Budova Českého rozhlasu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Neodpovídání na dotazy, výběrový přístup k novinářům, urážky na sociálních sítích. Doba postfaktická s sebou přináší i změnu přístupu některých mluvčích státních nebo veřejných institucí. Známým příkladem je ředitel tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Jiří Ovčáček, HlídacíPes.org ale tuto praxi v poslední době zaznamenal i u mluvčího veřejnoprávního Českého rozhlasu Jiřího Hošny.
Důvod? Kritické otázky, které se snaží rozkrýt dění například kolem moderátora Lubomíra Xavera Veselého a jeho angažmá v XTV a právě v Českém rozhlase.
Na počátku byl loňský zářijový článek „Andrej Babiš si v rozhlase vyprávěl, co chtěl. Nešlo o diskusi, ale o zábavní pořad, hájí se ČRo“. Popsali jsme v něm, jak Český rozhlas nabídl Andreji Babišovi ve svém vysílání prostor bez jakýchkoli kritických dotazů. Premiér ho využil naplno. Posluchači regionálního vysílání po celé zemi slyšeli zhruba hodinové vyprávění muže, který nikdy nelže a kterého trápí „vymyšlené pseudoaféry“ a lidská nenávist.
Podle ČRo bylo vše v souladu s rozhlasovým kodexem – nešlo prý o diskusi, ale o zábavu.
Článek nebyl jediný. Popsali jsme třeba problematický rozhovor Xavera Veselého s Václavem Klausem mladším na XTV, kde moderátor slíbil politikovi hlas ve volbách. Následovalo oznámení kandidatury do Rady České televize, kterou Veselému zprostředkoval think-tank Václava Klause. Všem těmto událostem jsme se věnovali právě s ohledem na Veselého angažmá v rozhlase a možnou kolizi s vnitřními předpisy ČRo i vysílacím zákonem.
Místo odpovědi urážky
Po Novém roce přišla stopka. HlídacíPes.org byl zřejmě zařazen mezi média, se kterými „se nemluví“. Zde několik příkladů „barikády“ mlčení ze strany mluvčího Jiřího Hošny.
Screenshot mailové komunikace z 20. ledna.
V polovině ledna ohlásil prezident Miloš Zeman, že se má vrátit do vysílání Českého rozhlasu, odkud na dlouhou dobu zmizel po skandálním vulgárním projevu v pořadu Hovory z Lán. HlídacíPes.org odeslal mluvčímu uvedené dotazy, na které přes telefonickou urgenci dosud neobdržel odpovědi.
Ve stejný den ovšem Jiří Hošna na Twitteru autora dotazů Ondřeje Neumanna nevybíravě napadl.
https://twitter.com/Jiri_Hosna/status/1219515809170624517?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1219515809170624517&ref_url=https%3A%2F%2Fhlidacipes.org%2Fnema-barikada-ceskeho-rozhlasu-urazky-misto-odpovedi-mluvciho-hosny%2F
Podobný vývoj měla i kauza textů na serveru Parlamentní listy naznačujících plýtvání penězi v ČRo, kvůli kterým vedení rádia zvažovalo právní kroky. Mluvčí Hošna nejdřív, v polovině října, ještě své vyjádření připojil, pak se ale odmlčel.
Neodpověděl na mail z 13. ledna následujícího znění:
rád bych se zeptal, jestli rozhlas nakonec podnikl právní kroky vůči Parlamentním listům, kvůli sérii článků, které na PL vycházely na podzim a měly vzbudit dojem, že se v ČRo plýtvá.
Děkuji za odpověď
zdraví
Vojtěch Berger
27.1.:
Dobry den, pane Hosno, rad bych se zeptal, zda k vám dorazily moje maily s dotazy ohledně právních kroků cro vůči parlamentním listum, včetně dnešního, kde je navíc ještě dotaz na home credit. Děkuji za odpoved a zdravím. Vojtech Berger, HlidaciPes.org
3.2.:
Dobry den, pane Hosno. Odpovíte mi prosím na dotazy? Volali jsme si kvůli tomu minule úterý. Děkuji a zdravím Vojtech Berger
Kodex: Nikdo nesmí být vyloučen
Nakolik je takové chování mluvčího neprofesionální, není možné určit odkazem na případné porušení závazných pravidel. Taková totiž v Česku nebyla nikdy přijata.
Odkázat ale lze na Kodex Komory PR, která je dobrovolným profesním sdružením agentur i jednotlivců působících v oblasti public relations. Příslušná ustanovení najdeme v prvním odstavci kodexu, kde se hovoří o vztazích s veřejností – kterou média zastupují.
- Členové uznávají právo každého jednotlivce jakožto i instituce, spolku či obchodní společnosti šířit fakta a vyjadřovat názory ve veřejné debatě. Nikdo nesmí být z veřejné debaty vylučován.
- Členové svým jednáním vytvářejí další hlas na trhu myšlenek, faktů a názorů.
- Členové respektují všechny názory, podporují a prosazují právo na svobodu slova a projevu, které je jasným veřejným zájmem.
- Členové svým jednáním přispívají ke svobodnému toku přesných a pravdivých informací, který je součástí demokracie, neboť umožňuje činit informovaná rozhodnutí
O vztahu mluvčí-novinář psal ve své stati „Etické aspekty vztahu novinářů a tiskových mluvčích“ z roku 2016 i mediální odborník, člen Rady ČTK Petr Žantovský.
„Mluvčí vstupuje s novinářem do nepřiměřeného interpersonálního vztahu – ať už negativního, či pozitivního, oba případy v extrémním provedení jsou chybné. Mluvčí dokáže dát najevo novináři své pohrdání, odpor, nechuť ke kontaktu. Zpravidla je to důsledek nějaké minulé události, kdy dotyčný novinář zveřejnil materiál, který mluvčímu způsobil nějaké obtíže. Mluvčí je ale v pozici, kdy je povinen být nad věcí, musí vztah s novinářem abstrahovat a vnímat jen diktát a povinnost okamžiku, v němž je potřeba komunikovat,“ napsal Žantovský.
Vyjádření Jiřího Hošny tento text neobsahuje. Autor se rozhodl neplýtvat časem svým i mluvčího a vyčká, až budou zodpovězeny dotazy předchozí.
Text zveřejňujeme s laskavým svolením hlidacipes.org
