Jednostranné rozhodnutí Německa roztrhat základ politiky Evropské unie v azylové oblasti má dalekosáhlé důsledky, a to ne pouze pro migrační krizi, ale také pro vztah Velké Británie se zbytkem Evropy. Píše to ve svém komentáři britský list The Telegraph.
Německá vláda přestala vracet syrské žadatele o azyl na první místo jejich pobytu v Evropské unii, na což má nárok podle dublinské úmluvy. Prakticky to znamená, že uprchlíci nemuseli žádat o azyl převážně v Itálii a Řecku. Vzhledem k tomu, že tyto země již nejsou schopny se vyrovnat s počtem přicházejících lidí, Němci souhlasili s tím, že přijmou všechny předchozí.
Jak list říká, zatímco Němci to mohou vidět jako altruistické gesto, důsledkem bude, že to podpoří ještě více uprchlíků, aby se vydali na cestu do Evropy. Dorazí do Německa poté, co předtím projdou celou řadou bezpečných zemí.
Pochopitelně že ekonomičtí migranti se chovají logicky a ekonomicky a hledají nejlepší místo, kde by se mohli usídlit. Uprchlíky nelze kritizovat za to, že usilují o lepší život, říká The Telegraph, otázkou ale je, jestli je možné nabídnout azyl potenciálně až třem milionům přicházejících lidí. V rámci schengenského prostoru se budou moci pohybovat, jak chtějí. Někteří z nich by možná chtěli zaměřit i do Velké Británie, která je ale chráněná svými národními hranicemi. Už nyní ve Velké Británii příchozí tvoří 8 milionu lidí. Otázka procedur sdílení azylantského břemena bude také klíčovou otázkou v nadcházejících jednáních, které se budou týkat vztahu Velké Británie a Evropy.