Svět se radikálně změnil. Ale není to jen kvůli zprávám o Islámském státu, rozkladu Evropské unie a odstředivých tendencích nejpodivnějšího člena NATO Turecka. Nenápadnější, ale možná stejně významné je to, co se děje v „ekonomické základně“, jak by tomu řekl Karel Marx.
Jak čteme ve zprávách agentur, vypadá to úplně jinak i ohledně krve, která živí světovou ekonomiku, totiž ropy.
ČTK: „Spojené státy mají nyní více nevyužitých zásob ropy než jakákoliv jiná země na planetě. Podle nejnovější zprávy firmy Rystad Energy mají USA v rezervách neuvěřitelných 264 miliard barelů ropy. Tento údaj zahrnuje současná pole, nové projekty, nedávné objevy, ale také odhady neobjevených polí. Více než polovina nevyužité ropy v USA je v břidlicích, uvádí se na stránkách CNNMoney.
Břidličná ropa byla dříve nedosažitelná. Díky frakování a novým technologiím však proměnila globální energetické prostředí a pomohla USA dostat se mezi největší globální hráče.
‚Je to revoluce. Před deseti lety se nikomu nezdálo o takovém výsledku,‘ řekl CNNMoney generální ředitel Rystad Energy Jarand Rystad.
Nálezy naznačují, že by USA mohly v budoucnosti zvýšit svůj podíl na globální produkci, zvláště až ceny oživí. Těžba v USA za uplynulý rok mírně klesla, protože ceny ropy se snížily na úroveň, která není zisková pro všechny, pouze pro nejlepší pole s břidlicovou ropou. Je zde stále obrovské množství ropy, které čeká na své využití, až ceny začnou oživovat.
Rystad odhaduje, že zásoby břidličné ropy v Texasu činí více než 60 miliard barelů. To je více než činí nevyužité zásoby v Číně. Vysoké zásoby jsou také v Severní Dakotě.
Díky břidličné ropě mají také USA nyní větší rezervy než Rusko. Podle údajů Rystad zásoby nevyužité ropy v Rusku činí 256 miliard barelů. Následují Saúdská Arábie (212 miliard), Kanada (167 miliard), Írán (143 miliard) a Brazílie (120 miliard).“
Zatím můžeme jen odhadovat, co to znamená. Předně to může omezit vyděračský potenciál zemí, které držely dosud ruku na kohoutku. Z nějaké zvláštní ironie osudu bylo nejvíce ropy v nedemokratických zemích. S výjimkou Kanady. Zemí nejen nedemokratických, ale poměrně šílených, jako byl Írán a nepřátelských vůči Západu. Tím by padl oblíbený argument všech lidí, co Ameriku skutečně neradi, že USA vedou války „kvůli ropě“.
Dále můžeme jen těžko odhadnout, co to znamená pro snahy o využití alternativních zdrojů energie. Prorokované vytěžení zdrojů, jaké slibovaly prognózy od konce 60. let (Římský klub), se nekoná. Každé zásoby jsou konečné, konec je ale asi dále, než jsme mysleli. Pro lidi, jako je Elon Musk a jeho vize elektromobilů napojených na solární energii, je to ekonomický problém. Aby se alternativní zdroje prosadily bez dotací, bylo by třeba, aby byly konkurenceschopné. S levnou ropou to bude obtížné. Nevíme samozřejmě, jak pokročí solární technologie a co všechno bude objeveno ohledně schopnosti energii „uskladnit“, což byl zatím hlavní problém, ale zatím se ještě nedaří, jak by stoupenci chtěli. Ve hře zůstanou ideové důvody, třeba změny klimatu, ale tam si s tím největší světoví hráči moc hlavu nelámou. Pokud ještě dojde na nové teorie o tom, že kvůli sluneční činnosti dojde spíše k ochlazení planety, bude dílo dokonáno.
Ještě před deseti lety vypadl svět úplně jinak. Jak bude vypadat za deset let, na ty by mohly sázkové kanceláře už teď vypsat zajímavé sázky. Vsadil by si ale jen nějaký hazardér.
