KOMENTÁŘ / Německo prý letos zcela zastaví a v příštích letech dramaticky sníží pomoc Ukrajině. Tak to alespoň hlásají titulky médií, které vycházejí z jednání o rozpočtu na rok 2025 a také z článku deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Skutečnost je o něco složitější: Německo počítá s tím, že se alespoň část výpadku pokryje z úroků zmrazených ruských aktiv v Evropské unii, ministr financí už připouští možné navýšení pomoci, a rozpočet navíc musí projít složitým schvalovacím procesem. Není ale pochyb o tom, že zpráva zemi poškodila navenek a prohloubila koaliční krizi, která dále narůstá před podzimními regionálními volbami.

Spekulace o dramatickém snížení pomoci Ukrajině se poprvé objevily minulý měsíc, kdy se německé koaliční strany konečně předběžně dohodly na návrhu rozpočtu na příští rok. Součástí této dohody byla mimo jiné redukce vojenské pomoci ze současných 8 miliard eur (201 miliard korun) na polovinu – a to přesto, že celkové výdaje na obranu narostly tak, aby Německo splnilo požadavek NATO na dvě procenta ve vztahu k HDP.

Snížení na další roky by přitom mělo být ještě razantnější: v roce 2026 chce německá vládní koalice Ukrajině zaslat vojenskou pomoc ve výši tří miliard eur (75 miliard korun), v letech 2027 a 2028 by pak šlo o pouhých 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). O víkendu navíc přišel deník Frankfurter Allgemeine Zeitung se zprávou, že Ukrajina nemůže očekávat další pomoc nad rámec již schválených závazků ani v letošním roce – a to přesto, že o její zásadní navýšení žádal ministr obrany Boris Pistorius.

Toto rozhodnutí, které vychází primárně z ministerstva financí, kontrolovaného šéfem liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Christianem Lindnerem, už vedlo ke zrušení dodávky systému protivzdušné obrany IRIS-T od společnosti Diehl, který mohl Ukrajině výrazně pomoci při obraně vzdušného prostoru. Zároveň způsobilo propad akcií velkých zbrojařských firem, jako je Rheinmetall nebo Hensoldt, které očekávaly naplnění dřívějšího německého příslibu o „bezpodmínečné“ pomoci Ukrajině.

Typický německý postup

Snížení pomoci Ukrajině ve skutečnosti nemusí být tak dramatické, jak by se mohlo na první pohled zdát. Německá vláda spoléhá na to, že by se k financování vojenských dodávek alespoň částečně využily úroky ze zmrazených ruských aktiv. Země Evropské unie a potažmo skupiny G7 se právě v této otázce snaží dohodnout na společném postupu.

Sám Lindner navíc po vlně kritiky doma i v zahraničí oznámil, že by se pomoc mohla v konkrétních případech navyšovat i z rozpočtu: ministerstvo financí slíbilo, že na základě požadavků ukrajinské strany „prověří krátkodobé poskytnutí dodatečných finančních prostředků“. „Německo stojí pevně na straně Ukrajiny a je jejím největším podporovatelem v Evropě, a to jak z finančního, tak i ekonomického a vojenského hlediska,“ prohlásil v pondělí Lindner, podle kterého bude tato podpora pokračovat „tak dlouho, jak bude třeba“.

„Je možné, že omezení navržená ministrem financí nakonec nebudou realizována,“ upozorňuje pro deník FORUM 24 Minna Ålanderová z Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA). Ålanderová v této souvislosti zmiňuje dlouhou tradici, kdy „Německo udělá správné rozhodnutí teprve poté, co nejprve podnikne špatný krok a následně ho musí pod tlakem spojenců a partnerů korigovat“.

Schvalování rozpočtu na příští rok se kromě toho protáhne až do listopadu a už teď návrh čelí tak intenzivní kritice ze strany opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) a koaličních Zelených, že se bude téměř s jistotou upravovat. Například poslanec za CDU Roderich Kiesewetter, který je členem zahraničního výboru Bundestagu, návrh na snížení pomoci označil za „strašný signál pro naše evropské partnery, Spojené státy i Ukrajinu“ a prohlásil, že se „Kohl, Adenauer a Schmidt obrací v hrobě“.

Místopředsedkyně Bundestagu Katrin Göring-Eckardová ze Strany zelených pak zdůraznila, že „naprostá podpora“ Ukrajiny je v zájmu samotného Německa – a to jak v případě diplomatické a finanční pomoci, tak i pomoci vojenské. „Škoda už ale bohužel byla napáchána, protože se nyní navenek zdá, jako by byla v Německu silná veřejná poptávka po ‚ukončení války‘,“ upozorňuje Ålanderová.

Motivace: NDR

Diskuze o výši vojenské pomoci Ukrajině mají silně vnitropolitický podtext a úzce souvisejí s blížící se vlnou regionálních voleb. Ty se budou v září konat hned ve třech spolkových zemích, které byly součástí NDR: tedy v Durynsku, Sasku a Braniborsku. Někdejší komunistické východní Německo je bezpochyby nejvíce prorusky naladěnou částí země a strany současné vládní koalice tam zcela propadají v předvolebních průzkumech. Triumf naopak očekává krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která má prokázané vazby na Putinův režim, a podobně zaměřená extrémně levicová Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Ve zvláště nezáviděníhodném postavení je Lindnerova FDP, která v současnosti nemůže pomýšlet na překročení potřebné pětiprocentní hranice ani v jedné ze zmíněných tří spolkových zemí a v mnoha průzkumech nedosahuje na tuto podporu ani celostátně. Ministr financí se tedy zoufale pokouší získat zpět část ztracené podpory, a to mimo jiné důrazem na rozpočtovou odpovědnost, kterou obhajuje právě i plánované škrty na pomoc Ukrajině.

Sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze se pro změnu pokouší východoněmecké voliče nalákat právě smířlivějším postupem vůči Rusku. To se kromě diskuzí o výši vojenské podpory projevuje třeba dlouhodobou neochotou dodat Ukrajině střely dlouhého doletu Taurus, které by přitom napadené zemi zásadně pomohly při zasahování cílů na ruském území.

„AfD i BSW bodují se svým protiukrajinským a proruským programem a v Scholzově sociálnědemokratické straně je také křídlo, které je skutečně znepokojeno rolí Německa ve válce,“ připomíná Ålanderová historické vztahy mezi částí SPD a Ruskem. „Ani po dvou a půl letech plnohodnotné války nepanuje v Německu dostatečné pochopení pro to, co všechno je skutečně v sázce.“

Německé spory o dodávkách pomoci přichází v nejhorší možnou dobu, kdy se Francie po předčasných parlamentních volbách utápí ve vleklé politické krizi a ve Spojených státech naopak panuje nejistota ohledně výsledku blížících se voleb prezidentských. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v neděli postěžoval, že i již slíbené dodávky zbraní proudí do země jen pomalu. „Je třeba přijmout rozhodnutí a včas zajistit logistiku oznámených balíčků pomoci. Obracím se zejména na Spojené státy, Velkou Británii a Francii,“ prohlásil Zelenskyj.