KOMENTÁŘ / Z nové americké studie vyplývá, že umělá inteligence je při vyhodnocení vyšetření srdce ultrazvukem přesnější než lidé. Vůbec o tom nepochybuju. Rovněž připouštím možnost, že mozkový robot během jediné vteřiny dokáže vyjmenovat všechna jídla, obsahující brambory.     

Všem je jasné, že během minulého roku do lidského společenství vstoupilo něco velkého, co obdivujeme a zároveň z toho máme strach. Vezme nám umělá inteligence práci? Začne psát knížky, které nebudou horší než příběhy vyprodukované lidskou fantazií? A unese to naše pýcha?

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Zatím k tomu nedošlo. Zatím se AI dokáže pouze přehrabovat v tom, co vytvořil člověk. Každopádně jí ale roste sebevědomí a začíná „lozit“, kam nemá. Viníkem ovšem není ona. Tou žábou, která nezpozoruje změnu a nakonec se uvaří v horké vodě, jsme my sami.

Jeden příklad za všechny.

Na některých serverech se začala objevovat procentuální hodnocení filmů (skvělá pomůcka pro jedenadvacáté století – nemusíte číst recenzi, stačí jedno číslo), které ještě nikdo neviděl. Opravdu. Například na webu kinobox.cz se u snímku, jenž bude mít premiéru až za měsíc (jde o Sucho režiséra Bohdana Slámy) skví ne úplně lichotivé číselné hodnocení s diskrétní zkratkou AI. Po jejím rozkliknutí se dočtete: „K výpočtu AI hodnocení na Kinoboxu využíváme nejmodernější technologie a pokročilé algoritmy. Odhadované hodnocení odráží poslední kvalitativní trendy v kariérách zúčastněných tvůrců a kombinuje je s nejnovějšími dostupnými informacemi. Oproti hodnocení uživatelů a uživatelek se obvykle liší jen o několik procentních bodů.“

Pardon, ale někdo se tu zřejmě zbláznil. Je mi jasné, že dneska je všechno hra, že jsme připraveni ubavit se k smrti, ale tohle přece nemá žádnou logiku. Procentuální hodnocení obvykle vzniká zprůměrováním desítek názorů lidí z masa a kostí – jako například na serveru ČSFD. Neříkám, že bych se všemi povečeřel, soudě podle komentářů jsou mezi nimi rozvážní cinefilové, sympatičtí fandové, ale i totální magoři a názoroví fašisti, ale prostě jde o vzorek populace ve vztahu k jednomu dílu. To beru… Ale vzít mrtvá data a s mlhavým předpokladem vážně odhadovat úroveň uměleckého díla, na němž pracují dva i více let desítky lidi? Vložit do stroje název, jméno režiséra, jeho pověst, děj podle anotace a vážně z toho odhadovat kvalitu?

Ze všeho nejhorší je ta tendence vyeliminovat z našich životů prvek překvapení. Vždyť co kdyby Zdeněk Troška dnes natočil stejně dobrý film, jako byl Poklad hraběte Chamaré, jimž kdysi jako nadějný režisér zaujal odbornou veřejnost?

Nick Cave o umělé inteligenci nedávno napsal: „ChatGPT odmítá jakoukoli představu o tvůrčím boji, jenž dává našemu životu hloubku a smysl. (…) Jejím záměrem je eliminovat proces tvorby a s ním spojené výzvy a považovat jej pouze za časově náročnou nepříjemnost, která stojí v cestě samotnému zboží. Proč se snažit? Proč se zabývat uměleckým procesem a s ním spojenými zkouškami? Proč bychom to neměli udělat ‚rychleji a snadněji‘?“

Dále čtěte

Ve světě plném hrozeb potřebujeme silná média. Podpořte FORUM 24

Deník FORUM 24 vznikl jako Svobodné fórum v únoru 2015, aby se přidal mezi ty, kteří chtěli Českou republiku bránit…

V robotickém hodnocení vidím totální pohrdání uměním jako něčím, co nelze spočítat. Autor se stává stejně zbytečným jako nebožák po skončení premiéry v televizní adaptaci podle Čapkova eseje Jak se dělá divadlo. Parta mudrců po premiéře diskutuje o představení a jeden z nich říká, že jeden z obrazů hry by zkrátil. Autor se dychtivě zeptá, který. A kritik suše odvětí: Kterýkoli.

Všechno by to byla jedna velká legrace, kdybychom se k hodnotícím procentům tolik neupínali. Schválně, půjdete na Slámovo Sucho (premiéra 15. února), když mu dal robot jenom 65 procent?