Ředitel nemocnice Motol Miloslav Ludvík FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Spolu se sílící epidemií nemoci covid-19 plánuje ministerstvo zdravotnictví zpřísnění protiepidemických opatření. Jak to bude s očkováním dětí ve věku 5 až 11 let, kdo může správně vyhodnotit výši protilátek a co je největším ohrožením v již páté vlně koronaviru? Na otázky deníku FORUM 24 odpovídal ředitel Fakultní nemocnice Motol a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.
V posledních dnech se zvýšil zájem o očkování. Je to způsobeno tím, že od 1. listopadu zdravotní pojišťovny neproplácejí antigenní testování?
Ano, určitě, ale velmi důležitou motivací je i to, že opět velmi rychle rostou počty nakažených. A že se tedy velmi pravděpodobně covid dotkne každého.
Myslíte si, že zájem o očkování bude stále růst?
Podle mého názoru s rostoucí vlnou nákazy bude logicky stále růst i zájem o očkování.
Máme se obávat další vlny koronaviru? Dříve jste uvedl, že v prognózách v počtu pacientů je FN Motol ve čtrnáctidenním předstihu.
Ano, my jsme si původně mysleli, že počtu pacientů, kterých je dneska u nás už 54, dosáhneme někdy až po 15. 11., ale docílili jsme ho už na začátku listopadu, takže je vidět, že ty naše prognózy nebyly úplně přesné. Na druhou stranu je zase pravda, že křivka je daleko plošší než ta, která byla na jaře.
Jakou strategii v boji proti covidu by podle vás měla nová vláda nastolit?
Určitě pokračovat v opatřeních, která přivedou k očkování co nejvíce lidí.
„Komu je nad 65 a není naočkovaný, tak bych mu doporučil, aby si sbalil kartáček a pyžamo a byl připraven na to, že dost možná bude trávit Vánoce pod kyslíkem.“ To jste uvedl v Otázkách Václava Moravce. Jaká „bomba“ může spolu s početnou skupinou nenaočkovaných seniorů přijít? A jsou na to nemocnice připraveny?
Tou „bombou“ je skutečně skupina neočkovaných seniorů. Pořád se totiž ukazuje, že největší podíl pacientů hospitalizovaných s covidem tvoří lidé nad 65 let. Dále platí, že ti, kteří mají těžký průběh této nemoci, jsou lidé ze starší populace a zároveň trpí nějakým přidruženým onemocněním.
Jaké opatření byste zavedl vy osobně? Co je podle vás nedostatečné?
Já osobně budu dělat to, co dělám neustále, a to je apelovat na důležitost očkování.
Lidé si často nechávají měřit protilátky a podle jejich hodnoty se pak řídí. Je to správný postup? Jak naučit lidi výsledky protilátek správně číst?
To je dobrá otázka, protože protektivita neboli správná výše ochranných látek je u každého typu testu jiná. Dokonce se liší u jednotlivých pacientů, protože každý máme jinou imunitu, která je ovlivněná věkem, prodělanými onemocněními a podobně. To znamená, že správně vyhodnotit protilátky u konkrétního jedince může opravdu jenom specializovaný lékař. A musím opět zopakovat, že ze všech světových studií vyplývá, že nejideálnější kombinací je očkování a protilátky.
Česko má léky, které snižují riziko hospitalizace. Využívají se dostatečně? Jejich účinnost je vysoká…
Ano, v poslední době pozorujeme dramatický nárůst využívání monoklonálních protilátek, takže předpokládáme, že ta relativně snižující se úmrtnost v porovnání s jarním obdobím je výsledkem i toho, že jsou tyto protilátky podávány.
Očkování dětí proti nemoci covid-19 se přiblížilo a do Česka má v prosinci dorazit první dávka vakcín. Jak se k tomu staví FN Motol? Ohrožuje covid děti?
Naše nemocnice bude připravovat očkovací centrum pro děti ve věku 5 až 11 let, ale velmi zdůrazňuji, že je rozhodně nutné očkování dětí této věkové kategorie vždy diskutovat s jejich pediatrem. Každopádně otázka očkování dětí tohoto věku je opravdu vážná. Na jednu stranu by proočkování této části populace velmi pomohlo školství, protože mezi dětmi se covid neskutečně rychle šíří, ale na druhou stranu ze zkušeností naší dětské nemocnice také víme, že děti covid ohrožuje minimálně. A pokud někoho ohrožuje, tak jsou to většinou děti, které už mají jiný závažný zdravotní problém.
