Ukrajinské dělostřelectvo. Ilustrační foto FOTO: ZSU-Ozbrojené síly Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: ZSU-Ozbrojené síly Ukrajiny / se souhlasem
Německá vláda se obává ruské porážky, a proto nechce, aby Ukrajina vyhrála válku, tvrdí Benjamin Tallis. Bývalý člen německé Rady pro zahraniční vztahy se zkušenostmi z bezpečnostních misí EU na Ukrajině a na Balkáně Tallis nyní řídí berlínský think-tank Democratic Strategy Initiative.
Toto prohlášení přichází v návaznosti na německé komunální volby, které přinesly zisky otevřeně proruským stranám – krajně pravicové AfD a krajně levicové Alianci vedené Sahrou Wagenknechtovou. Ačkoli zemské volby nemají přímý vliv na zahraniční politiku, jejich výsledky mohou vést spolkovou vládnoucí koalici k nesprávné interpretaci nálad veřejnosti ohledně podpory Ukrajiny.
Tallis upřesňuje konkrétní obavy, které vedou k postoji Německa: „Bojí se toho, co by mohla znamenat porážka Ruska – potenciální kolaps, vypuštěné jaderné zbraně a tak dále,“ řekl pro Euromaidan Press.
Tallis však tvrdí, že tento postoj ukazuje neschopnost Berlína správně kalkulovat s riziky.
„Je krátkozraký a ignoruje širší obraz toho, co je zde v sázce,“ říká expert.
Tallis vysvětluje, že německé kancléřství usiluje o rychlé ukončení války a snaží se zachovat velkou část stavu před rokem 2022, aby ochránilo obchodní zájmy Německa.
„Mnoho Němců však vítězství Ukrajiny podporuje, protože v něm vidí vítězství i pro sebe,“ tvrdí expert.
Mezitím probíhající rozpočtový proces Německa na nadcházející rok zahrnuje výrazné škrty ve výdajích. V důsledku toho může být pomoc Ukrajině snížena na polovinu, z osmi na čtyři miliardy eur ročně. Berlín navrhuje, že v roce 2025 bude Ukrajina podporována z fondu ve výši 50 miliard eur, který přislíbila skupina G7 a který má pocházet ze zisků ze zmrazených ruských aktiv. Mechanismus realizace tohoto plánu však zatím není stanoven.
Tallis mluvil i o tom, jak silný je dnes ruský vliv v Německu.
„Ruský vliv je obrovský, a to prostřednictvím různých kanálů. Například sociální média, dobře postavení lidé. Také prostřednictvím narativů, které zde čas od času bezvýhradně reprodukuje řada mainstreamových médií, zejména rozhlasových, včetně veřejnoprávních. Současné debatní prostředí nedosahuje toho, co je nezbytné k tomu, aby Němci plně pochopili důsledky války na Ukrajině pro svou vlastní bezpečnost, hrozbu, kterou dominantní Rusko představuje pro jejich demokracii, a ekonomické důsledky politiky jejich vlády.“
Všechny tyto věci ovlivňuje ruská propaganda.
„Ačkoli existují dobře zdokumentované důkazy o napojení na konkrétní strany, jako je SPD (Sociálnědemokratická strana Německa, v současnosti vládnoucí strana vedená kancléřem Olafem Scholzem, pozn. red.), vliv sahá daleko za hranice politiky. Je hluboce zakořeněn v obchodních vztazích a dlouhodobých osobních sítích napříč německou společností,“ konstatuje expert.
