V neděli 13. března se ve třech německých spolkových zemích konaly volby do zemských sněmů: v Bádensku-Württembersku, Porýní-Falcku a v Sasku-Anhaltsku. Mnozí škarohlídi u nás prorokovali absolutní propadák tradičních demokratických stran, ke kterému však nedošlo. Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) sice ve všech třech spolkových zemích dosáhla dvouciferných výsledků, v Sasku-Anhaltsku, tedy na území bývalé NDR, skončila dokonce na druhém místě. Na německé poměry je to jistě studená sprcha, viděno východoevropským prizmatem se ale černé předpovědi našich extremistů a populistů zdaleka nenaplnily.

Podívejme se nejprve na výsledky v číslech. Ve třech spolkových zemích bylo celkem 12,7 milionu oprávněných voličů. Nadprůměrná volební účast – 70,4 % v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falcku, 63 % v Sasku-Anhaltsku – ukázala, že voliči vnímali naléhavost situace. Ve všech zemích utrpěly současné vládní koalice ztrátu, byť to nutně neznamená ztrátu jednotlivých stran těchto koalic.

V Bádensku-Württembersku došlo dokonce k 6,1% nárůstu zisku současné vládní strany Zelených oproti volbám v roce 2011, v Porýní-Falcku pak k půlprocentnímu nárůstu zisku SPD. Největší ztráty tak utrpěla křesťansko-demokratická CDU: -12 % v Bádensku-Württembersku, -3,4 % v Porýní-Falcku a -2,7 % v Sasku-Anhaltsku, kde však s 29,8 % hlasů zůstává i nadále nejsilnější stranou. Zároveň se tam s 24,4 % stala AfD druhou nejsilnější stranou (před Die Linke s 16,3 % a  SPD s 10,6 %). V obou dalších spolkových zemích skončila CDU na 3. místě – v Bádensku-Württembersku s 15,1 % (Zelení 30,3 %, CDU 27,0 %, SPD 12,7 %) a v Porýní Falcku s 12,6 % (SPD 36,2 %, CDU 31,8 %). Zároveň se do sněmu v Bádensku-Württembersku s 8,3 % opět probojovala liberální FDP po jednom mimoparlamentním volebním období. V Porýní-Falcku získala FDP 6,2 % a v Sasku-Anhatsku se do sněmu s 4,8 % nedostala. Volební zklamání zažili také Die Linke (Levice), kteří se ve starých spolkových zemích vůbec nedostali do sněmu a v Sasku-Anhaltsku utrpěli ztrátu 7,4 %.

Co tato data znamenají? Komentátor pořadu Heute Journal na veřejnoprávní televizní stanici ZDF interpretuje výsledek voleb z pohledu kancléřky Angely Merkelové jako potvrzení její uprchlické politiky, ztrátu CDU ve všech třech spolkových zemích ale hodnotí jako její vnitrostranickou prohru. V Bádensku-Württembersku se stal vítězem voleb 67letý politik strany Zelených Winfried Kretschmann a je dokladem toho, že k vítězství vede i nadále dobrá a poctivě dělaná politika: Bádensko-Württembersko má nejnižší nezaměstnanost v Německu, nejnižší nezaměstnanost mladých lidí v Evropě a zároveň je nejinovativnějším evropským regionem.

Politolog prof. Karl-Rudolf Korte zhodnotil volby v evropském kontextu a konstatoval, že se hlasovalo hlavně o uprchlické politice, která byla voliči v podstatě potvrzena, byť ne vždy hlasy pro CDU. V současné rozbouřené době v Evropě v tom spatřuje jistý unikát. Komentátor ZDF Peter Frey ve svém příspěvku podotýká: „S uprchlickou politikou Angely Merkelové lze vyhrát volby, musíte se k ní ale jednoznačně přihlásit.“

Giovanni di Lorenzo z deníku Die Zeit v politickém diskusním pořadu Maybrit Illnerové přesto varuje před tím, aby se strany opájely samochválou, a apeluje, aby myslely především na voliče. Následně připomněl zajímavý fenomén politické kultury, kdy se představitelé konkurenčních politických stran, samozřejmě vyjma AfD, vyjadřovali s respektem o svých soupeřích. Svým konstruktivním přístupem tak popřeli německou „Streitkultur“ – tedy kulturu sporů a hádek.

K situaci, která nyní čeká na AfD, se pro deník Huffington Post vyjádřil politolog Kai Arzheimer, který prorokuje straně neklidné časy: „Nyní, když pominul tlak předvolebního klání, opět vypuknou vnitrostranické boje o moc.“ Podle něj je jasné, že volebním úspěchem strany přibylo uvnitř AfD mocenských center. „Nastávající týdny ukážou, jestli se z AfD stane okrajová občanská strana, nebo prodloužená ruka extremistické Pegidy v zemských parlamentech,“ říká Arzheimer.

Huffington Post dále shrnuje: „Ano, volební úspěchy AfD jsou děsivé. Ale přes všechen úžas nad jejími výsledky není vše tak špatné. Jasná volební vítězství předsedů vlád Malu Dreyerové (SPD) v Porýní-Falcku a Winfrieda Kretschmanna (Zelení) v Bádensku-Württembersku jsou jasným znamením, že většina voličů se současnou, zejména uprchlickou politikou spolkové vlády souhlasí. Protože ona byla hlavním tématem těchto voleb. Jak Dreyerová, tak Kretschmann se v předvolebním boji jasně postavili za azylovou politiku kancléřky Merkelové (CDU). Oba jejich vyzyvatelé, Julia Klöcknerová a Guido Wolf (oba CDU), se naopak vymezili proti své stranické předsedkyni. Tyto volby ukázaly, že většina Němců chce, aby Německo zůstalo pohostinnou a světu otevřenou zemí.“

S tím lze souhlasit. Je to sice varovné znamení, ale 80 % voličů AfD nevolilo.