Jak to v poslední době vypadá s populismem Donalda Trumpa, který byl tak zjevný během jeho volební kampaně? Věnuje se tomu Linda Feldman v deníku The Christian Science Monitor. Článek je nazván „Nekrology za Trumpův populistický styl? Trochu předčasné“.

Autorka píše, že není pochyb o tom, proč si 45. prezident Spojených států Donald Trump vybral do Oválné kanceláře portrét 7. prezidenta Andrewa Jacksona. Vidí sám sebe jako politického dědice prvního populistického prezidenta v tomto národě. Tato analogie ale poněkud utrpěla minulý týden. Prezident dal zpátečku ohledně uzavření Export-Import Bank, označil Čínu za „manipulátora měny“ a doporučil Janet Yellenovou za šéfku Federálního rezervního systému.

„Globalisté“, včetně ekonomického poradce Garyho Cohna a zetě Jareda Kushnera stáli na jeho straně, Steve Bannon, jeho hlavní politický poradce a „udržovatel populistického nacionalistického plamene“, byl mimo dění. Nebo to tak aspoň vypadalo.

„Co se stalo s heslem Amerika na prvním místě?“ zeptal se ve svém sloupku Pat Buchanan, americký konzervativní spisovatel, politik, publicista a televizní komentátor a také „kmotr trumpismu“.

Tento týden se Trump vrátil k ochranářským kořenům své kampaně. Podepsal příkazy, kde vyzývá „kupujte americké zboží, najímejte Američany“. Podle Trumpa současný vízový program bere Američanům práci a tlačí dolů mzdy. Pak podepsal nařízení, které vyzývá ministerstvo obchodu, aby zjistilo, zda dovoz oceli ohrožuje národní bezpečnost. Zatímco to dělal, zaměřil se i na Kanadu ohledně dovozu mléčných výrobků.

Když se na to ale podíváme celkově, akce z období Trumpova začínajícího prezidentství představují změť přístupů, které se brání snadným analýzám. Kampaň vedena pomocí populistické rétoriky je jedna věc, ale vládnout jako populistický prezident je mnohem větší výzva, zvláště v současném americkém kontextu. Aspoň to říkají experti na populismus.

„Nevyhnutelně se musíte obrátit na lidi v administrativě, aby podpořili vaši vládu. To samozřejmě Trump udělal,“ říká Michael Kazin, historik z Georgetown University a expert na sociální hnutí. „Musíte vyjednávat s různými částmi vlády.“

Aby rychle prosadil svou agendu, Trump by potřeboval většinu, která by ho podpořila v obou komorách Kongresu, což nemá.

Trump se spolehl na exekutivní akce a manévry v zahraniční politice a dost šílené výroky, aby vytvořil pocit činnosti. Ale k tomu má ještě daleko. V příštím týdnu bude sto dní jeho prezidentství a bude to představovat další velký test. Kongres v pondělí zasedne a Trump bude chtít prosadit změny ohledně Affordable Care Act, zákona přezdívaného Obamacare.

„Máme velkou šanci, že toho brzy dosáhneme,“ řekl Trump ve čtvrtek. „Rád bych řekl, že to bude příští týden, ale dosáhneme toho.“ Během jeho kampaně byla likvidace Obamacare nahoře na seznamu jeho populistických cílů. Teď se k tomu opět vrací. Stále bojuje proti ilegální imigraci a proti obchodním dohodám, které považuje za neférové, a volá po stavbě hraniční zdi mezi Spojenými státy a Mexikem. Výkyvy má především v zahraniční politice. Jde o jeho vřelý přístup k Číně, smířlivější vztah k NATO, jeho ochotu ukázat americké vojenské svaly – zejména při leteckých úderech proti syrské vládě a hrozbami akce proti Severní Koreji.

Co to pro Trumpa znamená být populistou? „Je to pohyblivý cíl,“ říká Ken Collier z Stephen F. Auston State University v Nacogdoches v Texasu. „Problém populistické nálepky je v tom, že se používá často. Když máte nějakou milionářskou hvězdu z televizní reality show, která se vyslovuje proti populismu, je to zjevně dost specifický druh populismu. Každá generace si najde své vlastní označení populismu. Myslím, že to platí i pro tuto dobu, Trump může tuto značku věrohodně naplnit.“

Trump byl zvolen, aby otřásl Washingtonem a obrátil se proti statu quo. Zatím sestavil vládu významných boháčů. Pokud bude hlásat velkou daňovou reformu, bude třeba se podívat, pro koho bude nejvýhodnější, konstatuje nakonec autorka.