Ilustrační foto. FOTO: Asociace soukromého zemědělství/se svolením
FOTO: Asociace soukromého zemědělství/se svolením
NÁZOR / „Zdražování benzínu a nafty se teprve pořádně rozjede,“ tímto úderným titulkem nás v září tohoto roku strašil web Novinky.cz. Jaká je však skutečnost? Průměrná cena benzínu nyní klesla o 51 haléřů na 35,95 Kč za litr, cena nafty pak o 39 haléřů na 36,29 Kč za litr. Tato čísla uvedl ekonom Lukáš Kovanda podle údajů společnosti CCS.
Snižovaní cen pohonných hmot má i nadále pokračovat. Pamatujeme si také, jak nám někteří dezinformátoři, například Jindřich Rajchl, vyhrožovali, že za litr nafty budeme platit sto padesát korun atd. Nic z toho nebyla pravda a ukazuje se, že situace na trhu s pohonnými hmotami nehrozí nějakou apokalypsou.
Další pozitivní zpráva přišla z oblasti pohostinství a stravování. Podle údajů Českého statistického úřadu tržby v ní meziročně stouply o 2,2 procenta. Takže situace se vyvíjí dobrým směrem a nějaký řetězový krach restaurací nehrozí, což potvrzují i mnozí jejich majitelé. Problémy sice jsou, ale zase taková hrůza, jako by se mohlo zdát podle zpráv některých médií, to není. Je to jasný důkaz toho, že lidé nepřestali chodit do restaurací, a tedy na tom nejsme zase tak špatně.
To všechno jsou dobrá a zvláště v předvánočním čase důležitá sdělení. Není nutné zastírat, že nejsou žádné problémy, vše je skvělé a daří se nám fantasticky. Tak to určitě není. Ovšem vidět všechno jen v černých barvách by byl opačný extrém. Už třeba jen to, že benzín a nafta nijak razantně nepodražily, je velmi pozitivní záležitost. A také v zimě nemrzneme kvůli nedostatku plynu, jak před rokem vyhrožovala předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Když prý nebudeme mít ruský plyn, tak nebude čím topit. Nestalo se tak a i letos bude plynu pro naše domácnosti dost.
V každém případě pro nějaké masové naříkání není důvod. Patříme k nejbohatším zemím na světě a žije se nám dobře. Také nezaměstnanost je u nás nízká, lehce přesahuje tři procenta, a kdo opravdu chce pracovat, ten si práci najde. Bída ani hlad nám nehrozí. To, že si hned nemůžu koupit, co bych chtěl, třeba nové auto, není žádné neštěstí. Tak počkám, až budu mít našetřené peníze, a koupím si jej později.
Také je dobré si klást otázku, co já sám jsem udělal pro to, aby můj život byl lepší a šťastnější. Nelze přece očekávat od druhých, že se postarají o můj blahobyt a já nebudu muset ani hnout prstem. Tak to vážně nefunguje.
Autor je středočeským krajským zastupitelem za ODS.
