Idylický obraz Finska, které léta obsazuje první místo v žebříčku nejšťastnějších zemí světa, dostává v poslední době trhliny. Poté, co studie zveřejněná letos v srpnu odhalila, že pocit štěstí u Finů od roku 2020 výrazně oslabil, v pondělí výzkumníci oznámili, že péče o lidi s depresemi stojí zemi víc, než očekávala.

Studie psychiatrického oddělení Helsinské univerzitní nemocnice, Helsinské univerzity a společnosti Johnsson & Johnsson odhalila, že po stanovení diagnózy se náklady na osoby s depresí více než zdvojnásobí a po pěti letech jsou stále téměř o třetinu vyšší než před stanovením diagnózy. Samotná léčba deprese přitom podle vědců tvoří jen zlomek celkové částky.

„Poměrně velkou část tvoří náklady na nemocenskou, invalidní důchod a sociální dávky,“ uvedl Jesper Ekelund, ředitel psychiatrie Helsinské univerzitní nemocnice. Až 70 procent sledovaných potřebuje nějakou sociální nebo zdravotní službu či sociální dávku i pět let po stanovení diagnózy.

Ve středním věku je deprese nejdražší

Celkové náklady přitom výrazně zvyšuje věk, jiná onemocnění a nízký socioekonomický status. Studie zjistila, že deprese u osob ve středním věku stojí společnost nejvíc. „Lidé ve věkové skupině od čtyřiceti do padesáti devíti let mají výrazně vyšší náklady než ostatní skupiny, zejména kvůli nemocenským dávkám a nákladům na důchod,“ vysvětlil Ekelund.

Dále čtěte

Čtvrtá nejšťastnější země světa? Tři čtvrtiny obyvatel si myslí, že naopak míří do háje

GLOSA / Pokud vás při pohledu na čerstvý žebříček nejšťastnějších zemí světa přepadla závist, případně touha emigrovat třeba do Švédska,…

Trpí-li pouze depresí bez dalších diagnóz, přijde takový člověk finskou společnost průměrně na 30 tisíc eur ročně. „Pokud dojde k většímu pochopení toho, jak nákladné to pro společnost ve skutečnosti je, doufám, že budeme moci do péče o duševní zdraví investovat více. Ne jako náklad, ale jako investici do společnosti,“ řekl Ekelund.

Jak již deník FORUM 24 informoval, zatímco v roce 2016 uvedlo 82 procent respondentů ve Finsku, že pocit štěstí zažívají poměrně často nebo stále, do přelomu let 2022/2023 tento podíl klesl na 57 procent. Nespokojenost se týká všech skupin obyvatel, ale především mladí lidé trpí pocitem, že z hlediska blahobytu se nemají tak dobře jako dříve.