S blížícími se podzimními volbami v některých kruzích propuká děs. Dost tam, kde se dosud volalo, že „je třeba uznávat výsledky voleb“. Jakmile by ale mohlo dojít k tomu, že výsledkem voleb mohou být vážné problémy Miloše Zemana, Andreje Babiše a jejich okolí, je hned všechno jinak.
Zvláště směrem z Hradu zaznívá celá série pozoruhodných sdělení. Jiří Ovčáček je na twitteru neúnavný. Třeba: „Média lžou jak na běžícím pásu. Pirátostán vyhrožuje oponentům už teď. Senátoři se chovají jak bolševici. V říjnu půjde o bytí a nebytí suverénní České republiky. A to nevládne. Jestli tahle parta uchopí moc v zemi, můžeme se rozloučit se svobodou. Řekněme v říjnu NE novodobým bolševikům!“ Pak se zase upíná ke své kotvě, majáku a světlu: „Prezident republiky Miloš Zeman, záštita svobody a suverenity vlasti. Státník, který čelí nízkým útokům neúspěšných politiků a silám toužícím naši zemi porobit. Pravda vítězí!“
Pak zase najednou cituje Andreje Babiše: „Chcete svrhnout vládu, která bojuje za české zájmy. My v Česku nechceme multikulturní, ekofanatický stát. Nechceme sdílet auta, byty ani zemi. Nechceme, aby řídil zemi Evropský parlament. Jsem svrchovaný premiér této země, nepodléhám nikomu kromě občanů.“
Samé výkřiky. Proč najednou takové znepokojení?
V posledních dnech se děly různé události, které by snad mohly napovědět. Výbor pro zahraničí a bezpečnost senátu 2. června odhlasoval, že Miloš Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O tomto usnesení by měl senát jednat.
A dále: Trestní stíhání prezidentova kancléře Vratislava Mynáře pokračuje, policie ho viní z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Policie Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu v únoru, proti zahájení stíhání kancléř podal stížnost. Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka Zlín – ji zamítlo.
Před měsícem měl zase problém „muž z Lán“ Miloš Balák. Kladenský soud uložil šéfovi Lesní správy Lány Balákovi tříletý trest ve věznici s ostrahou za manipulaci se zakázkou. Rozsudek není pravomocný.
Občasný mluvčí Hradu Jiří Ovčáček má tedy možná nějaké psychologické důvody, proč je neklidný. Nejspíš žije v představě, že soudy u nás rozhodují podle toho, kdo zrovna vládne, a představa, že by se na podzim k moci dostala opozice, v něm možná vyvolává obavy.
Neklid lze pozorovat i na trestně stíhaném premiérovi Andreji Babišovi. Co kdyby se kauza Čapí hnízdo nakonec po letech průtahů dostala před soud? Babiš se paranoicky považuje za oběť spiknutí a zřejmě si myslí, že se u nás trestní stíhání dá objednat. To by ale přece nebyla nejlepší vizitka pro jeho vládu. Nemá ostatně ministerstvo spravedlnosti v rukou Marie Benešová, žena zcela důvěryhodná? Tedy aspoň pokud jde o důvěru ze strany Miloše Zemana a Andreje Babiše.
Ovčáček není nijak důležitý, ale nejspíš ventiluje pocity, které dnes někteří mocní lidé (a na ně nalepený personál) mají. Mohlo by skončit období, ve kterém se cítí aspoň trochu jistí. Právem. Dnes už nepůsobí absurdně představa, že by se Miloš Zeman musel z funkce poroučet předčasně a nedobrovolně. To by asi velmi mrzelo záhadného „poradce“ Martina Nejedlého, který se tak dobře vyzná v Rusku. Státní zástupci by možná nahlédli, že už kauzu Čapího hnízda „došetřili“ dost důkladně, a to by bylo pro Babiše a jeho politickou divizi Agrofertu (vystupující jako hnutí ANO) nemilé. Babiš před soudem – to by byl určitě běh na dlouhou trať. Nevypadalo by to ale dobře a ještě by se mohlo stát, že by i někteří anonisté vycítili, že loď jde ke dnu. To by mohlo být poněkud rozkladné. ANO není bez Babiše nic, jak už to u útvarů vůdcovského typu bývá.
Protože jde mnohým o přežití, zkusí pro svou záchranu udělat všechno možné, a jak se budou volby blížit, nejspíš bude atmosféra houstnout. Kdyby se situace vymkla tandemu Zeman – Babiš z rukou, bylo by zajímavé sledovat, jestli budou vyhlašovat, že se nerespektuje výsledek svobodných voleb.