Rozhodnutí vlády o dostavbě jaderného bloku v Dukovanech znepokojilo komunisty. Nelibí se jim protahování termínů výběru dodavatele a uvedení nového reaktoru do provozu. Ohánějí se ochranou životního prostředí a „uhlíkovou stopou“, ale ve skutečnosti jim nejvíce vadí, že už nemusí být u toho.
Národní investiční plán za 8 bilionů korun, který je ušit tak horkou jehlou, že mu snad nevěří ani jeho autoři, zahrnuje i dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Odhadované náklady 300 miliard korun (což ovšem reálně odpovídá výstavbě jednoho bloku) řadí tyto projekty – kromě infrastruktury – mezi nejnákladnější chystané investiční akce vůbec. Jejich výstavba je vyvolána potřebou nahradit v budoucnu uhelné elektrárny nízkoemisními zdroji výroby elektrické energie a končící životností současných jaderných bloků.
Spustíme v roce 2036?
Nehledě na marketingovou bublinu investičního plánu postoupily o kousek dál přípravy dalšího rozvoje jaderné energetiky. Zdržení způsobilo zrušení tendru na výběr dvou jaderných reaktorů v Temelíně v roce 2014, přičemž od té doby Sobotkova a Babišova vláda neučinily téměř nic. Dlouho nebylo zřejmé, jakým způsobem se do tohoto projektu zapojí klíčová energetická společnost ČEZ, a dodnes není jasná návratnost celé investice.
„Chceme stavět nový jaderný blok a bude to v Dukovanech,“ oznámil v polovině listopadu premiér Babiš. Vládní komise sestavila časový jízdní řád. S vydáním územního rozhodnutí počítá za dva roky a o výběru dodavatele rozhodne nová vláda do konce roku 2022.
Výstavba v Dukovanech má začít v roce 2029 a s jejím dokončením se počítá v roce 2036. To je ještě s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem, kdy se stavba jaderných bloků často zpožďuje a až několikanásobně prodražuje, spíše optimistický scénář. O harmonogramu dostavby nového reaktoru v Temelíně zatím není známo vůbec nic.
Ztráta sedmi let
Ve výše uvedených souvislostech zní skoro komicky budovatelský apel ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, že „není čas ztrácet čas, jelikož nám tikají energetické hodiny“. Už dnes vláda s účastí ANO promeškala minimálně sedm let.
Pomiňme nyní technickou a odbornou debatu, ve které u oponentů panuje skepse, zda budou vládní záměry korunovány úspěchem. S nižšími náklady dnes elektrickou energii vyrábějí paroplynové i obnovitelné zdroje, jejichž využití ve velkém je však polemické a kapacitně omezené.
Neméně podstatné jsou však bezpečnostní a geopolitické souvislosti rozvoje jaderné energetiky. Na tomto poli se razantně angažuje hradní okruh, prosazující zájmy ruských a čínských společností, které dnes patří mezi šestici uchazečů o dostavbu jaderných bloků v České republice.
Miláček webů Sputnik a Aeronet
Není žádným tajemstvím, že prodlouženou rukou zájmů Kremlu je i v této sféře KSČM, miláček webů Sputnik a Aeronet, osvědčených nástrojů ruské propagandy. Zaznamenaly prohlášení šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, který krátce před vánočními svátky vydal prohlášení s výmluvným titulkem „Někde je chyba“ (22. 12. 2019). Vyjádřil se v něm k záměrům vlády v jaderné energetice.
„Znepokojila mě informace, že nový jaderný blok v Dukovanech se začne stavět až v roce 2029, dokončen pak bude o sedm let později, v roce 2036. Pan premiér sice před nedávnem tvrdil, že jde o jednu z jeho priorit, mám však takové nepříjemné tušení, že takhle priorita nevypadá,“ stěžoval si Filip.
Šéf komunistů upozornil na to, že jádro je, na rozdíl od uhlí, čistý zdroj energie, což dal do souvislosti s debatou o ochraně životního prostředí a o tzv. uhlíkové stopě. Proto se mu nelíbí, když se slova rozcházejí s činy.
Slova nestačí
„Slova nestačí, vláda už nemůže odkládat rozhodnutí o výběru dodavatele na dostavbu těchto dvou elektráren,“ apeluje Filip. „Pokud by to tak šlo dál, možná by se ani naše vnoučata dostavby nových jaderných bloků nedočkala. A tak nezbývá než upozornit pana premiéra, ale i celou vládu, aby nabrala potřebnou energii, která jí v současné době asi schází, a rozhodla.“
Prohlášení šéfa komunistů zní naléhavě, je ale nutné zasadit jej do celkového kontextu. Je docela absurdní, pokud dnes o životní prostředí účelově předstírá zájem nejvyšší představitel strany, která ho za minulého režimu devastovala produkcí těžkého průmyslu. Dodnes tuto éru považuje za úspěšnější než polistopadový vývoj.
Nelze se přitom zbavit dojmu, že komunistům jde více než o to, zda se nových jaderných bloků dočkají naše vnoučata, spíše o to, zda se klíčových rozhodnutí o této strategické investici „dožijí“ oni sami.
Kde se stala chyba?
Pokud má o dodavateli stavby v Dukovanech rozhodnout až příští vláda, není vůbec jisté, zda budou komunisté u toho. Dnes ještě mohou využít vydírací potenciál, když na jejich libovůli závisí existence Babišovy vlády. A jejich loutkovodiči v Kremlu zjevně ztrácejí trpělivost.
KSČM padají preference a její výsledky jsou – podobně jako u ČSSD – s každými volbami horší. Po propadáku v obecních, senátních a evropských volbách je čeká další výprask příští rok v krajských volbách. Ne všichni skalní komunističtí sympatizanti jsou srozuměni s Filipovou kolaborací s „třídním nepřítelem“ a „vykořisťovatelem“, který jim navíc odčerpává voličskou základnu.
Tady by měl Vojtěch Filip hledat hlavní chybu. Nikoli v protahování termínu výstavby nových jaderných bloků, která i po zveřejnění rámcového harmonogramu zůstává ve hvězdách.