Upřímně řečeno, Němce nikdo nepodezírá z toho, že by byli jedničky, pokud jde o smysl pro humor. Celkem se potvrzuje, že když se o Německu začne mluvit v souvislosti s legrací, tak mrznou úsměvy. To je i případ, který teď může znamenat velký problém pro Německo i vládu Angely Merkelové.
Novinář, komik a moderátor Jan Böhmermann, o kterém svět dosud neslyšel, je najednou na prvních stránkách novin. V satirické show označil tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana za kozom*da. Teď by za to mohl být v Německu stíhán, protože si na jeho báseň stěžovalo Turecko.
Za normálních okolností by cizímu státu nic nebylo do toho, co si kde říká jaký komik. Zádrhel je v tom, že Německo i na tuto eventualitu pamatuje zákonem, což je trochu smůla, protože právě na tom se Turci mohou vozit. Člověka by normálně nenapadlo, že takový zákon může existovat, ale on skutečně existuje. Je to paragraf 103 německého trestního zákoníku, podle kterého hlavy cizích států, členové vlády a diplomatičtí zástupci požívají ochrany své cti a to bez ohledu na to, zda se zdržují v Německu nebo v cizině. Trest může sahat od pokuty až po tři roky vězení, výjimečně až pět let vězení.
Tomuto ustanovení se přezdívá „Schah-Paragraf“, protože perský šáh se na něj v 60. letech hodně odvolával. V roce 1964 musel Kölner Stadt-Anzeiger zaplatit pokutu, protože šáh si stěžoval na zveřejněnou fotomontáž. V paragrafu se říká, že k trestnímu stíhání může dojít, pokud s ním bude souhlasit spolková vláda. Ta nyní turecký požadavek nyní zkoumá.
Je jasné, že to nemůže dopadnout dobře. Buď vláda bude souhlasit a pak se znemožní, protože stíhání komiků za satirické výroky na cizí papaláše je omezením svobody slova, nebo ne a bude problém s Tureckem, které Evropa potřebuje, pokud jde o řešení problému s uprchlíky.
Proč je Böhmermann trouba? Protože musel vědět, že se pohybuje přinejmenším na hraně zákona a že může v každém případě způsobit velký problém. A navíc řekl něco, co není pravda.
Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby tak hloupý zákon neexistoval. V podstatě je to totéž, jako kdysi u nás ustanovení, které trestalo hanobení představitele světové socialistické soustavy. Představitelé čehokoli, pokud jsou mocní, musí s hanobením počítat a satira by se neměla takto vůbec posuzovat. Jenže Böhmermann si vybral poněkud slabé téma. Erdoğan není žádný zoofil. Označení muslimů za kozom*dy je součástí antiislámské propagandy, jako by se jednalo o nějakou činnost islámem schvalovanou nebo tolerovanou. Mohamed sám se přitom k této věci vůbec nevyjádřil, stejně jako Ježíš. Prostě to nebylo téma. Pokud jde o praxi, například v Íránu je zoofilie trestná a při čtvrtém deliktu dokonce smrtí. V Turecku je zoofilie nelegální. Ve srovnání s tím je V Dánsku nelegální až od roku 2015. V Německu samotném je legální, pokud není zvíře nuceno. Jak se to pozná, to už by bylo téma na nějaký lechtivější satirický pořad. V USA se to liší podle jednotlivých států. Ve Finsku je legální od roku 1971.
Sexuální styk se zvířaty není žádné islámské specifikum. Docházelo k němu i v Evropě ve venkovských oblastech. Kdo se chce pobavit, může si pustit pasáž z filmu Noc na zemi, kde taxikář, kterého hraje Roberto Benigni, dožene líčením svých zkušeností s ovcí jednoho nebohého kněze až k smrti.
Abychom to shrnuli, německý zákon je dosti hloupý, ale Böhmermann si vybral špatný terč ve špatnou dobu a nedopadne to dobře. Potrestán by být neměl, ale zavařil to všem. Sobě asi tak nejméně.
