Jak dopadly volby ve třech německých spolkových zemích? Podle hodnocení německého a zahraničního tisku jsou trendy jasné. Populisté slaví vzestup a povedlo se jim oslovit nevoliče a mládež. Lidé si sice nemyslí, že strana AfD má recepty na řešení problémů, ale chtěli se pomstít dosavadním stranám. Slavit mohou Zelení, protože mají první historické vítězství. Jde jasně o reakci na krizi s uprchlíky. Je pravda, že ztráty CDU kancléřky Merkelové nejsou katastrofální a mohlo to být horší, ale trend by měl být varující. Na východě Německa došlo k posunu.
Stefan Tomik rozebírá na serveru deníku Frankfurter Allgemeine výsledek těchto voleb ve třech německých spolkových státech. Vzestup „Alternativy pro Německo“, „Alternative für Deutschland“, (AfD) byl charakteristický pro volby ve všech zemích, kde se šlo k hlasovacím urnám. Ve všech třech místních parlamentech bude mít AfD dvojciferné zastoupení.
Je zajímavé podívat se na to, jací lidé tuto stranu volili.
Práce – zaměstnání: Největší podporu má AfD mezi dělníky a nezaměstnanými a nejnižší mezi důchodci. To platí pro všechny jmenované spolkové země, kde se volilo, ale nejzřetelněji v Bádensku-Württembersku. Tam dostala 15,1 procenta všech hlasů, u dělníků ale 30 procent a u nezaměstnaných dokonce 32 procent.
Pohlaví: Zda je někdo muž či žena, hrálo značnou roli. AfD je populárnější u mužů než u žen. V Bádensku-Württembersku a Porýní-Falcku byl rozdíl značných šest procentních bodů a v Sasku-Anhaltsku dokonce devět. Tam volilo AfD 18 procent žen a 27 procent mužů.
Věk: Zvláště silnou pozici má AfD u mužů mladších a středního věku, pod průměrem je u starších voličů. To odlišuje AfD od stran CDU a SPD, a spojuje je se Zelenými. Výjimkou je však Baden-Württembersko. Tam Zelení zaznamenali nejsilnější růst také u důchodců.
Nevoliči: Někdejší nevoliči nyní volili masově AfD. Povedlo se jim ve srovnání s ostatními mobilizovat u této vrstvy občanů nejvíce lidí.
V Sasku-Anhaltsku to bylo odhadem 101 000 nevoličů, v Bádensku-Württembersku dokonce 209 000 a Porýní-Falcku nejméně 80 000. U malých stran, které v grafech končí ve sloupci „ostatní malé strany“, se AfD lovilo nejlépe.
Proč taková změna? Analytici to vysvětlují zklamáním a protestem. Velmi mnoho voličů AfD není spokojeno s fungováním demokracie. V Bádensku-Württembersku bylo takových přibližně 81 procent. Voliči přitom od strany mnoho neočekávají, ale jsou zklamáni ostatními stranami. Rozhodli se, že zavedeným stranám dají výprask. Někteří politici se domnívají, že protest snad časem poleví, ale problémy s uprchlickou vlnou a jejími následky ještě nějakou dobu potrvají.
Téma znepokojení z uprchlíků bylo dominující agendou těchto voleb. Starosti s imigranty si dělá 90 procent voličů AfD.
Podle dalšího komentátora FAZ Reinharda je zvláštní a komické, že země na východě Německa jsou stále tak odlišné. Nemálo lidí ve „staré Spolkové republice“ se tak trochu stydí za tamní bratry a sestry a pořád je nějak nechápou. Podle Müllera by ale bylo zázrakem, kdyby tam volební chování bylo stejné jako na západě země. Nehledě na to, že existují významné rozdíly v mentalitě i po jedné generaci, která už ani nepamatuje berlínskou zeď.
Je třeba přihlédnout k situaci, za kterou mohla někdejší SED – Jednotná socialistická strana Německa, tedy východoněmečtí komunisté. Zejména vysoká míra nezaměstnanosti (která je téměř třikrát tak vysoká jako v Bádensku-Württembersku), odchod mladých a pracovně činných lidí, který začal ještě předtím, než byla zeď postavena, nepřítomnost cizinců a střední třídy a neznalost mechanismů a pravidel mediální společnosti, nebo neochota se jim přizpůsobit. To všechno neospravedlňuje násilí, ale ozřejmuje frustraci mnoha lidí.
Přesun voličů od strany bývalých komunistů (Die Linke) k AfD je toho výrazem. Nástupce strany SED už není „stranou lidu“, jakou dlouho byla a její ideologická soudržnost je také omezená.
Jak tedy dopadly volby celkově?
Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové oslabila v nedělních volbách ve všech třech spolkových zemích. Vyhrála v Sasku-Anhaltsku a skončila druhá v Bádensku-Württembersku i v Porýní-Falci, ale neobhájila volební zisky z roku 2011. Velmi se dařilo pravicově populistické a protiimigrantské AfD a Zeleným, kteří poprvé v zemských volbách vyhráli.
V Sasku-Anhaltsku volby vyhrála CDU s 29,8 procenta hlasů, o 2,8 procenta méně než v minulých volbách. Druhá AfD získala 24,2 procenta. Postkomunistická Levice je třetí s 16,3 procenta a sociální demokracie (SPD) získala 10,6 procenta, což je polovina ve srovnání s rokem 2011.
V Porýní-Falci zazářila SPD, která získala 36,2 procenta. Druhá CDU měla 31,8 procenta voličů, což je o 3,4 procenta méně než před pěti lety. Třetí skončila v Porýní-Falci AfD s 12,6 procenta hlasů.
V Bádensku-Württembersku poprvé v německé historii vyhráli zemské volby Zelení s 30,3 procenta voličů. Druhá CDU dostala hlasy 27 procent voličů a ztratila třetinu hlasů. Třetí AfD získala 15,1 procenta a čtvrtá SPD 12,7 procenta hlasů
Do zemského sněmu se dostala ještě FDP s 8,3 procenta hlasů.
Celou jednu generaci po sjednocení Německa po pádu komunismu můžeme říci, že pomyslné rozdělení stále trvá. Loňský rok navíc přinesl rozdělení nové. Je paradoxem, že antiuprchlická politika slaví úspěch zrovna v těch částech Německa, které s uprchlíky žádné potíže nemají. To ovšem není jen rys německé politiky. Velmi podobně vypadá nálada v celé střední Evropě. K posunům tedy může dojít ještě i jinde.