Obchodník a bývalý policista z Floridy, který prodal zbraně Omaru Mateenovi, jenž s nimi postřílel v gay klubu 49 lidí, prý netrpí výčitkami svědomí. „Co se stalo je strašné, ale já nevytvářím zákony. Všechny předpisy dodržuji,“ řekl Ed Henson z obchodu St. Lucie Shooting Center, ležícího nedaleko místa, kde vrah žil.
Henson novinářům řekl, že si vůbec nedovede představit tu hrůzu, kterou nyní prožívají pozůstalí obětí. Vinu za masakr ale necítí.
Mateen si podle Hensona koupil obě zbraně v posledních dvou týdnech, každou jiný den. Obchod byl legální, Mateen před ním absolvoval povinnou kontrolu. Henson je přesvědčený, že kdyby si pozdější vrah nepořídil pušku a poloautomaticku pistoli u něho, koupil by je jednoduše jinde. Policie i přesto, že Omara Mateena v letech 2013 a 2014 prověřovala kvůli podezření na kontakt s teroristy, nezakročila.
Omar Mateen byl totiž sice dva roky vedený na seznamu podezřelých osob, FBI jej z něho ale před dvěma lety vyškrtla. Úřad dospěl k závěru, že podezření bylo neopodstatněné.
Moderátor afghánského satelitního kanálu
Americká média také věnují pozornost vrahovu otci Seddikovi, který v minulosti psal Baracku Obamovi několik otevřených výzev a se svou afghánskou vlastí udržoval očividně úzký kontakt. Velmi aktivní byl podle deníku The Washington Post na internetu, kde ve svých videích ocenil Taliban a kde vystupoval jako významný afghánský představitel a někdy i jako jakýsi exilový prezident; svou prezidentskou kandidaturu dokonce ohlásil.
Někteří ho ale považují za podivína a jeho počínání na webu se vysmívají.
The Washington Post uvedl, že od úřadů v Afghánistánu nezjistil, kdy přesně Seddique Mateen do USA přišel. Velkou emigrační vlnu ale vyvolala invaze někdejšího Sovětského svazu v roce 1979. Útočník z Orlanda Omar Mateen, kterému bylo 29 let, se již narodil v New Yorku, později ještě jako dítě se s rodiči přestěhoval na Floridu.
V USA pracoval Seddique jako moderátor afghánského satelitního kanálu Payam-e-Afghan, který vysílá z Kalifornie. Stanice je dostupná v Severní Americe a podle Wikipedie i v Evropě. Vedle toho natáčel vlastní videa, která zveřejňoval na YouTube a facebooku. Na těchto záznamech podle The Washington Post vystupuje jako významný afghánský analytik a důležitý představitel.
Jeho vlastní videa, která do činu neměla příliš velkou sledovanost, někteří označují za podivínská a zmatená a obsahují řadu sporných komentářů. Například ocenil afghánské radikální hnutí Taliban a zároveň kritizoval pákistánskou vládu.
„Naši bratři ve Vazíristánu, naši váleční bratři z talibanského hnutí a z národního afghánského Talibanu povstávají. Inšalláh (dá-li bůh), Durandova linie bude brzy vyřešena,“ řekl. Durandova linie, vytyčená Brity v roce 1893 a nazvaná po britském koloniálním úředníkovi, tvoří mezinárodně uznávanou hranici mezi Afghánistánem a Pákistánem. Afghánistán s ní na rozdíl od Pákistánu nesouhlasí, protože podle Kábulu byla vytvořena pod nátlakem a Afghánistán kvůli ní přišel o paštunská území západně od řeky Indus.
Vrazi, kteří ničí dlouholetou americkou práci v Afghánistánu
Několikrát také vyzval Obamu, aby Pákistánu nedodával zbraně, neboť Pákistánci jsou vrazi, kteří ničí dlouholetou americkou práci v Afghánistánu. Jindy zase v uniformě salutoval v pozadí s afghánskou vlajkou.
Jen několik hodin před útokem zveřejnil Seddique video na facebooku, které nazval „Prozatímní afghánské vláda – Seddique Mateen“. V něm vystupoval jako prezident a nařídil zadržení několika afghánských činitelů včetně prezidenta Ašrafa Ghaního a jeho předchůdce Hamída Karzáího.
Loni v květnu na serveru YouTube ohlásil kandidaturu na afghánského prezidenta. The Washington Post se pozastavil nad načasováním tohoto kroku, neboť následoval dva roky po volbách a ty příští řádné budou v roce 2019. Celé video je hodnoceno jako zmatené, neboť Seddique nesouvisle přebíhá mezi tématy, navíc hovoří v darí a ne v úřední paštunštině.
„Lidi z toho chlapíka měli legraci, zvláště po videu, kde se prohlásil za exilového prezidenta,“ citoval The Washington Post jistého nejmenovaného vysokého představitele afghánské vlády. „Tvářil se velmi vážně, ale nikdo vám neřekne, o čem vůbec mluvil,“ dodal.
Seddique se také rozsáhle věnoval vysvětlováním svého významu v afghánské politice. V roce 2014 během prezidentských voleb v Afghánistánu zveřejnil na YouTube svůj rozhovor s pozdějším vítězem Ghaním. Ten si ale na takové setkání nevzpomněl, po podrobnějším rozboru Ghaního kancelář uvedla, že záznam pocházel z roku 2009, kdy neúspěšně kandidoval.
