Německé tajné služby měly dlouho výbornou pověst. Kvůli nedávnému útoku na berlínské vánoční trhy se ale hovoří o radikální proměně. Roztříštěné úřady zpomaluje byrokracie a špatná komunikace. Co hodlají Němci dělat proti teroru? Vznikne jeden centrální superúřad?

Ve světle pochybení německých úřadů se stále více mluví o centralizaci bezpečnostních sborů. Podle expertů jsou německé tajné služby příliš roztříštěné – v zemi funguje kolem čtyřiceti federálních a regionálních bezpečnostních úřadů. Každá spolková země má vlastní policii i domácí zpravodajskou službu, k tomu je třeba přičíst úřady, jež operují na národní úrovni. Jejich součinnost ale pokulhává, varují odborníci.

Kritika se rozjela po útoku v Berlíně proto, že pachatel, Tunisan Anis Amri, měl být ze země dávno vyhoštěn. Jenže úřady mu umožnily zůstat v Německu, zatímco čekaly na zaslání patřičných dokumentů z Tuniska. „Jednoznačně došlo k selhání státu, které nelze tolerovat,“ řekl lídr Svobodné demokratické strany Christian Lindner. Ke kritice se připojili i někteří členové vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. „To, jakým způsobem zde úřady pracovaly, vás musí znepokojovat,“ komentoval místopředseda CDU Armin Laschet útok, který nepřežilo dvanáct lidí.

Střípky rozbitého skla

Decentralizace německých bezpečnostních úřadů proběhla po druhé světové válce, aby se předešlo koncentraci moci totalitního režimu jako za Hitlerova režimu. Po útocích z 11. září 2001 Němci museli změnit způsob práce, někteří z útočníků žili a studovali v Německu a úřady jejich působení nedokázaly podchytit. Zatímco Spojené státy a Velká Británie se po útoku al-Káidy vydaly spíše cestou centralizace, německé tajné služby zavedly nová opatření, ale zůstaly rozmělněné.

Ani reformy po roce 2001 nebyly zcela dostačující. Dokazuje to působení krajně pravicové teroristické buňky Nationalsozialistischer Untergrund (NSU), jejíž členové byli zodpovědní za sérii rasově motivovaných vražd (tzv. kebabové vraždy) a další zločiny včetně bankovních loupeží. Po útocích v Paříži z listopadu 2015 zase indicie směřovaly na německé překupníky. A loni, s nástupem Islámského státu, přišly útoky osamělých vlků v Bavorsku a Berlíně…

„Ačkoli se německé služby po 11. září zlepšily, jejich efektivitu stále snižuje byrokracie, špatná práce s informacemi, právní překážky a také jejich organizační struktura,“ prohlásil už předloni bývalý ředitel Europolu Jürgen Storbeck. Další problém jsou přísné německé zákony na ochranu soukromí. Informace o podezřelých mají různé úřady v různých databázích a kvůli byrokracii je složité se k nim dostat. Tajné služby přitom musí pracovat rychle. Na to si stěžoval i německý ministr vnitra Thomas de Maizière, který kritizoval nedostatečnou spolupráci evropských tajných služeb. „Místo abychom ukládali otisky prsů a osobní údaje do separátních systémů, měl by existovat jeden centrální registr,“ glosoval německý ministr, který Bruselu předložil návrh na nový biometrický systém kontroly pohybu osob.

Německé ministerstvo vnitra chce nyní desítky tajných služeb spojit v jeden velký, efektivnější úřad. Hodlá také posílit pravomoci německé federální policie. Odborníci se domnívají, že lepší součinnost úřadů mohla zabránit také Amriho útoku. Ten se úřadům vytratil z dozoru hned dvakrát – jednou po předčasném propuštění z v vězení v Itálii, kde seděl za žhářství, a podruhé v Německu – v onom hluchém období před plánovanou deportací.

Vysoudí miliony?

Kritici nicméně vládě vyčítají, že snahami o reformu policie a tajných služeb pouze zakrývají problémy kolem migrace poté, co vláda kancléřky Merkelové otevřela dveře více než milionu uprchlíků do Německa. Deklarované snahy o reformu tajných služeb se navíc nestihnou letos, varuje Politico. Podle serveru může jít o nástroj předvolebního boje před volbami do spolkového sněmu, jež se konají na podzim – koaliční strany chtějí zmírnit posilování pravicové Alternativy pro Německo (AfD).

Selhání úřadů před berlínským útokem nyní budou chtít využít také zranění a pozůstalí, kteří mohou vysoudit milionové odškodné, řekl jeden z právníků obětí Andreas Schulz listu Tagesspiegel. Poukázal, že před útokem nebyly kolem tržiště betonové bariéry. Příbuzní zabitých by měli dostat odškodné ve výši pět až deset tisíc euro, zranění dostanou kompenzace dle závažnosti poranění. Podle Schulze ale mohou vysoudit mnohem více, pokud vyšetřování ukáže, že Němci rizika podcenili.