Nelegální překročení české hranice pravděpodobně zůstane přestupkem. Sněmovní bezpečnostní výbor dnes doporučil plénu zamítnout návrh opozičního Úsvitu, aby takové jednání bylo nově trestným činem až s pětiletou sazbou vězení. Poslanci Úsvitu chtějí úpravu přidat do vládní novely, která dá ministerstvu vnitra pravomoc nařídit v případě bezprostřední mimořádné hrozby hraniční kontroly. Předlohu kabinetu by měla Sněmovna podle stanoviska výboru s menšími úpravami schválit. Dolní komora o ní rozhodne patrně v dubnu.
Úsvit žádá, aby cizinec, jenž by hranici nelegálně překročil, navíc ztratil případný nárok na azyl a byl vyhoštěn. Novinka by se vztahovala na cizince z takzvaných třetích zemí, tedy mimo států Evropské unie a Švýcarska. Ve výboru hlasoval pro úpravu jen poslanec Úsvitu Martin Lank, další desítka přítomných členů byla proti, případně se hlasování zdržela.
Vládní novela předpokládá, že hraniční kontroly nařízené vnitrem by mohly trvat nejvýše pět dní. Jejich případné prodloužení by musela schválit vláda. Pokud mimořádná situace nenastane, bude o uzavření hranic podobně jako dosud rozhodovat podle normy kabinet, který by měl navíc možnost nařízení vnitra ohledně hraničních kontrol zrušit.
Předloha navazuje podle ministerstva vnitra na předpis Evropské unie a jejím cílem je chránit hranice před nedovoleným překračováním. Podnětem k přípravě novely nebyla migrační krize, úpravu je ale možné v souvislosti s ní využít, řekl už dříve ministr Milan Chovanec (ČSSD).
Vnitro by podle normy mohlo nařídit hraniční kontroly, pokud by existovala vážná hrozba narušení pořádku nebo vnitřní bezpečnosti země. Kontroly by byly možné na vybraných místech nebo po celé délce hranice. Podle návrhu jde hlavně o krizové řešení situací, pokud by hrozila časová prodleva při standardním postupu, tedy verdiktu kabinetu.
Zákon zároveň stanoví, že vláda může určit rozsah, způsob nebo intenzitu kontrol. Mohou být třeba namátkové silniční či železniční nebo systematické, podobně jako tomu bylo před zavedením schengenského systému. Může být také vyhlášen zákaz překročení zelené hranice, vláda by také podle zákona mohla určit, kde se bude moci hranice překročit. Minimálním standardem by ale podle důvodové zprávy mělo být umožnění překročení státní hranice v místech dřívějších hraničních přechodů, které platily před vstupem do schengenského prostoru.
Zákon upravuje také podmínky pro získání statusu mezinárodního letiště či povinnosti kapitánů letadel a provozovatelů letišť. Tuzemská mezinárodní letiště, která ročně odbaví nejméně 5000 lidí, budou muset například zajistit to, aby se tam pohybovali odděleně cestující na vnitrozemských a vnějších linkách. Zároveň budou muset mít místnost pro cizince, jimž byl odepřen vstup do Česka. Podle stanoviska výboru by mělo plénum podpořit doplněk Václava Klučky (ČSSD), podle kterého by letiště dostala čas na zřízení této místnosti, a to do září 2018. Letiště s více než milionem odbavených pasažérů ročně budou muset mít prostor pro přijímací středisko pro azylanty i policejní cely.