Premiér Andrej Babiš (ANO). FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Babiš se pokouší zabrzdit trend padajících preferencí ANO. Blíží se krajské a senátní volby, do jejichž průběhu neplánovaně zasáhlo zhoršení epidemie čínského viru. Už dnes je téměř jisté, že vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM v těchto volbách oslabí.
Andrej Babiš má důvody k obavám, protože za dramatických okolností padl mýtus České republiky jako premianta v boji s koronavirem. Tento trumf chtěl udržet minimálně do voleb, proto v srpnu nekompetentně zasáhl do rozhodnutí tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a donutil ho osekat pravidla pro povinné nošení roušek.
Odpovědnost premiéra
Jako premiér nese klíčovou odpovědnost za selhání vlády, která měla od května dost času na přípravu proti nástupu druhé vlny koronaviru, jak slibovala. Pokud Babiš až dnes odhaluje nefunkční místa systému a farizejsky je přehazuje na minulé vlády, svědčí to jen o jeho bezradnosti. Příliš nepomohl ani bezobsažný projev v hlavním vysílacím čase nejsledovanějších televizí.
Průběžnou bilancí je půlbilionová sekera ve státním rozpočtu, téměř nejrychlejší šíření nákazy v Evropě, omezování přechodu hranic a strmý pád mezi problematické státy. Poslední ranou je stanovisko Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, které dnes zařadilo Českou republiku mezi sedm nejrizikovějších evropských zemí, kde vývoj epidemie covidu-19 vyvolává velké znepokojení.
Je paradoxní, že do opačného tábora stabilních zemí s nejnižší mírou rizika patří Itálie, kterou dával premiér Babiš na jaře jako odstrašující příklad nezvládnuté pohromy. Na rozdíl od české vlády, která se utápěla v nemístné sebechvále, se Italové dokázali poučit a následující vývoj nepodcenili.
Pokles preferencí ANO
Výsledkem je viditelný pokles celostátních preferencí ANO a důvod k vážnému Babišovu znepokojení. Bylo patrné i v rozhovoru pro portál TN.cz, kde se dopouštěl výroků jak vystřižených ze satirického seriálu.
Dotazy padly i na krajské a senátní volby, kde šéf ANO nehýřil přílišným optimismem. Už dříve se snažil vyvázat z odpovědnosti tvrzením, že jsou plně v režii krajských organizací a vládní agenda s volbami vůbec nesouvisí. Ke vzájemné důvěře nepřispěly ani spory o ustavení krizového štábu podporovaného i některými hejtmany ANO, což premiér původně ostře odmítal.
„Klesly nám teď preference, asi kvůli covidu. Pro nás by byl úspěch, kdybychom v krajích vůbec obhájili,“ doufá Babiš. Pokles přičítá „útokům“ na hnutí ANO, nikoli odpovědnosti vlády za ztrátu kontroly nad koronavirem – tím spíše jeho osobnímu podílu za alarmující vývoj.
Není to tak, že Babiš zavelí
Babiš se vyjádřil i ke středočeské hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové, která si podle něj pokazila reputaci „nesmysly“. Zopakoval svoji tezi, že krajské buňky hnutí ANO jsou samostatné. „Není to tak, že Babiš zavelí, a tak to je. Ze začátku to tak možná trochu bylo, ale teď už ne. Nejsem diktátor, není to hnutí jednoho muže,“ prohlásil s odzbrojující přetvářkou.
Stačí připomenout, jak byla v červnu na jeho popud rozprášena brněnská organizace ANO z důvodu obří korupční aféry, která právě probíhá u soudu. Dnes je částečně zakryta problémy kolem koronaviru, nicméně může ovlivnit výsledky voleb minimálně v Jihomoravském kraji.
Stejně tak nelze zapomenout na Babišův zásah do kandidátky ve volbách do pražského magistrátu, kde na poslední chvíli dosadil shora za lídra neznámého podnikatele Petra Stuchlíka, který pohořel a dnes už s ANO nespolupracuje.
Jako špatný vtip zní premiérova formulace, že ANO není hnutím jednoho muže. Babiš je jeho zakladatelem, majitelem, hlavním mecenášem a neomezeným vůdcem, se kterým tento marketingový produkt stojí a padá. Pokud by Babiš opustil politiku, hnutí plné nevýrazných přikyvovačů a kariéristů se zhroutí jako domeček z karet a vzápětí zmizí z politické scény, podobně jako Věci veřejné.
Hnutí ANO získalo v posledních krajských volbách před čtyřmi lety nejvíce hlasů (21,05 %) a zastupitelských mandátů (176). Tento úspěch však nedokázalo dostatečně zúročit, jelikož se v některých krajích sestavovaly koalice proti vítězi, a udrželo pozice pěti hejtmanů. Tento trend může někde pokračovat i letos.
Babiš má však jiný vážný problém, že kvůli napjaté koronavirové situaci může být nižší volební účast. Obává se, že v dostatečném počtu nedorazí voliči z jeho klíčové volební základny seniorů, přestože se jim stále podbízí a nadělil jim pětitisícové rouškovné. Ono je to těžké, když jeho nový ministr Prymula straší kolapsem lůžkové péče, osmitisícovými denními nárůsty infikovaných a milionem lidí v karanténě.
O personální vyprahlosti hnutí ANO svědčí i skutečnost, že nepostavilo kandidáty ve všech senátních obvodech, a nejznámějším z nich je svérázný politický turista Vítězslav Jandák. Babišovo upřímné vyjádření, „senát nám nejde a náklady na kampaň byly vysoké“, hovoří za vše.
Hrozí propadák ČSSD
Zatímco výsledky ANO do značné míry závisí na jeho schopnosti mobilizovat kmenové voliče, u koaliční sociální demokracie je prakticky jisté, že si výrazně pohorší. V posledních krajských volbách skončila na druhém místě s 15,2 procenty hlasů a 125 mandáty, což je absolutně nedosažitelná meta.
ČSSD hrozí v krajním případě nejen ztráta všech pěti současných hejtmanů, ale nemusí ani proniknout do většiny krajských zastupitelstev, kdy je nutné pětiprocentní kvórum. Stejný debakl jí hrozí v senátních volbách, kde obhajuje nedostižných deset mandátů. Mementem jsou volební výsledky před dvěma lety, kdy obhájila jediný ze třinácti senátorských postů.
Dramatický propadák může ohrozit postavení předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který si příliš nepomohl zfušovaným rozesláním levných čínských roušek a respirátorů seniorům, přičemž jemu podřízená Česká pošta porušila řadu zákonných pravidel.
Výsledek ovlivní volbu předsedy KSČM
Výrazně pohoršit si mohou i (pseudo)koaliční komunisté, kteří v roce 2016 skončili třetí ziskem 10,5 procenta hlasů a 86 krajských mandátů. Citelný volební propad by mohl zamíchat kartami při následující volbě vedení, přičemž dlouholetý předseda Vojtěch Filip se ocitá pod stále větším tlakem stalinistického křídla strany.
Krajské a senátní volby sice nemají přímý vliv na celostátní rozložení politických sil, ale mohou vyslat významné signály před klíčovými volbami do poslanecké sněmovny v příštím roce. Stanou se barometrem nálad veřejného mínění a mimo jiné vystaví vládě účet za chování v koronakrizi. Nakonec ale rozhodne vůle obou voličských táborů přijít k volbám – tedy i těch, kdo si přejí vzkázat Babišově vládě, co si o ní myslí.
