Ukrajinské BVP (ilustrační foto). FOTO: Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil, se souhlasem
FOTO: Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil, se souhlasem
ANALÝZA / Naprosto zničená Avdijivka, která už ani nepřipomíná 30tisícové město, jakým byla na začátku roku 2022. Rusové se o její dobytí pokouší už dva týdny, zatím bez úspěchu. I v případě, že by město získali pod svoji kontrolu a chtěli pokračovat v útoku, je ale nečeká lehký úkol. Ruské ztráty, ke kterým u Avdijivky dochází, zase můžou z dlouhodobého hlediska hrát do karet Ukrajincům. Přinejmenším můžou zajistit to, že během zimních měsíců nedojde k velkému ruskému průlomu.
Většina lidí z města už utekla. Boje v Avdijivce probíhají už od roku 2014, ale ten pravý exodus začal až se začátkem druhé fáze ruské invaze na Ukrajinu v loňském roce. Podle ukrajinského statistického úřadu na začátku roku 2022 žilo ve městě v samém středu Doněcké oblasti, severně od regionálního centra Doněck, přes 31 tisíc lidí. Nyní, zhruba rok a půl po osudném 24. únoru, je jich asi o 30 tisíc méně. Většina z těch, kteří ve městě zůstali, se přesunula do sklepů, ani ty ale nezaručují stoprocentní ochranu.
Z města zbyly jen ruiny. I proto se o něm často mluví jako o druhém Bachmutu. Kromě totální destrukce se ale nabízí i další paralela s Bachmutem. Ruské jednotky i s pomocí žoldáků z Wagnerovy skupiny dělaly, co mohly, aby město Bachmut na severu Doněcké oblasti získaly. Nakonec se jim to podařilo. U Avdijivky se snaží o něco podobného. Na rozdíl od Bachmutu je ale zisk strategického města nedaleko Doněcku stále v nedohlednu.
Byty v rozbombardovaných domech jsou prázdné, dveře a okna jsou vyražené, v silnicích jsou krátery po dopadech raket. Ti, kteří ve městě ještě zbyli, si často topí dřevem. Vydat se do posledního obchodu, který ve městě fungoval, znamenalo extrémní risk. Ani obchod už ale nyní nefunguje.
Vojenská správa již v březnu letošního roku zakázala novinářům a dobrovolníkům vstup do města. „Avdijivka se nachází v ,červené zóně‘, proto je vstup do města zástupcům tisku, a to i akreditovaným, zakázán. To platí i pro dobrovolníky. Máme příkaz – přímý zákaz návštěv,“ napsal na komunikační platformě telegram vedoucí vojenské správy v Avdijivce.
Zbylí obyvatelé se tak teď spoléhají na zařízení, která ve městě vybudovala vláda. Jsou po celé zemi, i v Avdijivce. Lidem v nich poskytují potraviny, teplo a útočiště. Pro některé se tato zařízení stala novým domovem. „Každou noc létají rakety. Každý den a každou noc. Je jich příliš mnoho. Každý cítí strach,“ popsala pro BBC zdravotní sestra Maryna, která v takovém zařízení pracuje.
Dostat zbývající obyvatele z měst je ale nebezpečné. Za poslední týden se z města podařilo dostat podle BBC 50 civilistů. Situace je ale náročná. „Žádná Avdijivka už neexistuje,“ dodala Maryna. Zbývající obyvatelé města svůj domov navíc často ani opustit nechtějí.
Město na frontové linii
Město je v centru bojů už od roku 2014. V dubnu toho roku se proruští separatisté zmocnili několika měst v Doněcké oblasti, včetně Avdijivky. O čtyři měsíce později ho pod svoji kontrolu znovu získala Ukrajina. Avdijivka se ale v ten moment stala frontovým městem. Často byla také ostřelována.
Válka se přímo do města vrátila ještě několikrát. V roce 2016 vybudovala ukrajinská armáda opevnění v průmyslové zóně na severu města, která do té doby tvořila nárazníkovou zónu mezi územím kontrolovaným Doněckou lidovou republikou a územím ovládaným ukrajinskou vládou. Díky ní proruští separatisté neměli plnou kontrolu nad dálnicí, která spojuje Doněck a Horlivku, a bylo pro ně obtížnější Avdijivku ostřelovat.
O rok později se ale válka zase vrátila. Od 29. ledna do 4. února se ve městě opět bojovalo.
Boje se městu nevyhnuly ani v roce 2022. V rámci druhé fáze ruské invaze na Ukrajinu ruské síly vypálily směrem na Avdijivku rakety, především na koksárnu v průmyslové oblasti. Zhruba rok po začátku války gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko prohlásil, že Avdijivka je téměř zcela zničena. Už v březnu se ruská vojska pokusila město obklíčit, ve stejné době se snažila i o dobytí Bachmutu. Pokusy o obklíčení města pokračují dodnes.
V říjnu letošního roku potom Rusko v okolí města zahájilo další ofenzivu. Její cíl byl jasný – dát ruskému prezidentovi něco, čím by se mohl chlubit v době, kdy pozornost světa směřuje na Izrael, dopadlo to ale jako obvykle. Po dvou týdnech je ruský tlak jasným neúspěchem. Rychlý postup, ve který Moskva doufala, se nekonal. Záběry naopak ukazují zničenou ruskou techniku za desítky milionů dolarů. Jde tak nejspíš o jednu z nejnákladnějších ruských ofenziv, při níž Putinovy síly utrpěly obrovské ztráty.
„Byl to čirý chaos, množství vojáků, které posílali do útoku, bylo dost směšné,“ řekl americký velitel roty Chosen, útočné jednotky zahraničních dobrovolníků v rámci 59. mechanizované brigády Ryan O’Leary deníku Kyiv Independent. „Vypadá to, že Rusové ani nevěděli, co dělají, nevypadá to, že by to bylo dobře naplánované, přinejmenším pozemní jednotky o tom neměly ani ponětí.“
Mlýnek na maso, tak by se situace v okolí města dala popsat. Jen za jeden den, 19. října, přišly ruské síly podle ukrajinského generálního štábu o necelých 1400 vojáků, 55 tanků a 120 obrněných bojových vozidel. Od března loňského roku, kdy začala ukrajinská strana odhady zveřejňovat, jde o rekordní čísla. V podmínkách válečného konfliktu je ale nelze nezávisle ověřit.
Vysoké ruské ztráty vyvolávají otázky, zda je Putinova armáda schopná v pokračující válce na Ukrajině získat další území, zároveň ale ukazují na vysoké odhodlání Kremlu ve válce pokračovat i přes hromady mrtvol. Podle britské rozvědky jde u Avdijivky o nejvýznamnější ofenzivní operaci, kterou Rusko podniklo přinejmenším od ledna 2023. Obklíčení města, což by později mohlo znamenat získání kontroly nad celou Doněckou oblastí, jednou z pěti, o nichž Moskva tvrdí, že je anektovala, se už od března Rusům nedaří.
„Poslední dva až tři týdny bojů u Avdijivky jsou vážnou porážkou na bojišti a pravděpodobně patří k nejhorším, které Rusové utrpěli v celé válce od doby, kdy se v květnu 2022 pokusili vynutit si přechod přes řeku Severní Doněc,“ okomentoval pokusy Kremlu zpravodaj listu Kyiv Post Stefan Koršak.
Navzdory vysokým ztrátám chce Rusko v tlaku pokračovat. Americký Institut pro studium války tvrdí, že ruští velitelé přesouvají na frontu u Avdijivky značné množství živé síly a prostředků z jiných oblastí, což naznačuje, že v nejbližší době nehodlají opustit své ofenzivní úsilí v tomto směru. „Stejně jako v případě neúspěšné ruské zimní ofenzivy v loňském roce se zdá, že ruská armáda používá taktiku lidské vlny, kdy vrhá masy špatně vycvičených vojáků přímo na bojiště bez řádného vybavení a zřejmě i bez řádného výcviku a přípravy,“ komentoval situaci mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby.
Kreml je plně odhodlán ve válce zvítězit
Zjevné přehlížení vysokých ztrát na ruské straně ukazuje, že Putin touží po důkazu, že jeho jednotky na Ukrajině můžou stále útočit a vítězit. Pro Moskvu by šlo o velký politický a propagandistický úspěch. Vždyť poslední velké město, jež se kterékoliv straně konfliktu podařilo dobýt, byl Bachmut. Ten do ruských rukou padl už v květnu, ale opět za cenu vysokých ztrát, díky kterým mohla Ukrajina zahájit protiútok.
Dává přitom smysl, že si Rusko vybralo právě Avdijivku. Válka tam probíhá už od roku 2014. Strategicky významné, ale relativně malé město je navíc mnohými považováno za jeden z mála reálných cílů pro vyčerpanou ruskou armádu před nadcházející zimou. „Dobytí nebo obklíčení Avdijivky je asi maximum, čeho může Moskva v této fázi dosáhnout,“ řekl nedávno ukrajinské televizi mluvčí ukrajinské armády, plukovník Oleksandr Štupun.
Ruské síly během prvního roku války pomalu, ale jistě postupovaly na jižním i severním křídle v okolí města. Další útoky v březnu letošního roku sevřely kleště ještě více. Mezi ruskými pozicemi na obou křídlech je nyní necelých osm kilometrů. Obklíčit město se ale Rusům nedaří. Čelní útok na město také není řešením. Ukrajinské pozice na jižním okraji města jsou z velké části stejné jako ty z roku 2014. Navíc byly posíleny a opevněny v rámci příprav na podobný útok.
Dalším problémem pro ruské jednotky může být i koksovna z roku 1963 na severu města. V rámci průmyslové zóny ji ukrajinské jednotky opevnily už v roce 2014. Rusko ji několikrát bombardovalo. Nyní se předpokládá, že i v případě, že by k dobytí města došlo, bude představovat stejný problém jako ocelárna Azovstal v Mariupolu, kterou se ruská armáda snažila dobýt v obrovské přesile šest týdnů.
Vedle ní leží stará skládka strusky. Ačkoliv je považována za strategický cíl, neposkytuje téměř žádné krytí. Rusové na ní v nedávných dnech vztyčili vlajku, ukrajinský dron ji ale později zničil. Nyní hromadu strusky nedrží ani jedna strana, mírně navrch ale mají právě ruské jednotky.
I po případném dobytí města by ale Rusko nečekal lehký úkol. Okolí Avdijivky tvoří otevřený, dobře bránitelný terén. Vyhlídky na rychlý postup i v případě získání kontroly nad městem nejsou dobré. Každopádně, aby Rusko mohlo prohlásit celou válku za úspěšnou, dobýt Avdijivku nepotřebuje.
Naopak ukrajinská strana musí doufat, že se jí ještě podaří rozjet zastavenou ofenzivu na jihu země, než bude terén neprůchodný. Boji kolem Avdijivky si mohou Rusové docela dobře kupovat čas, který potřebují k posílení obrany na rozsáhlých územích, která stále zabírají. Ve snaze prodloužit válku na co nejdelší dobu může situace v Doněcké oblasti Moskvě zajistit, aby její kontrola nad cílem ukrajinské protiofenzivy na jihu země – městem Tokmak – zůstala pevná.
Ruské ztráty, ke kterým u Avdijivky dochází, zase můžou z dlouhodobého hlediska hrát do karet Ukrajincům. Přinejmenším můžou zajistit to, že během zimních měsíců nedojde k velkému ruskému průlomu. To, že Kreml dopouští tak vysoké ztráty, ale ukazuje, že je plně odhodlán ve válce zvítězit.
