
Švédská policie, ilustrační foto FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24

Třiašedesát procent odsouzených za sexuální trestné činy ve Švédsku má přistěhovalecký původ. V zahraničí se buď sami narodili, nebo odtud pochází alespoň jeden z jejich rodičů. K takovému závěru dospěla skupina vědců z Lundské univerzity, kteří zmapovali přes čtyři tisíce osob odsouzených za znásilnění a pokus o znásilnění v letech 2000 až 2020.
Z jejich nové studie také vyplývá, že čím delší čas migranti ve Švédsku stráví, tím méně jsou ke spáchání sexuálního deliktu náchylnější. Nejvyšší riziko je u osob, které se narodily v zahraničí a pobývají ve Švédsku méně než pět let. Podle studie je u nich riziko více než sedmkrát vyšší než u etnických Švédů.
„Pokud jste se narodili v zahraničí a při příchodu do Švédska vám bylo více než 15 let, máte výrazně vyšší riziko, že budete odsouzeni za znásilnění. Toto riziko je 6,25krát vyšší než u etnických Švédů. Pokud jste do Švédska přišli před dovršením 15 let, je riziko stále poměrně vysoké, ale o dost nižší, než kdyby vám bylo více než 15 let,“ uvedl Ardavan Khoshnood, docent na Lundské univerzitě a hlavní autor studie.
„Vidíme tedy, že čím mladší při příchodu do Švédska jste a čím déle jste ve Švédsku, tím nižší je riziko, že budete odsouzeni za znásilnění,“ shrnul.
Na vině je odlišná kultura
Ardavan Khoshnood se domnívá, že rozdíly lze do značné míry vysvětlit odlišnou kulturou, hodnotami a stupněm integrace.
Lidé odsouzení za znásilnění mají obecně nižší příjmy, častěji pobírají sociální dávky a žijí v chudých čtvrtích. V porovnání se zbytkem populace také ve větší míře trpí duševními poruchami, závislostmi na alkoholu a drogách. Socioekonomické faktory, problémy s duševním zdravím nebo předchozí trestná činnost se však podle vědců nezdají být rozhodující.
„Musí to tedy být něco jiného. A my si to vykládáme tak, že jde o integraci a hodnoty, protože riziko klesá tím více, čím déle člověk ve Švédsku pobývá. Ti, kteří jsou zde déle, vědí lépe, jak to ve Švédsku funguje s legislativou a hodnotami,“ vysvětlil hlavní autor studie.
„Například v Afghánistánu se nestává, že byste šli do hospody a potkávali se tam s dívkami. Ale ve Švédsku je to normální. Švédské dívky se na vás mohou usmívat a tančit s vámi, aniž by chtěly něco víc, jsou prostě milé. A oblékají se způsobem, který je tady normální, ale v jiných zemích, kde je takové chování neobvyklé, by mohly být považovány za lehké děvy. Ve Švédsku je v pořádku tančit a oblékat se tak, jak chcete, aniž by na vás někdo dotíral.“
„Nelze nad tím přivírat oči“
Podle Ardavana Khoshnooda je potřeba provést více podobných studií a na jejich základě zavést preventivní opatření. Mezi ně by patřil vzdělávací program pro přistěhovalce zaměřený na legislativu, kulturní rozdíly či hodnoty týkající se sexu. „Je třeba vypracovat národní plán, jak na tento problém vyzrát.“
„Nelze přivírat oči nad tím, že svou roli hrají hodnoty. Muži, kteří vyrůstají v patriarchálních strukturách, jež nemají stejný pohled na rovnost pohlaví jako my v našem liberálním Švédsku, to je jednoznačně jedno z vysvětlení,“ řekl ministr práce a integrace Mats Persson.
Problém podle něj mohou v první řadě řešit vysoké tresty pro pachatele těchto trestných činů včetně deportací. „Zadruhé nyní zavádíme nový jazykový test a test zaměřený na švédskou společnost pro ty, kteří přicházejí do Švédska, v němž budeme do značné míry zdůrazňovat rovnost a liberální hodnoty,“ uvedl ministr.
Minimální trest za znásilnění byl několikrát zvýšen a od roku 2022 činí tři roky vězení. Persson by přivítal, kdyby se minimální hranice ještě zvýšila.
Kromě přísnějších trestů jde podle Perssona o předcházení znásilnění prostřednictvím vzdělávání nově příchozích. V současné době je každému příchozímu do Švédska nabízen 100hodinový kurz orientace ve švédské společnosti. Probíhající šetření zkoumá, zda je možné tento kurz prodloužit a učinit jej povinným.
„Chceme také, aby se kurz mnohem více zaměřil na liberální hodnoty, práva žen, otázky násilí ze cti a samozřejmě na otázky sexuality. A měli bychom nejen informovat, ale také prostřednictvím testu zajistit, aby lidé rozuměli našim hodnotám,“ řekl ministr.
„Můžete mít jakékoli náboženství a mluvit jazykem, jakým chcete, ale od prvního dne musíme jasně říci, že každý, kdo sem přijde, musí podporovat naše názory na sexualitu, výchovu dětí, práva žen, práva homosexuálů a tak dále.“
Do desetimilionového Švédska v době vrcholící migrační krize přišlo přes 300 tisíc osob, většinou z jiného než evropského kulturního prostředí. Podle odhadů v zemi žije téměř milion muslimů. Nezvládnutá integrace velké části přistěhovalců pak zadělala mimo jiné na problémy spojené s kriminalitou.