Americký historik profesor Timothy Snyder FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Nad věží jedné z kremelských budov byly natočeny dva drony a jeden malý výbuch. Aniž by poskytly jakýkoli důkaz nebo uvedly důvod, proč by něco takového mohlo být pravda, ruské úřady obvinily Ukrajinu a prohlásily, že šlo o pokus o atentát namířený proti Vladimiru Putinovi. Historik Timothy Snyder má pochybnosti, že Rusové říkají pravdu.
Na svých stránkách Snyder píše, že Rusové lhali o každé významné události v této válce, takže nedůvěra je na místě. Ukrajinské úřady popírají, že by měly cokoli společného s drony nad Kremlem, a skutečně je těžké říci, jaký by z celé akce měla Ukrajina prospěch. Spíše by to zneklidnilo její spojence.
Historik pochybuje o ruské verzi i proto, že poslat dron nad Kreml by bylo technicky dost obížné. „Moskva je prošpikována protivzdušnou obranou a Kreml by byl pravděpodobně prostorem, který je nejpečlivěji chráněn. To by spíše naznačovalo, že lidé, kteří vyslali drony nad Kreml, byli stejní lidé, kteří měli na starosti protivzdušnou obranu.“
„Předpokládejme, že Ukrajinci lžou, špatně chápou své vlastní zájmy a skutečně mají schopnost provádět operace v Moskvě. I kdyby to všechno byla pravda, projevil by speciální ukrajinský tým takovou schopnost a odhalil by vlastní existenci útokem na symbolicky rezonující, ale operačně bezvýznamný cíl – vlajkovou věž na vrcholu budovy? To nedává moc smysl. Pokud by takové riziko podstoupili, udělali by něco smysluplného,“ píše Snyder.
Podle něj „nejpravděpodobnější scénář je, že ruský stát incident zinscenoval jako falešné ospravedlnění válečných zločinů na Ukrajině“. Je to jen jeho spekulace, přiznává, a jeho pohled je ovlivněn prací historika, který se tímto druhem operací (false-flag neboli maskirovka) zabývá. Historie je ovšem plná i nekoordinovaných akcí a improvizací.
Rusko by fingovalo útok na Kreml nejspíš jako pokus mobilizovat ruskou veřejnost k podpoře války. Může tak tvrdit, že skutečnou obětí je ono. Ruská propagandistická televize použila tento incident jako výzvu k přijetí dalších opatření proti údajným ukrajinským válečným zločinům a Dmitrij Medveděv vyzval k vraždě ukrajinského prezidenta. To všechno ale není nic nového. Rusko Ukrajinu napadlo již před 14 měsíci, s nesmyslným tvrzením, že Rusové jsou oběť. Válečných zločinů se dopouští už dávno. Už na začátku války se Rusové pokusili zavraždit ukrajinského prezidenta a stále zabíjí ukrajinské civilisty, vraždí místní vůdce, mučí mnoho lidí, unáší děti a ničí celá města. Pro Ukrajince jsou bezpilotní letouny a rakety každodenní realitou. V Kremlu nikdo nebyl ani zraněn, zatímco v téže době Rusko útočilo na civilisty v Kyjevě, Oděse a Chersonu a zabilo třiadvacet lidí.
Válka se pro Rusko nevyvíjí dobře a zinscenovaný útok na Kreml může být snahou o konsolidaci národa proti nepříteli, který je údajně pachatelem.
Existuje ještě jeden důvod, proč by Rusko mohlo takový incident zinscenovat právě nyní. Dne 9. května se měly v Moskvě a v celém Rusku konat přehlídky na oslavu vítězství Rudé armády ve druhé světové válce. Rusové tradičně nosí fotografie příbuzných, kteří tehdy bojovali a padli. Pokud by Rusové pochodující 9. května nesli fotografie mužů padlých na Ukrajině, mohlo by se to vymknout kontrole. Ruské úřady tyto pochody narychlo ruší a zinscenování útoku na Kreml jim k tomu dává záminku.
Snyder píše, že je možný ještě jeden scénář, totiž že by pachatelem byli ruští partyzáni nebo že šlo o spor mezi bezpečnostními službami. „Na rozdíl od Ukrajinců by ruští partyzáni měli veškerou motivaci udělat něco viditelného a ponižujícího. V takovém případě stále platí většina výše uvedených úvah. Pro Kreml by mělo smysl obviňovat Ukrajinu z ruských akcí, které jsou mimo jeho kontrolu. To poslední, co by Kreml chtěl, aby se Rusové dozvěděli, by byla informace o existinci koordinované opozice proti válce uvnitř Ruska.“
V každém případě bude Kreml dál generovat fikce a skuteční lidé budou zabíjeni.
