Nový olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun se ujal funkce ve svém úřadu. Popsal, jak se mu podařilo obstát ve výběrovém řízení, a zmínil některé současné i minulé citlivé kauzy, které jeho úřad dozoruje.
„Já bych se chtěl mimo jiné zaměřit na vnitřní komunikaci úřadu,“ popsal Dragoun v rozhovoru pro Českou televizi, i když připustil, že právě to lidé zvenčí patrně přímo nepocítí. Změnit by chtěl ale i komunikaci úřadu navenek. „Chtěl bych, aby byla jinak komunikována ta mediální stránka věci, protože si myslím, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci bylo mimo jiné spojováno s kauzou zásahu na Úřadu vlády ČR a další kauzy jsou poněkud opomíjené, tedy ty kauzy pozitivní. Mimo jiné bych se chtěl zaměřit na pozitivní medializaci našich úspěšně skončených případů,“ dodal.
Kauza zásahu tehdejšího Útvaru pro boj s organizovaným zločinem na Úřadu vlády ČR v roce 2013 byla nejen v kontextu České republiky naprosto bezprecedentní událostí, která odstartovala trestní stíhání tehdejšího premiéra Petra Nečase a způsobila pád vlády. Následovalo trestní stíhání Nečase i šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové, která byla následně pravomocně odsouzena za zneužití vojenské rozvědky ke sledování tehdejší Nečasovy manželky.
Dragoun reflektoval, že zmíněná kauza poškodila obraz úřadu v očích veřejnosti, a rád by ji uzavřel. Zdůraznil, že v případě zneužití vojenského zpravodajství byl vydán pravomocný rozsudek. Zmínil i kauzu tzv. poslaneckých trafik, jíž se dosud zabývá nalézací soud. Rozhodnutí v této věci bude podle jeho mínění zajímavé z hlediska judikatury. Jde podle něj o případ tzv. korupce mocí ve sněmovně. Soud rozhodne, zda poslance lze takto korumpovat, nebo se jedná o politické vyjednávání, když jim mělo být přislíbeno, že pokud se vzdají mandátů, získají za to pozice ve státní správě.
Pokud jde o personální změny na úřadě samotném, chce Dragoun postupovat zdrženlivě a s rozvahou až poté, co se seznámí se situací na olomouckém vrchním státním zastupitelství. Stejně opatrně pak hovořil o případných změnách na pobočkách zastupitelství v Brně a Ostravě. Připomněl své desetileté zkušenosti ze státního zastupitelství v Lounech a následné pětileté působení v čele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), jehož původní obraz „kladiva na policisty“ podle svých slov proměnil na obraz standardní instituce.
Dragoun popřel případné obavy z toho, že za jeho výběrem mohly stát politické vlivy, i vzhledem k tomu, že do čela GIBS nastoupil za vlády Andreje Babiše. „Musím všechny ubezpečit, že nejsem muž Andreje Babiše, nejsem ani muž současného pana ministra spravedlnosti, ani nikoho jiného,“ zdůraznil Dragoun a doplnil, že totéž platí o údajném vlivu bývalého ředitele ÚOOZ, dnes politika Roberta Šlachty na jeho jmenování.
Dragoun byl vybrán do exponované funkce. Do agendy jeho úřadu patří například brněnské bytové kauzy, o kterých se informoval i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Právě ten Dragouna jmenoval. Jak ale nový vrchní státní zástupce zdůraznil, klíčovou institucí stojící za jeho jmenováním nebylo ministerstvo samotné, ale výběrová komise a nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který ho do nové funkce navrhl. Ministr sám pak rozhodoval jen o tom, zda vybraného kandidáta přijme, či ne. Z tohoto důvodu se také necítím být nikomu zavázán, ubezpečil nový vrchní státní zástupce.