Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podpořil vyšetřovací verzi výbuchů ve Vrběticích. Nepovažuje ji za teroristický útok, ale za trestný čin nižšího řádu, úmyslné obecné ohrožení. Jeho vysvětlení však pokulhává, státní zástupci označili za terorismus mnohem méně závažné případy.

Premiér Andrej Babiš pojmenoval operaci ruské tajné služby GRU ve Vrběticích za „útok na zboží“ bulharského zbrojaře, nikoli za akt státního terorismu. Po vlně kritiky, jelikož tento výrok byl i ruskými médii použit jako ústup z ostré protiruské linie, o den později otočil. Omluvil se, že to tak nemyslel, a mohutné exploze způsobené ruskými agenty označil za bezprecedentní teroristický útok.

Podivné kličkování

Co také jiného si myslet o organizovaném zásahu skupiny ozbrojených příslušníků cizího státu na našem svrchovaném území, při kterém zahynuli dva čeští občané, a materiální škody přesáhly miliardu korun? Že prý šlo o nějaký omyl a zásilka zbraní měla údajně vybuchnout jinde, to na podstatě věci nic nemění.

Ve stínu tohoto podivného kličkování premiéra, který se octl mezi mlýnskými kameny hradního okruhu, aby dále nevyhrocoval situaci s Ruskem, a opozicí, která požaduje razantnější kroky, nesmí zapadnout vystoupení nejvyššího žalobce Pavla Zemana, který fakticky drží původní Babišovu interpretaci.

„Z právního hlediska není věc prověřována jako trestný čin teroristického útoku, neboť nebyl v dané věci porušen chráněný zájem spočívající v poškození ústavního zřízení nebo obranyschopnosti ČR ve smyslu paragrafu 311 odstavce 1 trestního zákoníku,“ oznámil Pavel Zeman s tím, že termín státní terorismus právo nezná.

Ztotožnil se s vyšetřovací verzí policie, která vrbětické exploze od počátku kvalifikuje jako trestný čin úmyslného obecného ohrožení s nižší společenskou závažností a trestní sazbou. Z toho vycházela vláda v čele s premiérem, který odmítl používat pojem teroristický akt, aby se k němu následně vrátil.

Jiná právní kvalifikace

Pavel Zeman z nepochopitelných důvodů necitoval trestní zákoník úplně. Zmíněný paragraf 311 označuje za teroristický útok i úmysl „narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky“. Výbuchy poškodily i majetek českých občanů, firem a obcí v blízkém okolí a indicie, za jakých okolností k nim došlo, jen odvádějí pozornost od merita věci.

Podle trestního zákoníku je teroristickým útokem mimo jiné vinen ten, kdo provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví,

kdo zničí nebo poškodí ve větší míře veřejné prostranství nebo majetek,

kdo nedovoleně vyrábí nebo jinak získá, přechovává, dováží, přepravuje, vyváží či jinak dodává nebo užije výbušninu, nebo vydá lidi v obecné nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí škodlivý účinek výbušnin.

Odnětím svobody na pět až patnáct let bude potrestán i ten, kdo takové jednání, teroristu, teroristickou skupinu nebo jejího člena finančně, materiálně nebo jinak podporuje.

Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, kdo spáchá tento čin jako člen organizované skupiny, způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo smrt, nebo způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

Miliardová škoda

Tolik citace z trestního zákoníku, která vyvolává otázky. Výše uvedená právní kvalifikace „teroristický útok“ poměrně přesně sedí na nelegální operace ruských zpravodajců ve vrbětickém muničním areálu a na konkrétní důsledky těchto aktivit.

K výbuchům došlo v říjnu a prosinci 2014, a kromě dvou zmařených lidských životů došlo ke značným materiálním ztrátám přesahujícím miliardu korun. Mohly však být za určitých okolností ještě mnohem větší. Při obou explozích bylo zasaženo celkem 1319 hektarů půdy, z toho 978 hektarů mimo vrbětický areál.

Sousední obce musely být krátkodobě evakuovány a následovalo šestileté odklízení následků zpravodajských operací, tedy kontaminace půdy nevybuchlou municí, a vyšetřování příčin explozí, které skončilo v říjnu 2020. Odškodnění poškozených osob a firem, ať už na majetku či ušlém zisku, zatím prakticky neproběhlo, jelikož státní orgány čekaly na výsledek vyšetřování a odhalení viníka těchto škod.

Policie a dozorové státní zastupitelství však ve světle nových zjištění neuvažuje o překvalifikaci trestného činu na teroristický útok a důvody nejsou náležitě vysvětleny. Pavel Zeman je s nimi v souladu. Není to poprvé, kdy jeho některé kroky, jako například nepodání žaloby ve věci premiérova střetu zájmů, překvapují.

Dále čtěte

Zeman žádal po BIS jména ruských agentů a jejich akce. Teď je má, měl by se Koudelkovi omluvit

Není to tak dávno, co chtěl prezident Zeman zaúkolovat Bezpečnostní informační službu, aby mu předložila seznam ruských agentů a jejich…

Není teroristický útok jako útok

Tato kvalifikace byla použita ve známé kauze podstatně nižšího řádu ve fázi přípravy, kdy státní zástupce požadoval dvanáct let za mřížemi pro dva organizátory „teroristického útoku“ na vlak. Anarchisté Petr Sova a Martin Ignačák, který strávil rok a půl ve vazbě, podle vyšetřovatelů plánovali provést útok na nákladní vlak převážející vojenský materiál za použití zápalných lahví.

Před třemi lety však byli zproštěni viny, protože podle soudu se obvinění stali obětí policejní provokace. Mezi anarchisty se infiltrovali tajní agenti bývalého šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty, a zadrženi byli před provedením útoku. Jakkoli nelze činnost levicových extremistů bagatelizovat, jednalo se o podstatně odlišný typ aktivity než ve Vrběticích, kterou orgány činné v trestním řízení paradoxně za teroristický útok nepovažují.

To je zvláštní dvojí metr v dnešní situaci, kdy následkem skandálních operací ruských tajných služeb na našem území dochází k vyhrocení česko-ruských vztahů s mezinárodním přesahem. Nebo je uplatněn právě proto, aby se nevyhrotily ještě víc?