Spolková republika Německo je připravena poskytnout pomoc a případně i azyl tureckým novinářům a vědcům, které perzekuuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rozhovoru pro list Die Welt to dnes řekl náměstek ministra zahraničí Michael Roth.
„Všichni kritičtí jedinci v Turecku by měli vědět, že spolková vláda stojí solidárně při nich. Existují u nás různé programy, které jsou otevřené i tureckým vědcům a novinářům,“ řekl člen vládní sociální demokracie Roth.
„Německo je kosmopolitní zemí a v zásadě otevřenou všem politicky pronásledovaným osobám. Tito lidé mohou v Německu požádat o azyl. Neplatí to rozhodně pouze pro novináře,“ dodal. Se žádostí o azyl se na Berlín obrátilo již několik bývalých tureckých diplomatů, připomíná agentura AFP.
To, co se nyní odehrává v Turecku, nemá podle Rotha nic společného s evropským pojetím právního státu, demokracie a svobody médií. Evropská komise prý také ve středu Ankaru zkritizuje v pravidelně vydávané zprávě o pokroku v přístupových jednáních.
Represe postihly desetitisíce Turků
Po červencovém zmařeném pokusu o státní převrat poslaly turecké úřady do vazby přes 32.000 lidí a 100.000 jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky se dotkly vojáků, soudců, policistů i učitelů. Postihy jsou zaměřeny také na opoziční poslance, starosty a kritické novináře.
Turecká vláda nechala zavřít kolem 170 novin, časopisů, televizních stanic a zpravodajských agentur. Podle tamního svazu novinářů přišlo o práci na 2500 žurnalistů.
Známý turecký novinář Can Dündar nedávno ve Štrasburku prohlásil, že v Turecku je ve vězeních více novinářů než v Rusku, Íránu nebo Číně. Evropská unie přitom podle něj nad represemi zavírá oči, aby Erdogan nepustil do Evropy příval migrantů. Dündar také před šesti dny kritizoval údajně slabou reakci německé vlády na potlačení jednoho z posledních tureckých opozičních listů Cumhuriyet.
Ostrá slova z Bruselu
Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová dnes jménem EU označila v prohlášení poslední dění v Turecku, včetně pokračujícího omezování svobody tisku a snah obnovit trest smrti, za mimořádně znepokojivé. Pro stabilitu a demokracii v regionu je podle EU třeba návrat k věrohodnému politickému procesu a skutečnému politickému dialogu.
„EU a její členské státy sledují poslední dění v Turecku s hlubokým znepokojením,“ řekla Mogheriniová. Text poté připomíná snahy obnovit v zemi trest smrti, pokračující omezení svobody projevu také na internetu a další zavírání médií a perzekuci novinářů, včetně šéfredaktora listu Cumhyriet, ale i zatčení politiků opoziční strany a několika poslanců.
Podobné kroky podle unie oslabují vládu práva v zemi, ochranu lidských práv a kompromitují parlamentní demokracii v Turecku. Představitelé vlády v Ankaře přitom na výtky ze zahraničí, kritizující nepřiměřenost zvoleného postupu, dosud reagovali podrážděně.
Květnové rozhodnutí tureckého parlamentu, které mnoha jeho členům odebralo imunitu, budí podle EU vážné obavy. Imunita má podle unie být udělována nediskriminačně a její odebrání musí vždy souviset s konkrétní věcí a odehrát se podle průhledných pravidel.
Turecko je spojenec a partner, ale…
Evropská unie ale potřebuje pokračující tureckou spolupráci při plnění jarní dohody, která výrazným způsobem omezila migrační proud z Blízkého východu přes Balkán dál do Evropy. Výměnou za tureckou pomoc EU slíbila nejen finanční podporu pro uprchlíky, kteří v Turecku zůstávají, ale také obnovu přístupových rozhovorů a také možnost vízové liberalizace.
EU dnes připomněla své odsouzení červencového pokusu o puč. Uznává, že turecká strana musela reagovat, takové kroky by však podle unie měly být proporční. Unie vyzvala Turecko, aby udrželo svou parlamentní demokracii, včetně základních práv a práva na spravedlivý soud, jak ostatně plyne z jeho závazků jako kandidáta na členství.
Mogheriniová v prohlášení jednoznačně odsoudila teroristické útoky a násilí. „Akce proti Straně kurdských pracujících (PKK), kterou EU a její členské země označují za teroristickou organizaci, jsou legitimní, musejí se však odehrávat s plným ohledem k principům demokracie, proporcionality a s respektem k lidským právům,“ uvádí se v prohlášení.
