Zatímco zvolení Donalda Trumpa prezidentem polovinu Ameriky a většinu světa šokovalo, z Izraele zněly radostné výkřiky.
Premiér Binjamin Netanjahu ho označil za „skutečného přítele“ země, ačkoli ho sotva zná, a s důvěrou prohlásil, že spolu budou „posilovat bezpečnost, stabilitu a mír v regionu“. Trumpovo vítězství uvítali snad všichni pravicoví politici. V Izraeli panoval názor, že Hillary Clintonová by pokračovala v neproduktivní politice Baracka Obamy, nebo že je rovnou nekompetentní.
Obamova zahraniční, a zejména blízkovýchodní politika byla na všech frontách katastrofální a Hillary stála dlouho v jejím čele. Za Donalda Trumpa se americko-izraelské vztahy nepochybně zlepší, doufají Izraelci.
Střízlivě se vyslovila jen poslankyně levostředového Sionistického tábora a bývalá ministryně zahraničí Cipi Livni, která vyjádřila naději, že Trump splní to, co sliboval v projevu po svém zvolení, a ne v předvolební kampani. Izraelská pravice doufá v pravý opak. Seznam slibů, jimiž si chtěl Trump získat židovské voliče, vypadá, jako by ho nesepsali jeho poradci, ale sám Netanjahu.
Co Trump slibuje
Trumpova Amerika bude bojovat proti popírání židovských vazeb na Izrael a Jeruzalém i proti hnutí BDS, které propaguje bojkot všeho izraelského. Trump zajistí, aby Izrael dostával maximální americkou vojenskou a strategickou pomoc, a posílí vzájemnou spolupráci.
Jeho Amerika bude vetovat všechny protiizraelské a nevyvážené rezoluce OSN a odmítat delegitimizaci Izraele a označování jeho produktů, a to i ve vztazích s Evropskou unií. Trump chce omezit americké finanční příspěvky Radě OSN pro lidská práva, která Izrael ustavičně a nespravedlivě kritizuje. A pověří ministerstvo spravedlnosti, aby vyšetřilo zastrašování proizraelských studentů v amerických univerzitních kampusech.
Trump sice podporuje samostatnou Palestinu po boku Izraele, ale její vznik podle něj není možný, dokud se Palestinci nezřeknou násilí a neuznají právo Izraele na existenci. Rovněž nesmějí podněcovat k násilnostem a učit své děti nenávidět Izrael a Židy. Trump si nemyslí, že rozšiřování izraelských osad je nezákonné.
Bude podporovat jen přímá jednání mezi oběma stranami a odmítat všechny evropské a palestinské pokusy, které mají dvoustranné rozhovory obejít. Zabrání každému vnucovanému řešení Rady bezpečnosti OSN. Izrael má právo bojovat všemi prostředky proti teroristickým útokům a souhlasit jen s takovými hranicemi, které dokáže ubránit.
Trump zpřísní mezinárodní dohodu o íránském jaderném programu a nedovolí Teheránu získat atomovou zbraň. A až nastoupí do úřadu, přestěhuje americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Hned po svém zvolení si s Netanjahuem telefonoval a pozval ho do Bílého domu. Předseda pravicové strany Židovský domov a ministr školství Naftali Bennett si Trumpovy sliby vysvětlil tak, že „éra palestinského státu skončila“.
Je to oprávněný jásot?
Palestinská samospráva tak celkem pochopitelně nad Trumpovým zvolením nejásá. Její předseda Mahmúd Abbás jen zadoufal, že nový prezident nastolí na Blízkém východě „spravedlivý mír“. Palestinci nečekají, že by vyvíjel na Izrael tlak, který požadovali od Obamy, zejména na zastavení výstavby židovských osad. Dávali jednoznačně přednost Clintonové; na Trumpovi si nejvíc pamatují to, že „nesnáší muslimy“.
Izraelští diplomaté, kteří působili ve Spojených státech, nadšení izraelských politiků mírní. Jsou přesvědčeni, že je v podstatě nemožné, aby Trump své avizované proizraelské postoje začlenil do své politiky, protože by to vyvolalo mezinárodní zmatek. Podle nich mu poradci žádné zásadní změny nedovolí, tak jako mu nedovolí vybudovat zeď na mexických hranicích nebo zakázat vstup do země muslimům.
Snad by jen mohl změnit k lepšímu americký přístup k celému Blízkému východu. A to by po Obamovi neměl být velký problém. Kdyby však Trump své sliby Izraeli dodržel, mohly by zesílit palestinské násilnosti. A jeho vstřícný postoj k Rusku by zase mohl uškodit Izraeli v Sýrii, kde hájí vlastní zájmy a bombarduje konvoje zbraní pro libanonský Hizballáh. Za přátelských americko-ruských vztahů by mohl mít v Sýrii volnější ruku také Írán, nejnebezpečnější izraelský nepřítel.
Naději v Trumpovi vidí i arabští politici. Radost neskrýval egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí, kterého Obama obviňoval z porušování lidských práv. Považuje Trumpovo zvolení za „ránu Muslimskému bratrstvu“ a podle egyptských médií byl prvním zahraničním činitelem, který mu blahopřál.
Podobné uspokojení dali najevo i další představitelé arabských zemí, včetně států v Perském zálivu a Saúdské Arábie, kteří měli s Obamou také problematické vztahy. Nezapomněli mu, že podporoval arabské jaro, ani Clintonové, že jako ministryně zahraničí hájila Muslimské bratrstvo.
Budoucí zahraniční politika Donalda Trumpa je však zatím značně nejasná. Zvlášť vůči Sýrii jsou jeho postoje zmatené. Na jedné straně vyjádřil odhodlání válčit mnohem razantněji proti tzv. Islámskému státu, ale zároveň na rozdíl od Clintonové nepodporuje odstoupení syrského prezidenta Bašára Asada, protože „spolu s Ruskem a Íránem také bojuje proti Islámskému státu“.
Syrská opozice se tak bojí, že přijde o americkou pomoc, a Asad se těší, že teď povstalce bez většího mezinárodního tlaku rozdrtí. Donald Trump je ale na rozdíl od Hillary Clintonové naprosto nepředvídatelný. Blízký východ se může za jeho vlády docela dobře ocitnout v ještě větším chaosu.
