Německé zdravotnictví se od počátku epidemie soustředilo na zavedení co největšího množství provedených testů na koronavirus. Ostrá debata, kdo má být otestován při limitované kapacitě laboratoří proběhla i u našich sousedů, ale dosažený počet testů je zásadně vyšší než v České republice. Provedeno bylo již více než 400 tisíc testů v zemi s 83 miliony obyvateli. Tomu by v poměrech ČR s deseti miliony odpovídalo 49 tisíc testů. Jenže v Česku bylo provedeno zatím jen 22.600 testů, což je v přepočtu na srovnatelné množství obyvatel méně než polovina, přesně jen 46 procent německé úrovně. 

Systém testování občanů na nákazu koronavirem se ani v Německu neobešel bez komplikací. Ty vyplynuly z federativního uspořádání a nepřímo i z velikosti třiaosmdesátimilionové země s bezpočtem významných zdravotnických institucí a úřadů, které uveřejňují každý poněkud jiná data o šíření nákazy a provedených testech.

Německo ke středečnímu odpoledni evidovalo 36.601 potvrzených případů nákazy a 188 obětí. V testování si vůbec nevede špatně. Celkový počet testů v Německu podle akreditovaných laboratoří ve zdravotnictví – ALM přesáhl už 400 tisíc. V přepočtu na počet obyvatel to znamená, že Česko oproti Německu testuje méně než polovičním tempem. Informace o maximální kapacitě laboratoří se rozcházejí – podle Spolkového sdružení smluvních lékařů (KBV) však provádějí 100 tisíc testů týdně a podle Ústavu Roberta Kocha (RKI) provedly už dokonce i 160 tisíc testů za týden, přičemž ještě měly rezervu a jejich kapacity se průběžně navyšují.

Německo po týdnech zmatků pochopilo skutečnost, že se virus šíří bez ohledu na hranice správních celků, a záhy sílila volání po centralizaci ve vyhlašování nouzových opatření. Klíčové pro boj s pandemickým virem je vedle omezení pohybu a shromažďování právě testování obyvatel, jak ukázaly příklady Jižní Koreje nebo Tchaj-wanu, kde se podařilo dostat šíření nákazy pod kontrolu.

Četné testování doporučuje všem zemím také Světová zdravotnická organizace (WHO). Důvod je prostý. Jen se znalostí toho, kdo je nakažený, lze tyto pacienty izolovat, přičemž poznatky o jejich počtu dovolují nemocnicím, aby se na možný příval pacientů adekvátně vybavily. Stejně tak jde o výchozí informaci k pátrání po dalších potenciálně nakažených lidech. Vzhledem k tomu, že vysoce infekční nemoc COVID-19 způsobená novým typem koronaviru může mít i bezpříznakový průběh, bylo by žádoucí i plošné testování veškerého obyvatelstva, na což ale ani kapacity německých laboratoří nestačí.

Deník Zeit připomíná, že určitým vzorem pro Německo je kromě Jižní Koreje také italské městečko Vò nedaleko Benátek. „Lékaři a lékařky,“ jak doslova píše Zeit, tam ve spolupráci s Červeným křížem a Padovskou univerzitou opakovaně otestovali všech 3000 obyvatel a všechny s pozitivním nálezem – včetně těch „bezpříznakových“ – poslali do karantény. „Tak jsme koronavirus za méně než 14 dnů zlikvidovali,“ cituje deník Guardian vědce z Padovy.

Nic podobného se v Německu nepodařilo provést a zájemci o test si stěžují na obsazené telefonní linky, odmítnutí ze strany lékaře nebo na neochotu pracovníků Zdravotnického úřadu byť jen zavolat zpátky.

Podle Ústavu Roberta Kocha mají být navzdory doporučením WHO testováni jen lidé s příznaky nemoci (suchým kašlem a horečkou), kteří se zároveň dostali do přímého kontaktu s potvrzeným nakaženým, či jedinci s příznaky, kteří současně mají i jiné onemocnění. Otestovat se může dát i každý pacient se zhoršujícím se onemocněním plic. Kromě toho platí ale i některé další výjimky. Průběh testování zefektivňují tři desítky odběrových center typu drive-in, jako je to nově třeba i v Pardubickém kraji.