Ministr vnitra Jan Hamáček neustále problematizuje možnost přijetí čtyřiceti dětí bez doprovodu, které se nacházejí v uprchlických táborech v Řecku. Hamáčka (a spolu s ním celou vládu Andreje Babiše) vůbec nezajímá, že každý další den strávený v tristních podmínkách se na těchto dětech nevratně podepisuje, a to jak po fyzické, tak psychické stránce. Zajímají je pouze volební výsledky. Česká republika pošlapala veškerou tradici své dřívější zahraniční politiky. Je to chování, kterému už se ani nedá říkat cynismus. Neignorujeme jen naše spojence, ale hlavně děti. Na nich a na jejich zničených životech si politici chtějí nasbírat body.

Znásilnění, napadání od radikálů, spaní na podlaze nebo prostě jen v díře s přikrývkou z igelitu. I to je realita uprchlických táborů na ostrovech Chios a Samos, kde živoří příliš velký počet lidí, daleko přesahující jejich kapacitu. A jsou tam i stovky dětí. Blíží se zima. A Česká republika už více než rok odmítá pomoci pouhým čtyřiceti z nich.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Jak celou věc budeme protahovat, i ty děti, které jsou dnes mladší třinácti let, dospějí, a Hamáček a spol. budou moci tvrdit, že jde o bezpečnostní riziko. Ministr vnitra shazuje své vlastní tajné služby, ale hlavně celou reputaci své země. Je to strašlivá hanebnost a ostuda. Pro nás je to rok trapného vyjednávání o tématu, které naštěstí (a chvályhodně) zvedla europoslankyně Michaela Šojdrová. Pro ty děti je to ale neustálé prohlubování jejich traumatu a dlouhé dny a týdny v nedůstojných podmínkách.

Dalším argumentem některých „vlastenců“ a „slušných Čechů“ je, že by náklady hradil stát. Když pomineme to, že podobnou věc vůbec někdo vysloví, aniž by se přitom do morku kostí styděl, je tu argument, že se přihlásilo již 200 rodin, které jsou ochotné si děti vzít. Dvě stovky. To není zrovna zanedbatelné číslo. A co na to představitelé České republiky? Nic.

Lidé jako Miloš Zeman, Tomio Okamura, Václav Klaus ml. či Andrej Babiš jsou cyničtí technologové moci, kteří využívají nenávist k tomu, aby získali politické body. To už víme. Že ale ČSSD, údajně „sociální“ demokracie, odmítá pomoci dětem, protože se bojí, že by ze svých pár mizerných procent ještě něco ztratila, to je prostě neuvěřitelné.

Nezbývá, než se opět hluboce stydět za svou zemi.