Obsáhlou zprávu o reakci na možné rozšíření ruské agresivní války proti Západu měl zpracovat německý Bundeswehr. Značná část dokumentu má být tajná, nicméně základní půdorys ruské agrese je zřejmý již nyní.
Německý deník Frankfurter Algemeine Zeitung zveřejnil první informace o německé bezpečnostní strategii pro případ rozšíření ruské války na další země. Tamní armáda již provádí školení německých firem pro případ válečné krize a zároveň předpokládá, že Německo se stane ohromným uzlem pro západní vojáky i techniku mířící na východní frontu.
Podrobnosti přibližně tisícistránkového dokumentu mají být tajné, nicméně podle německých novinářů obsahuje seznam strategicky významných podniků, budov a infrastruktury hodných zvláštní ochrany.
V případě ruského útoku na východní hranici NATO by se Německo stalo logistickým uzlem, přes který by na východ proudily desítky, a možná stovky tisíc vojáků společně s válečným materiálem, potravinami i léky. Bojovníci NATO by v ideálním případě sloužili jako odstrašující prvek pro další ruské válečné ambice.
Německý operační plán má rovněž upravovat roli ekonomiky v podmínkách obrany. Obchodní komora města Hamburk tak již hostila podplukovníka Jörna Pliskeho, náčelníka regionálního velení, který instruoval tamní podnikatele.
Soběstačnost je klíč
Ten na ně předně apeloval, aby si vytvořili své vlastní rezervy řidičů, vzhledem k tomu, že kamionová doprava je do značné míry saturována muži východního původu, jejichž účast v případné válce by zkomplikovala transport německého zboží.
„Na každých sto zaměstnanců vyškolte alespoň pět řidičů kamionů,“ konstatoval Pliske s tím, že sedmdesát procent všech kamionů v Německu řídí Východoevropané. „Pokud tam bude válka, kde budou tito lidé?“ zeptal se plukovník.
Zároveň vyzval vlastníky a vedoucí firem, aby si zajistili v rámci svých možností energetickou soběstačnost skrze pořizování svých vlastních dieselagregátů, anebo větrných turbín.
Podle německého deníku Berliner Morgenpost podobné instruktáže probíhají i v jiných částech Německa. Rusko může podle německé armády zaútočit během následujících čtyř až pěti let. Evropské země zároveň podle Pliskeho již nyní čelí z ruské strany tzv. „formování bojiště“.
Německý plukovník zmínil v této souvislosti přelety dronů neznámého původu nad armádními základnami, pokusy o špionáž, pokusy o atentáty na vrcholné manažery klíčových podniků, anebo kybernetické útoky.
O pokusu o atentát na šéfa nejvýznamnější německé zbrojní firmy deník FORUM 24 již informoval. Podrobnosti naleznete zde.