Miloš Zeman FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Pouhých pár hodin poté, co několik bývalých politiků a signatářů Charty 77 vydalo společné prohlášení, v němž uvádějí, že by prezident Zeman měl kvůli své podpoře Vladimira Putina abdikovat, zareagoval jeho mluvčí Ovčáček na twitteru plamennou obhajobou, které snad věří maximálně on a prezident. Případně spoléhají na to, že lidé nemají paměť či nedokážou hledat v internetových zdrojích.
„Výkon úřadu prezidenta republiky jste od začátku založil na popírání základní ústavní charakteristiky českého státu jako státu demokratického a právního, respektujícího universální koncept lidských práv,“ píšou signatáři, mezi nimiž jsou například někdejší předseda vlády a senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Vyčítají mu dlouholetou podporu „putinovské diktatury“ a jejích lží vůči České republice. „Dnes jste spoluviníkem nevyprovokované agrese a utrpení miliónů Ukrajinců,“ uvádějí signatáři výzvy, kteří se právem domnívají, že jedno televizní vystoupení, v němž prezident odmítl ruskou agresi a Putina nazval šílencem, nedokáže vymazat oněch předcházejících deset let podlézání východní despocii a provádění politiky v její prospěch. „Omluvte se ukrajinskému lidu, České republice i našim spojencům a co nejdříve abdikujte!“ napsali signatáři.
A tak dostal Jiří Ovčáček druhý nejtěžší úkol své hradní kariéry. Po neexistujícím Peroutkově článku „vlevo dole“ měl nalézt něco, co by z Miloše Zemana učinilo přinejmenším bojovníka proti Vladimiru Putinovi, na „jehož rozkaz ruská armáda páchá na Ukrajině zločiny proti lidskosti“, jak se píše v oné výzvě. Ovčáček hledal a následně zareagoval tweetem: „Prezident republiky Miloš Zeman se už v roce 2014 tvrdě vyjádřil směrem k Rusku, pokud zaútočí na Ukrajinu. To jsou fakta!“
Ovčáček tím myslel Zemanovo prohlášení z 6. dubna 2014 v tehdy pravidelném pořadu Hovory z Lán, kde krátce po ruské anexi ukrajinského Krymu řekl: „V okamžiku, kdy by se Rusko rozhodlo rozšířit svoji teritoriální expanzi na východ Ukrajiny, přestává legrace. A tady bych se přimlouval nejen pro co nejostřejší sankce Evropské unie, ale dokonce i vojenskou připravenost Severoatlantické aliance například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území.“ Ovšem jedním dechem dodal, že by se Západ měl smířit s tím, že Rusko Krym Ukrajině nevrátí. „Víte, já patřím spíše k těm, kteří se snaží pochopit připojení Krymu. Jednak z toho důvodu, že tam bylo hloupé Chruščovovo rozhodnutí z roku 1954. Jak víte, Krym Ukrajině nikdy nepatřil. A jednak proto, že evidentně si většina obyvatelstva to připojení přála,“ prohlásil Zeman.
Jen o pár měsíců později, v září 2014 na řeckém ostrově Rhodos na konferenci Dialog civilizací organizované ruským oligarchou a Putinovým příznivcem Vladimírem Jakuninem, již krizi na Ukrajině bagatelizoval a občanskou válku na východě země označil za „něco jako chřipku“. A vyzval ke zrušení sankcí, jež byly na Rusko po anexi Krymu uvaleny. „Sankce libovolného typu jsou překážkou dialogu civilizací,“ prohlásil tehdy Zeman, což dnes při střetu „ruské civilizace“ s Ukrajinci působí přinejmenším děsivě.
Svému „příteli“ Putinovi, z něhož se před několika dny definitivně vyklubal válečný zločinec, pak Zeman podkuřoval i nadále. Třeba v květnu 2017 prohlásil při vzájemné schůzce na adresu novinářů, že jich je příliš mnoho a „měli by se zlikvidovat“. A to v době, kdy v Rusku perzekuce nezávislých médií již probíhala. Protože si Putin byl zřejmě vědom, že je jejich konverzace zachycena mikrofony, mírnil jej slovy: „Nemusí se likvidovat. Stačí je omezit,“ což ostatně v posledních dnech opět plně dokazuje. A tak v Rusku smějí působit jen státem schválená média, slovo „válka“ je zakázané, stejně jako psaní pravdy o stavu na bojišti, kde se situace nevyvíjí podle diktátorových představ.
I během dalšího roku se Zeman nijak od Putinova režimu nedistancoval. V prosinci 2018 poskytl rozhovor ruské televizi NTV, kde opět označil sankce vůči Rusku za zbytečné. Navíc se opřel do Evropské unie, když poznamenal, že Evropa nemá silného vůdce, jako je například v Rusku, Číně či v USA, kde tehdy vládl ještě Donald Trump.
„Zeman pro ruskou televizi řekl, že protiruské sankce jsou k ničemu. Řekl to v momentě, kdy se v EU vážně debatuje o jejich zpřísnění kvůli ruské agresi v Azovském moři. Kdyby Rusko opustilo svou sovětskou imperiální politiku vůči svým sousedům, žádné sankce by nemusely být. To se ale neděje, takže západní svět musí reagovat. U prokremelského prezidenta ale nemůže takový postoj už snad ani překvapit,“ reagoval okamžitě na postoj prezidenta Zemana tehdejší předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
V rozhovoru se Zeman také ještě vrátil ke kauze armádního jedu novičok, který byl vyvinut v Rusku a v březnu 2018 s ním byl proveden neúspěšný pokus o vraždu ruského agenta Sergeje Skripala, jenž přeběhl do Velké Británie. Český prezident opakoval lež, že novičok se vyráběl i v České republice. „U nás byly dvě tajné služby. Jedna říkala – ano, novičok se vyráběl, druhá říkala – ne. Nicméně všichni připouštěli, že se novičok v Česku testoval. No a existuje prostá otázka. Jestli něco testujete, tak to musíte vyrobit. Jestli někdo říká testoval se, ale nevyráběl se, tak je to naprostý nesmysl, porušuje to fyzikální zákony zachování hmoty a energie.“
Vysloveně proti zájmům České republiky a ve prospěch Ruska pak vyzněl Zemanův projev v dubnu 2021 po kauze teroristického výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích, za nímž stála ruská tajná služba. Zeman ve více veřejných vystoupeních mluvil o několika vyšetřovacích verzích případu, nikoliv pouze o ruské stopě. Toho se následně chytila ruská provládní média a představitelé ruského režimu, kteří na postoj českého prezidenta poukazovali. Přitom tehdejší premiér Andrej Babiš i další vládní představitelé více verzí vyšetřování výbuchu ve Vrběticích rezolutně odmítli.
Rusku Zeman jasně nadbíhal i v době covidové krize, kdy napsal Vladimiru Putinovi osobní dopis, ve kterém jej žádal o poskytnutí neschválené a neprověřené vakcíny proti covidu-19. Teprve po mnoha urgencích Hrad poskytnul dopis z února 2021 až v lednu 2022 novinářům z týdeníku Respekt, a to ještě v podobě, kdy z něj byly odstraněny některé pasáže. Nicméně i tak lze odhadnout, v jakém duchu se dopis začínající vlastnoručně napsaným oslovením „Milý Vladimire“ mohl nést. Český prezident psal o epidemiologické situaci v České republice a nutnosti rychlého očkování. „V této souvislosti spojujeme naděje právě s Ruskou federací,“ napsal Zeman Putinovi. Podle dopisu chtěl do ČR dostat co nejvíce dávek vakcíny Sputnik, aby „tato spolupráce měla velký význam nejen pro prohloubení našich bilaterálních vztahů, ale představovala by velký potenciál pro vědeckou spolupráci v celém širším regionu. Navíc by se stala důkazem toho, že Rusko je i dobrým partnerem a přítelem v nouzi.“
„Příteli v nouzi“ Zeman věřil ještě pár hodin před zákeřným napadením Ukrajiny. V rozhovoru pro MF DNES tvrdil, že se žádná válka nechystá, neboť „Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku“. A teprve několik hodin po vpádu ruských hord na území Ukrajiny vydal Hrad více než krotkou formulaci: „Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení.“ Na vystoupení z roku 2014, jehož se hradní mluvčí nyní tak odvážně dovolává, si prezident ani nevzpomněl.
Jeho proslov v době, kdy už takřka celý svět Putinovu agresi odsoudil, působí jako snaha o hodně pozdní alibi. Jako když se aktivní kolaboranti a nacističtí konfidenti stali v květnu 1945 horlivými bojovníky proti Němcům.
Stejně tak by možná na vystoupení v jednom z mnoha pořadů Jaromíra Soukupa nejraději zapomněl Jiří Ovčáček, jenž o Putinovi s naprosto vážnou tváří prohlásil, že je to „člověk, který brání svoji zemi a je v Rusku mimořádně populární“.
