V paláci Kinských v Praze na Staroměstském náměstí byla dnes za účasti autora zahájena výstava Gerharda Richtera. Tento vitální umělec je ve svých 85 letech považován za nejúspěšnějšího žijícího malíře. Podle magazínu Art News vynesl prodej jeho děl např. v roce 2014 více než 260 milionů dolarů, digitální tisky se běžně prodávají za více než 3 miliony dolarů a minulý měsíc se stala jeho malba Ledovec nejdráže prodanou krajinomalbou vůbec. Asijský kupec za ni zaplatil v přepočtu více než půl miliardy korun.

Gerhard Richter se narodil v Drážďanech v roce 1932, nemohl se proto vyhnout druhé světové válce, která ho jako malého kluka velmi poznamenala. Otec byl celou válku zajat Američany, strýc Rudi padl v roce 1944. Právě tento zážitek byl předlohou Richterova pozdějšího jakoby rozmazaného obrazu Strýček Rudi (1965). Obraz, který se objevuje i na této výstavě, patří k nejcennějším poválečným uměleckým dílům na našem území.  V současnosti je majetkem galerie Lidické sbírky umění. Malba, zobrazující rozesmátého chlápka v uniformě wehrmachtu, dává tušit zmatek v duši umělce, který jako dítě nic netušil o hrůzách nacismu a svého strýce měl rád. V Lidicích byl obraz přijat velmi kontroverzně a mnoho pamětníků druhé světové války si na něj dodnes nezvyklo.

V Richterových obrazech můžeme najít mnoho podobných zážitků, ať už z dětství, či z dospělosti. Jako jeden z prvních německých malířů se umělecky vyjádřil k holocaustu, a to sérií maleb podle fotografií z koncentračních táborů. V šedesátých letech podlehl fotografii úplně. Ostré fotografie olejovými barvami kopíroval na plátno jako ve photoshopu, někdy rozostřené, jindy přebarvené. To ale malíři nestačilo. Vzhledem k tomu, že již od mládí byl fascinován starými mistry, jakými byli Leonardo da Vinci či Albrecht Dürer, objevují se na výstavě také jeho téměř hyperrealistická plátna. Ta vytvářejí kontrast ke stále větší abstrakci, která se v jeho díle objevuje v poslední desetiletích více a více. Malíř dokonce říká, že abstraktní díla tvoří více než dvě třetiny všech jeho prací. Tyto obrazy jsou přirovnávány k impresionistickým mistrovským dílům. A je to opravdu podobné jako u impresionistů, musíte si poodstoupit a přimhouřit oči. V ostřejších barevných kontrastech potom poznáváte energii Jacksona Pollocka, energie nahrnování hmoty na plátno, až fyzické vnímání barev.

V poslední době se Gerhard Richter zabývá moderními technologiemi, tvoří digitální tisky na papír vložený mezi hliníkovou fólii a plexisklo. Vkládá série barevných proužků, které vlivem plexiskla působí psychedelickým dojmem neustále se pohybujících barevných ploch.

Kromě paláce Kinských má výstava svou druhou část v nedalekém Anežském klášteře, kde se lze zamyslet nad Richterovým malířským cyklem Březinka či inspirovat nádherným skleněným objektem, pracujícím se hrou světla a stínu.

Výstavu v paláci Kinských pořádá Národní galerie ve spolupráci s Goethe institutem a Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, a potrvá až do 3. září tohoto roku. Představení děl Gerharda Richtera je první retrospektivou tohoto umělce na území střední a východní Evropy a zároveň jednou z hlavních akcí Česko-německého kulturního jara 2017.