FOTO: Pixabay/comfreak
Poslanci zrušili povinnou maturitu z matematiky. Neprošla varianta, že by se jen o dva roky odložila. Kdyby nedošlo ke změně, museli by studenti některých oborů poprvé povinně maturovat z matematiky už v roce 2021. Nejde ale jen o matematiku. Je otázka, jaký smysl má, aspoň v této podobě, maturita jako taková.
Nejdřív ale k té matematice: Učitel D. na svém facebookovém profilu napsal: „Matematika mě na gymplu docela bavila a udělal jsem z ní (úspěšně) i přijímačky na vysokou školu. Při svém současném zaměstnání (učitel dějepisu a zeměpisu) ji ale k ničemu nepotřebuji a nejsložitější matematika, kterou jsem kdy použil na vysoké škole, byl sinus a cosinus. To jsem se učil už na základce a nepotřebuji na to maturitu z matematiky.
Stejně tak maturitu z matematiky nepotřebují právníci, lingvisté a jiní absolventi humanitně zaměřených oborů. Argument, že matematika rozvíjí logické myšlení, a proto je maturita z ní nutná, neberu. Stejně tak argumentují například zastánci obnovení výuky latiny (kdysi povinné), že rozvíjí logické myšlení. Logické myšlení rozvíjí celá řada oborů, ale to neznamená, že by se z nich mělo povinně maturovat.
Na druhou stranu neberu ani argument, že maturita bude povinná, až zkvalitníme její výuku. Tomuhle tvrzení vážně někdo věří? Velká část politiků se prostě bojí vyslovit pro či proti matematice, tak volí tuhle frázi. A tak je definitivní rozhodnutí, jestli bude maturita z matematiky povinná, neustále odkládáno na později.“
Tolik citát. Pan učitel to napsal veřejně, ale protože sociální sítě jsou přece jen jiný typ média, uvádíme jeho stanovisko takto poloanonymně. Jde hlavně o argumenty, kde pisatel ušetřil autorovi tohoto článku (také kdysi učiteli) část práce.
K napsanému se dá ještě dodat, že debata se často vede tak, jako že zrušení povinné maturity z matematiky znamená, že studenti pak budou celý život trpět tím, že se nenaučili logicky myslet, nespočítají si RPSN a okrade je kdejaký lichvář. To je pochopitelně nesmysl. Logika by se měla učit samostatně a taky kritika, aby bylo jasné, že to, že je něco logické, ještě neznamená, že je to pravda. Studenti se matematiku na střední škole učili čtyři roky, mají z ní osm známek na vysvědčení. Závěrečný jarní spurt, kdy na tento předmět zbývá čtvrtina pozornosti (maturuje se i z jiných předmětů), může za smysluplný považovat snad jen… no řekněme člověk nikoli realistický.
Někdo by mohl namítnout, že tento argument by se pak mohl vztáhnout na jakýkoliv maturitní předmět a nakonec na maturitu jako takovou. Přesně tak. Celé maturity se týká to samé. Přinejmenším to, jak vypadá dnes, má význam snad jen jako nějaký přechodový rituál podobný tomu, kdy u nějakého kmene mučili mladíky, aby je zařadili mezi dospělé.
Výraz „zkouška dospělosti“ je stejný nesmysl jako teze, že „vojna udělá z chlapců muže“ a že taneční naučí člověka kulturnímu chování. Pak se musíme ptát, kde jsou ti celí muži a kulturní lidé. Záhada.
Další námitky se dají snadno odhadnout předem. Student si látku znova srovná v hlavě. Nesrovná. A i kdyby, proč by měl? Maturita vždycky byla. Tak bývaly doby, kdy nebyla, a lidstvo kráčelo dál. Argument, že něco bylo vždycky (ono „vždycky“ většinou znamená historickou paměť maximálně do doby mládí prarodičů), má smysl tam, kde to funguje. Tady není jasné, co funguje. Nefunguje nic. V zahraničí budou chtít maturitní vysvědčení. Ano, to je pravda. Pak jim něco, co se bude nazývat maturitním vysvědčením, můžeme dát.
Abychom nebyli jen proti něčemu, dá se uvažovat i tom, co by bylo lepší. Rozhodně by bylo užitečné, kdyby student třeba napsal závěrečnou práci, která by odpovídala nějakým standardům. Konzultovanou, a tedy neopsanou, a nakonec obhajovanou před komisí. Z toho by si studenti něco odnesli. Pokud je někdo maximalista, tak ze dvou oborů. Pro mnohé by to byl docela dobrý přechod k vysokoškolskému studiu. A pak se tedy po obhajobě vydá papír a všichni budou spokojeni. Kromě tedy těch lidí zvláštního ražení, kterým se líbí, když si nešťastník tahá otázky ke zkoušení jako kdysi papoušek na pouti horoskopy.
Nemohli bychom to už všechno dělat nějak užitečněji a důstojněji?
