Počet čečenských uprchlíků prudce stoupl. Jak napsal list Die Welt, vyplývá to ze stanoviska Spolkového ministerstva vnitra. V dubnu obsadilo Rusko pátou příčku na žebříčku zemí s největším počtem uprchlíků.

Podle údajů ministerstva uvedlo mezi lednem a 23. květnem 82,3 % ruských žadatelů o azyl „Čečensko“ jako svou etnickou příslušnost. Celkem to bylo 2.244 z 2.728 uprchlíků. U druhotných žádostí o azyl to bylo dokonce 87,2 %.

Podle mluvčího ministerstva vnitra lze zvýšený počet žádostí z Ruské federace vypozorovat od druhé poloviny r. 2015. Měsíčně jich v tzv. systému Easy je podchyceno zhruba 800 – 1200. Po lednovém poklesu pod 600 žádostí mezitím počet registrací opět stoupl až na dubnových 915. Systém Easy nejvěrněji odráží realitu, neboť zaznamenává příchozí ještě před oficiálním podáním žádosti.

Většina Rusů přichází přes Polsko

Počet uznaných azylových žádostí z Ruské federace je ale nízký. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) na žádost Die Welt sdělil, že za první 4 měsíce r. 2016 bylo uznáno pouze 5,8 % žádostí. Tajemník Spolkového ministerstva vnitra Ole Schröder (CDU) v této souvislosti požaduje důsledné uplatnění dublinských dohod.

Tyto úmluvy nařizují, aby žadatel o azyl podal žádost v té zemi EU, do které vstoupil jako první. „Čečenští žadatelé o azyl většinou cestují přes Polsko a musí tam tedy být navráceni“, dodává Schröder.

Důvody zvýšeného počtu přistěhovalců momentálně německé vládě známy nejsou. „Konkrétní poznatky o důvodech zatím nemáme“, vysvětluje ministerstvo vnitra. To samé říká i spolková policie. Podle jejích informací se situace v Ruské federaci „zásadně nezhoršila“.

Čečenská republika je součástí Ruska, leží na severním Kavkaze. Životní podmínky v zemi, která prodělala dvě občanské války, jsou tíživé. Vedle špatné hospodářské situace je to především důsledkem politiky Moskvou dosazeného vládce.

Ramzan Kadyrov násilně potlačuje opozici. Kdo si dovolí ho kritizovat, je zmlácen, unesen či veřejně ponižován, domy opozičníků jsou zapalovány.

„Režim každým dnem postupuje tvrději. Minulý rok se situace citelně zhoršila“, říká Jekaterina Sokirjanskaja, projektová vedoucí nevládní organizace International Crisis Group pro Evropu a střední Asii. „Lidé jsou pronásledováni za jakoukoliv formu kritiky, dokonce za ironické poznámky na adresu zdejších pohlavárů.“

V poslední době zaznamenala mnoho případů zatčených a brutálně zmlácených osob poté, co si dovolily mluvit s novináři a lidskoprávními aktivisty. „Aktivisté, profesoři a kreativní lidé z Čečenska utíkají“, dodává Sokirjanskaja.

Nejen radikální muslimové, ale dokonce i umírnění salafisté se na severním Kavkazu stali doslova lovnou zvěří. Kromě toho stále více mladých Čečenců sympatizuje se salafismem. „Mají pocit, že by v Evropě, jakožto věřící muslimové, měli jednodušší život než v Čečensku“, vysvětluje Irina Kosterina, koordinátorka nadace Heinricha-Bölla v Rusku.

Naposledy svou zem opustilo mnoho starších Čečenců. Ti zas hledají lepší zdravotní péči. Pokud například nějaký známý najde dobrého lékaře v Německu nebo v Belgii, informace se rychle rozšíří. A v neposlední řadě mohly k nárůstu počtu uprchlíků z Čečenska vést i události z léta 2015. „Vidí, že Evropa přijímá muslimy ze Sýrie, a proto si myslí, že přijme i Čečence“, říká Kosterina. „To vedlo k naivní domněnce, že nastal vhodný čas na útěk.“

Falešné zprávy padají na úrodnou půdu

Již před pár lety se počet uprchlíků z Ruské federace skokově zvýšil. V r. 2011 pocházelo z regionu 1.689 žadatelů o azyl, v následujícím roce jich už bylo 3.202. V r. 2013 byly Rusko a Srbsko země s největším počtem žadatelů o azyl: dohromady jich bylo 15.473.

I tenkrát se na cestu vydali především Čečenci. Převaděči šířili pověsti o tom, že v Německu obdrží vysokou částku v hotovosti a k tomu kus země. Díky této falešné zprávě se vydaly tisíce lidí na cestu. Většina z nich utíkala přes Ukrajinu, Bělorusko a Polsko až do Německa.

Německé bezpečnostní složky se na nový nárůst uprchlíků dívají znepokojeně. Na jednu stranu se domnívají, že Rusko znovu otevřelo tzv. „čečenskou bránu“, aby demonstrovalo svoji moc. Moskva neklid, který v Německu vznikl díky uprchlické vlně, velmi dobře registruje. Německé bezpečnostní složky již delší dobu pozorují, jak Rusko využívá různé možnosti, aby cíleně vyvolávalo nepokoje.

Na druhou stranu na sebe v minulosti osoby z Kavkazu upoutaly pozornost svým násilným a agresivním chováním v uprchlických táborech. Kromě toho existuje u některých Čečenců podezření, že se jedná o radikální salafisty.

Teprve nedávno došlo v Bielefeldu k násilným srážkám mezi čečenskými a severoiráckými uprchlíky. V jedné z ubikací došlo k masové rvačce, při níž bylo zraněno několik osob, většinou kurdských jezídů. Policie předběžně zadržela dva Čečence. Vyšetřování případu ještě probíhá.