V září zveřejnila meteorologická služba Evropské unie Copernicus aktuální data, která ukázala, že letošní léto bylo nejteplejším v historii měření. S extrémními vedry se zároveň zvyšuje počet dní, které způsobují tepelné stresy. Extrémní jevy budou jen intenzivnější, pokud nepřijmeme naléhavá opatření, varuje služba. Už teď vše nasvědčuje tomu, že letošní rok bude opět nejteplejším zaznamenaným v historii.

Letošní léto bylo v Evropě nejteplejší v historii, jak uvádí Copernicus. Nejvíce to pocítily země na jihovýchodě, které zažily až o 60 procent více teplých dnů, než je průměr. S extrémními vedry se potýkala i Skandinávie.

V některých částech severozápadní Evropy, včetně Islandu a Irska, bylo naopak chladněji, než je průměr. Severní a západní oblasti Spojeného království rovněž zaznamenaly podprůměrné teploty a celkově země zažila nejchladnější léto od roku 2015.

Dále čtěte

Loňský rok byl nejteplejší v historii. Přiblížili jsme se hranici 1,5 stupně, vývoj ale ještě lze zvrátit

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus tento týden potvrdila, že rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota…

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě, kde teploty rostou přibližně dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Copernicus uvádí, že celkové teploty na pevnině kontinentu byly v období od června do srpna o 1,54 stupně Celsia vyšší než průměr za období 1991 až 2020. To překonává předchozí rekord z roku 2022 o 0,2 stupně.

Rok 2024 je podle služby Copernicus už nyní na cestě k tomu, aby se stal opět nejteplejším zaznamenaným rokem. Stále se rychle blížíme k hranici oteplení o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období v letech 1850 až 1900. To je hranice, kterou Pařížská dohoda označuje jako kritickou.

„Extrémní jevy související s teplotou, jichž jsme byli svědky letos v létě, budou jen intenzivnější a budou mít ještě ničivější důsledky pro lidi a planetu, pokud nepřijmeme naléhavá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů,“ upozornila zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.

Varovala také před nárůstem tepelného stresu, který negativně ovlivňuje zdraví obyvatel. Tepelný stres je ukazatelem toho, jak různé tepelné podmínky působí na lidský organismus. Zohledňuje faktory, jako je rychlost větru a vlhkost vzduchu, a měří, jaká je skutečná pocitová teplota, popsal server Euronews. Jihovýchodní Evropa zažila během letošního léta 66 dní silného tepelného stresu, kdy pocitové teploty byly 32 stupňů nebo vyšší. Jedná se o nejvyšší počet dnů se silným tepelným stresem v historii tohoto regionu.

Dále čtěte

Za dezinformacemi o klimatu stojí fosilní průmysl i Rusko. Stěžejní postavou je Václav Klaus, říká analytik

Spektrum lží a dezinformací o změnách klimatu je gigantické, informační prostor je doslova zahlcen obrovskými množstvími mýtů, omylů a lží,…

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobí extrémní horka v celé Evropě každoročně úmrtí nejméně 175 000 lidí. Teplotní extrémy zhoršují chronické stavy, včetně kardiovaskulárních, respiračních a cerebrovaskulárních onemocnění, duševního zdraví a stavů souvisejících s cukrovkou, upozornila organizace.

Podle WHO v letech 2000 až 2019 došlo na celém světě každoročně ke 489 000 úmrtím souvisejícím s horkem. Na evropský region připadá 36 procent těchto úmrtí. Celkově tento počet narostl o 30 procent za poslední dvě desetiletí.