Ruský prezident Vladimir Putin FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace
KOMENTÁŘ / Ještě ve středu ráno to vypadalo, že vláda a tajné služby prohrají v senátu bitvu o přijetí zákona lex Ukrajina s novým trestným činem neoprávněná činnost pro cizí moc. Ten má Česku umožnit bránit se nejen ruským hybridním útokům. Kdo z politiků se dlouhodobě staví proti, asi nikoho nepřekvapí. Nakonec však někteří senátoři nedokázali prosadit pozměňovací návrh, který by ze zákona tuto část vyhodil, a novela tak zamíří rovnou k prezidentovi. A je to dobře.
Zákon se má vztahovat na lidi, kteří by „pracovali pro cizí zemi nebo organizaci v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. V základní sazbě by za tento trestný čin hrozil až pětiletý trest odnětí svobody. „O tom, jak zásadní změnu to může přinést, svědčí nebývalá aktivita proruských médií a trollích farem na sociálních sítích. Žádné ohrožení svobody slova, ale nástroj pro boj proti zpravodajským operacím nejen Ruska, ale také Číny, Iránu a dalších,“ vysvětlovala Bezpečnostní informační služba (BIS).
„Na znění tohoto paragrafu se shodují všechny tři tajné služby. Všechny chtějí, aby tato skutková podstata byla definována. Není to ničí hra, je to reakce na objektivně existující skutečnost, na bezpečnostní situaci, která v České republice v současné době je,“ prohlásil nedávno ministr vnitra Vít Rakušan, který zároveň vysvětloval, že nejde o nástroj proti běžným občanů, ale proti těm, kteří vědomě spolupracují s nepřátelskými režimy.
Centrum proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra pak připomnělo několik kauz spojených s ruským vlivovým působením v Česku. A nejde jen o známé Vrbětice a kybernetické útoky.
O tom, že Rusko dlouhodobě působí proti zájmům ČR, už není dnes třeba nikoho přesvědčovat. Nejde ale jen o kybernetické útoky nebo výbuchy ve Vrběticích. Příklady vlivového působení Ruska v ČR za poslední dekádu najdete ve článku na našem webu: https://t.co/Zj1fvQFLzf pic.twitter.com/HwfyYnW9D8
— CHH MV 🇨🇿🇺🇦 (@CHH_MVCR) January 3, 2025
Například na konci června 2020 Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadržela v Říčanech u Prahy ruského diplomata při nelegálním nákupu střeliva do odstřelovací pušky a další munice. Jednalo se o zaměstnance sekce vojenského přidělence na ruském velvyslanectví v Praze Jevgenije Sergejeviče Borisenka, který byl v České republice na utajované schůzce s jedním z českých obchodníků se zbraněmi. Policisté však nakonec museli případ odložit. Dotyčného navíc museli kvůli diplomatické imunitě po zadržení propustit a Borisenko mohl následně odcestovat zpět do Ruska.
Před lety také vyšlo najevo, že se ruský Rosatom pokoušel prostřednictvím PR agentury Essential Communication, s.r.o. ovlivňovat ve svůj prospěch veřejnou debatu k plánované dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Snaha Ruska ovlivňovat energetickou bezpečnost Česka je tak zjevná. A mohli bychom pokračovat dalšími a dalšími případy.
Snaha vlády i tajných služeb, aby měla Česká republika možnost s ruským vlivem bojovat, je proto správná. Totální nepochopení bezpečnostní situace a hrozeb ze strany některých politiků je však do očí bijící. Asi nikoho nepřekvapí, že se proti zákonu postavili poslanci i senátoři z hnutí ANO, které se dlouhodobě snaží veřejnost přesvědčovat, že není proruské, ale chování jeho členů dokazuje pravý opak. Nepřekvapí ani hysterie ze strany Okamurovy SPD, příznivců Ruska, dezinformátorů, některých médií a zástupců dalších temných sil u nás.
Proti části zákona však bojovali také někteří naši „konzervativní politici“ z řad vládní koalice. Tady se nabízí otázka, zda si nemyslí, že konzervativní je nebojovat proti Rusku, které nás zařadilo na seznam nepřátel. Ne, opravdu to není konzervativní.
Vrcholem pak bylo přirovnání novely zákona k situaci v 50. letech, slova o cenzuře a politických procesech či výroky o návratu před rok 1989 ze strany některých zákonodárců. Mají snad pocit, že nežijeme v právním státě s nezávislou justicí? Srovnání s politickými procesy je pak naprosto děsivé. Milada Horáková nebo Heliodor Píka byli zavražděni, komunisté k tomu opravdu nepotřebovali naplnění žádné skutkové podstaty.
Je opravdu únavné, jak málo někteří naši politici chápou ohrožení ze strany Ruska. A je dobře, že takoví tentokrát prohráli.
