Ilustrační foto FOTO: ČTK / Šálek Václav
FOTO: ČTK / Šálek Václav
Právo volit náleží každému občanu naší země. Omezení volebního práva jsou v Česku minimální. Přesto byl výkon tohoto práva do konce letošního roku pro část občanů výrazně omezen. Stačilo pobývat v den voleb v zahraničí. Lhostejno, jestli na dovolené nebo dlouhodobě. Zúčastnit se voleb tak mohlo být dost složité. To se letos konečně mění. Češi žijící v cizině budou moct ve sněmovních volbách, které zemi čekají příští rok na podzim, volit poprvé korespondenčně. Změnu přinesla novela, kterou prosadila vládní koalice v první polovině roku. Opoziční hnutí ANO a SPD, která u Čechů v zahraničí v minulých volbách příliš nebodovala, se bez úspěchu pokoušela termín posunout.
Hlasování by mělo být posledním před plánovaným sjednocením správy všech typů voleb o rok později. Termín voleb prezident zatím nevyhlásil. I když prezentace stran v prosinci vykazovala rysy předvolební kampaně, oficiálně začne až po vyhlášení termínu hlasování. Vidět bude s přestávkou, kterou si berou strany tradičně o prázdninách, podle prohlášení politiků na sociálních sítích i ve veřejném prostoru.
Přípravy na podzimní volby vrcholí
Svět kolem nás se rychle mění. Digitalizace je trend, který nikdo nedokáže zastavit. Stále více komunikace probíhá ve virtuálním prostoru. Nové formy oslovování voličů strany vyzkoušely před letošními krajskými volbami. Ještě několik týdnů mají na debaty o možných koalicích a skládání základů kandidátních listin. Věnuje se tomu vládní koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL (Spolu) i levicové uskupení Stačilo!. Hnutí ANO, které výzkumy veřejného mínění favorizují, oznámilo, že předseda Andrej Babiš se bude o hlasy voličů ucházet v Moravskoslezském kraji.
Do volebního roku vstoupí strany po seriálu volebních kongresů v posledních měsících s nově zvolenými či potvrzenými lídry. Spekulace médií se točí kolem možnosti vzniku nového pravicového uskupení kolem exministra financí Miroslava Kalouska, který na podzim opustil TOP 09. Zda tak učiní, zatím nenaznačil. Dech nabrali pro úspěchu Filipa Turka v červnových evropských volbách Motoristé sobě, podporovaní exprezidentem Václavem Klausem, i je čeká rozvaha, v jaké formaci do hlasování jít. Naplánované mají jednání s hnutím Přísaha.
Volby v příštím roce by měly být posledními před rokem 2026, kdy se sjednotí pravidla pro různé typy hlasování. Podle letos přijatého zákona o správě voleb vznikne jednotný informační systém voleb, kandidátní listiny bude možné podávat elektronicky, voličské průkazy bude možné získat snadněji a hlasovací lístky pro senátní a prezidentské volby budou stručnější. Zákon navázal na ústavní novelu, která zavádí od roku 2026 také pevný říjnový termín obecních, senátních a regionálních voleb, aby se zabránilo jejich posouvání směrem k létu.
Korespondenční volba funguje více než století
Snadnější získání voličských průkazů a elektronizace podávání kandidátek umožní centrálně vedený informační systém voleb. Bude obsahovat jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí a registr kandidátních listin. Možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře má podle tvůrců novely odstranit chybovost při předkládání kandidátek. Prozatím není v Česku příliš reálné získat souhlas zákonodárců také s elektronickou volbou občany. Zejména po odchodu a oslabení Pirátů není na politické scéně žádná síla, která by o takový posun stála. Přitom podle názoru většiny expertů nabízí elektronická volba stejnou či větší bezpečnost než ta fyzická. Navíc od okamžiku zpracování okrskovými komisemi už další zpracování výsledků voleb již dnes probíhá elektronicky.
Alespoň jistou úlevou pro české občany žijící v zahraničí je schválení možnosti volit poštou. Bohužel se tako volba netýká těch, kteří se voleb nemohou zúčastnit z jiných důvodů. I proti tomuto způsobu volby se dlouho v Česku protestovalo. Největší odpor pocházel zejména z kruhů ochotně opakujících několikrát soudy vyvrácenou lež Donalda Trumpa o manipulaci výsledků minulých prezidentských voleb přes hlasy dorazivší poštou. Přitom ve Spojených státech amerických má tato volba tradici již více než století. Poprvé totiž byla použita jako možnost pro vojáky Unie během americké občanské války, tedy ve druhé polovině devatenáctého století. Během první světové války měli tuto možnost všichni američtí vojáci pobývající mimo domov a hned po jejím skončení se korespondenční volba probírala na ústavní konvenci v Massachusetts. Od té doby se postupně přidalo již 33 států USA plus Disctrict of Colombia. Možnosti volit korespondenčně se v USA stále rozšiřují.
Korespondenční volbu umožňuje v současné době 16 členských států Evropské unie, byť v různé míře. V některých je tato možnost dokonce pro všechny občany a všechny typy voleb. Korespondenční hlasování ale probíhá i v dalších zemích světa, hojně využíváno je například v Rusku.
Češi v zahraničí ušetří tisíce
Až doposud, pokud chtěl český občan pobývající v zahraničí volit, musel se osobně dostavit na českou ambasádu. Česko má přitom aktuálně přibližně devadesátku ambasád, přičemž členů OSN je 193. Jde tedy o méně než polovinu zemí. Ovšem například v Evropě je naše zastoupení téměř v každé zemi, na jiných kontinentech je to horší. Například v Austrálii je jediné vyslanectví v hlavním městě Canbeře. To musí obsloužit nejen celou obrovskou Austrálii, ale i velkou část Tichomoří. Přitom lidí narozených v Česku je zde skoro 8 tisíc. Podobná je situace v Africe, ale třeba i na Blízkém východě. Česko má ambasádu ve Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Kuvajtu a nově od roku 2022 v Kataru. Přitom Čechů pracujících v oblasti Perského zálivu je několik tisíc. Dostat se na ambasádu tak pro mnoho Čechů znamenalo investovat do letenky a přenocování v některé z těchto čtyř zemí plus samozřejmě dovolenou v práci. To mohlo být i více než 10 tisíc korun.
Nyní je to jednodušší, český občan žijící v zahraničí se musí obrátit na místně příslušnou ambasádu. To jde udělat osobně, ale třeba i prostřednictvím datové schránky nebo i písemně či prostřednictvím plné moci. Musí požádat o zapsání na takzvaný Zvláštní seznam voličů. V tomto je proces stejný jako doposud. Učinit tak musí nejpozději 40 dní před volbami. Nejpozději 35 dnů před volbami musí volič zažádat ambasádu o vydání písemností potřebných ke korespondenčnímu hlasování. Ty by měl dostat nejpozději 25 dní před volbami.
Pro korespondenční volbu se využívá systém dvou obálek – zasílací a hlasovací. Ta první slouží k předání hlasu na příslušnou ambasádu a současně k jednoznačné identifikaci voliče. Volič si pomocí unikátního odkazu následně stáhne a vytiskne hlasovací lístky a ten vybraný vloží do hlasovací obálky. Tak je zajištěna tajnost hlasování. Tuto obálku lze totiž otevřít až s ostatními hlasy po skončení voleb.
