
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko FOTO: ČTK
FOTO: ČTK

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko navrhuje vyslání běloruských mírových jednotek na Ukrajinu namísto západních mírových sil. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by mírové jednotky, které by zajišťovaly bezpečnost po skončení konfliktu, měly zahrnovat nejméně 200 tisíc vojáků. Tento počet zhruba odpovídá velikosti francouzských ozbrojených sil. O možnosti nasazení mírových sil už s Ukrajinou údajně jednala Francie a Velká Británie, ale zatím neexistují žádné konkrétní plány.
„Pokud tam mají být nějaké mírové síly, chtějí, aby to bylo pětimístné číslo. To je 50 až 70 tisíc lidí, slušná armáda. Ve jménu dobra a spravedlnosti nemají nic jiného než běloruskou armádu,“ řekl Lukašenko na tiskové konferenci podle ruského nezávislého webu Agentstvo. „Všichni ostatní potáhnou buď na Západ, nebo na Východ. Proto se mohou dohodnout jen na běloruských mírových silách. Bělorusové mohou zajistit normální vztahy mezi prostředním a starším bratrem.“
Už v roce 2023 běloruský prezident oznámil, že mírový stav běloruské armády je 75 tisíc mužů. Rok předtím britský Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) odhadl počet vojáků běloruské armády na 48 tisíc osob.
Běloruský prezident se od začátku plnohodnotné války na Ukrajině nevzdal myšlenky působit jako mírotvorce, řekl ruskému nezávislému webu politolog Valerij Karbalevič, který kvůli obavě o život uprchl do exilu. Účast Minsku na jednáních o mírovém urovnání konfliktu na východní Ukrajině v roce 2014 již Lukašenkovi pomohla resetovat vztahy se Západem, připomněl. Tehdy Lukašenko také navrhl vyslání běloruských vojáků, aby oddělili bojující strany na Donbase. „Nyní je to stejná logika,“ dodal Karbalevič.
Podle něj jsou hlavními adresáty Lukašenkova návrhu Ukrajina a Západ. Přání účastnit se jednání může být pokusem najít si místo v „novém bezpečnostním systému“ a podepsat „nějaké závěrečné dokumenty“, popsal Karbalevič s tím, že Lukašenko potřebuje k účasti na jednáních legitimní status v očích Západu.
To vysvětluje sérii milostí politickým vězňům a akreditaci západních novinářů u voleb. „Je to pokus dát Západu signál: Jsem připraven na nějaká jednání, chci být uznán a jsem připraven kvůli tomu udělat nějaké ústupky.“ Návrhy však vypadají utopicky a Západ je pravděpodobně nebude brát vážně, uzavřel Karbalevič.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk jednali v prosinci o možnosti vyslat na Ukrajinu evropské vojáky jako mírové jednotky.
Podle agentury Bloomberg by evropští představitelé rádi přesvědčili amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby na Ukrajinu vyslal také americké vojáky. O možnosti nasazení mírových sil už s Ukrajinou údajně jednala i Velká Británie, ale zatím neexistují žádné konkrétní plány.
Proti tomu se však staví Moskva. V prosinci 2024 ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Rusko není spokojeno s „návrhy zástupců týmu nově zvoleného prezidenta (USA Donalda Trumpa, pozn. red.) na zavedení mírového kontingentu britských a evropských sil na Ukrajině“.
Rusko na Ukrajině okupuje necelých 19 procent území. V září 2022 anektovalo Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Čtyři anektované regiony o rozloze 90 tisíc kilometrů čtverečních tvoří asi 15 procent ukrajinského území. Rusko ale neovládá celá anektovaná území.
Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu minulý týden se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyslovil pro vyslání zahraničního kontingentu na Ukrajinu, který by zajišťoval bezpečnost po skončení konfliktu, ale podle něj by měl zahrnovat nejméně 200 tisíc vojáků, aby byl účinný. Agentura Reuters poznamenala, že tento počet zhruba odpovídá velikosti francouzských ozbrojených sil.