Prognózy Národní rozpočtové rady, varující před zadlužováním státu, jsou podle ministryně financí Aleny Schillerové nekorektní. Sama nemá avizovaný plán konsolidace veřejných financí a korektní nejsou ani její údaje o penězích nalitých do ekonomiky, které reálně dosahují sedmi procent slibů.
Otázky Václava Moravce (28. 6. 2020) přinesly názorovou konfrontaci mezi ministryní Alenou Schillerovou a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou, bývalou členkou bankovní rady České národní banky.
Schillerová zatím nemá představu o státním rozpočtu na příští rok, ale už ví, že je špatně aktuální zpráva Národní rozpočtové rady k vývoji veřejných financí. Tento nezávislý expertní orgán v ní varuje, že domácí veřejné finance jsou při stávajícím nastavení daňových a výdajových politik dlouhodobě neudržitelné.
Neudržitelné veřejné finance
Prognózu ještě zhoršila pandemie koronaviru, která poukázala na nedostatečnou schopnost veřejných financí čelit šokům obdobného charakteru. Navzdory příznivému hospodářskému vývoji v poslední době si vláda prudkým zvyšováním výdajů v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro povzbuzení ekonomiky v nepříznivých časech. Rezignovala na potřebné reformy a zadělává na obrovský budoucí problém.
Klíčem k řešení je podle Národní rozpočtové rady rychlá reakce. „Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější,“ uzavírá zpráva.
Ministryně financí reagovala otevřeně, že „v době, kdy jsme v bezprecedentní hospodářské krizi, nejhorší od hospodářské krize 30. let minulého století, tady dělat tyto projekce považuje opravdu minimálně za nekorektní“.
Zamrazilová jí opáčila, že každoroční vypracování zpráv o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je její stěžejní zákonnou povinností. Znovu upozornila na problém sedmiletého rozvolnění rozpočtových pravidel, které si nestandardně v nouzovém stavu prohlasovala koalice ANO, ČSSD a KSČM. Už tehdy se vláda octla pod palbou kritiky, že si jen vytváří bianco šek pro populistické a nezodpovědné rozdávání volebních dárečků.
Plán konsolidace neexistuje
Tyto obavy se nyní naplno potvrdily. Schillerová přiznala, že žádný plán konsolidace veřejných financí do roku 2027, jak původně ohlašovala, nemá. A jen stěží ho prý stihne zpracovat do konce září, pokud ji k tomu zaváže Sněmovna. Dokáže si představit, že připraví výhled na tři roky, ale „na těch sedm let už to bude horší“, poznamenala.
Jak je možné, že si ministryně financí prosadí zákonem dlouhodobé porušování rozpočtových pravidel, když to nemá nijak propočítáno? Důvod je zřejmý – vytvořit si vatu pro další rabování státní pokladny, vybrakované už před koronakrizí. Tentokrát neskrývaně na dluh s dalším oponenty zpochybňovaným sloganem, že se vláda „proinvestuje k prosperitě“.
„Jsme z toho velice zneklidněni,“ oponovala šéfka rozpočtové rady. Důvodem je podle ní kombinace v krátké době už třikrát navýšeného letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun (115 tisíc korun na jednu domácnost) a zmíněné rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Obě tyto předlohy jsou podle ní „maximalistické“.
Rekordní dluh už příští rok
Schillerová už dříve naznačila, že schodky státního rozpočtu v řádu stovek miliard korun budou následovat i v následujících letech. Zamrazilová by byla „absolutně zděšena“ deficitem na příští rok ve výši 300 miliard korun.
„Pro mě by bylo nepřijatelných i 250 miliard, protože touto optikou by státní dluh stoupl příští rok na 45 procent HDP,“ uvedla s tím, že při dalším prodlužování tohoto tempa bychom za několik let narazili na dluhovou brzdu stanovenou zákonem. „Já se musím nutně vymezit k tomu vyjádření, že krizí se neproškrtáme, že se z ní proinvestujeme. My se tou krizí hlavně nesmíme prodlužit,“ varovala Zamrazilová.
K tomu je dobré připomenout, že se Schillerová neustále distancuje od úsporného přístupu pravicových vlád za globální krize před deseti lety, který byl ceněn zahraničními trhy a institucemi. V roce 2013 přitom dosáhl státní dluh v době nastupujícího hospodářského růstu 41 procent HDP.
Je tedy téměř jisté, že Babišova vláda překoná toto dosavadní maximum už příští rok. Za dva roky by tak smazala obrázek snižování dluhů, jímž se tak pyšnila navzdory realitě, že k němu přispěly hlavně výkony podnikatelské sféry.
Chimérická pomoc ekonomice
V této souvislosti je zarážející, že o nekorektních projekcích hovoří ministryně financí, která proslula častými fabulacemi, nepřesnými a nepotvrzenými prognózami na mnohem kratší období. Stačí připomenout její propagandistické výroky o státní pomoci údajně nalité do ekonomiky pro firmy a občany postižené vládními nařízeními v průběhu koronakrize.
Schillerová nedávno na setkání organizovaném Lidovými novinami (sic!) prohlásila, že celkově přijatá opatření na podporu ekonomiky aktuálně dosahují 1,15 bilionu korun. Pečlivě se tak drží mediální šablony, nastavené premiérem Babišem už 9. dubna při projevu v České televizi.
„Naše vláda je připravena udělat maximum pro to, abychom pomohli všem živnostníkům, podnikatelům, malým a středním firmám, rodinným firmám, ale taky samoživitelkám a dalším. Zkrátka všem, kteří přišli kvůli koronaviru o příjem. Jsme na to připraveni v tuto chvíli uvolnit až tisíc miliard korun,“ slíbil tehdy Babiš a jeho nejloajálnější ministři Schillerová a Havlíček tento veřejný slib mnohokrát zopakovali.
Havlíčkovy programy se nepovedly
Jaká je realita? Z posledních známých údajů prezentovaných Hlídačem smluv k 22. červnu vyplývá, že celkově bylo od počátku krize vyplaceno 82 miliard korun, tedy pouhých sedm procent slibované pomoci. 48,7 miliardy z toho dělá přímá nevratná podpora (tzv. kompenzační bonus pro živnostníky, Antivirus, ošetřovné, odpuštění části odvodů), 20 miliard nepřímá podpora (odklady plateb a EET) a 13,5 miliardy úvěry či záruky za úvěry.
Schillerová přitom v České televizi shodila svého verbálně agilního kolegu, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, za jeho úvěrové programy. „Otevřeně přiznávám, že se záruční schémata Covid I a Covid II příliš nepovedla,“ řekla. Na úvěry v těchto prvních vlnách dosáhlo jen 2211 firem ze stovek tisíc poškozených a třetí vlna Covid III se teprve rozjíždí. Pro mnohé už může být příliš pozdě.
Je proto naprosto nemístné, když o „nekorektních projekcích“ expertního orgánu hovoří ministryně vlády, která na číslech vycucaných z prstu a vylhaném marketingu staví svůj program.
