Slovenským volebním výsledkům byla v neděli ráno v německých médiích věnována relativně malá pozornost, hlavní titulky tvoří především domácí politika, jejíž těžiště leží u současné uprchlické problematiky a dále pak probíhající volební kampaň v U.S.A.

Renomovaný německý deník Die Welt ve své první povolební zprávě konstatuje, že vládnoucí sociální demokraté stávajícího premiéra Fica i přes velkou ztrátu hlasů zůstávají nejsilnější stranou na Slovensku. Poprvé se do parlamentu probojovala i extrémně pravicová strana Ľudová strana Naše Slovensko (LSNS) s 8,1 % hlasů. Po sečtení 98 % hlasů tak bylo jasné, že strana Smer přišla o absolutní většinu a bude tím odkázána na spolupráci s koaličními partnery.

Ve volbách se utkalo 23 politických stran, 8 z nich se dostalo do slovenského parlamentu. Jak sdělil slovenský statistický úřad, strana Smer získala 28,4 % hlasů, což odpovídá 49 mandátům v 150 členném parlamentu. Ještě před 4 lety získal Smer 44,4 %, díky čemuž mohl vládnout sám.

Die Welt dále uvádí, že se volební kampaň premiéra Fica zaměřovala především na uprchlíky a nereflektovala témata domácí politiky. Fico je spolu s maďarským premiérem Orbánem jedním z nejhlasitějších odpůrců schváleného přerozdělování uprchlíků, proti němuž Slovensko dokonce podalo žalobu u evropského Soudního dvora. Fico je také zastáncem silné role státu v národním hospodářství, kriticky posuzuje protiruské sankce uvalené v souvislosti s válkou na Ukrajině a je známý svou antimuslimskou rétorikou.

Deník Frankfurter Allgemeine začíná svou zprávu opět konstatováním o ztrátě popularity Smeru premiéra Fica, s tím, že ale nejspíš bude moci vládnout dál. Se svými zhruba 28 % ale zůstává daleko za prognostikovaným výsledkem 35 %. Druhou nejsilnější stranou se s 11,5 % stala liberální Sloboda a Solidarita (SaS), bylo by tedy na ní pokusit se o širokou středo-pravou koalici, pokud by Ficovy snahy sestavit novou vládu selhaly. Extrémně pravicová strana provinčního bansko-bystrického politika Kotleby získala 8,2 % a tím pádem zřetelně více, než se původně odhadovalo. I jedna zcela nová antiimigrační strana se překvapivě dokázala dostat nad 5% hranici (strana „Sme rodina“ Borise Kollára s 6,6 %, pozn. Překl.).

 

Frankfurter Allgemeine také zdůrazňuje, že se v protiuprchlické rétorice Fico nachází na jedné lodi se sousedním Polskem a Maďarskem. Jeho postoje s ním svorně sdílí i většina opozičních stran. V červenci přebírá Slovensko na půl roku předsednictví Rady Evropské unie a bude tak mít větší vliv na unijní agendu. Na druhou stranu list dodává, že je Slovensko oblíbené mezi investory a mezi zeměmi eurozóny si na tom stojí finančně dobře.

 

Zatím nejobsáhlejší článek přináší pod titulkem „Sociální demokraté přišli o absolutní většinu“ deník Die Zeit. Před Ficem zřejmě stojí složitá povolební vyjednávání o podobě nové vlády. Dále zdůrazňuje, že se do slovenského parlamentu poprvé probojovala extremistická strana LSNS, operující na samotné hranici legality, která proslula především svými ostře rasistickými výroky proti romské menšině a uprchlíkům. Její zakladatel a vůdce Marian Kotleba stanul již kvůli svému fašistickému vystupování a rasistickým výrokům několikrát před soudem, ale zatím nebyl nikdy pravomocně odsouzen. Kotleba založil LSNS po zákazu předchozí Slovenské pospolitosti, od r. 2013 je županem středoslovenského Banskobystrického kraje. Druhou nejsilnější stranou se překvapivě stala liberální SaS i z německých talk show známého eurokritika a ekonoma Richarda Sulíka.

 

Politický analytik Ábel Ravasz pro agenturu AFP prohlásil, že Fico bude potřebovat alespoň dva až tři koaliční partnery, aby dokázal sestavit vládu. Nevyloučil ani změnu vlády, k tomu by ale byla zapotřebí koalice šesti stran. Dle jeho slov premiér příliš silně akcentoval protiuprchlickou politiku, v posledních týdnech však na důležitosti získala jiná témata, jako např. protesty učitelů či problematika zdravotnictví. A byť průzkumy veřejného mínění ukázaly, že většina Slováků s restriktivní uprchlickou politikou protežovanou premiérem Ficem souhlasí, těžily z jím vyvolaných nálad nakonec především pravicoví extremisté.

 

V první diskuzi expertů po předběžném oznámení výsledků se proto spekulovalo i o předčasných volbách. Její účastníci se shodli i na tom, že povolební chaos rozhodně nepřispěje k dobrému jménu Slovenska v zahraničí.

 

Volební účast přesáhla podle prvních prognóz 60 %, při posledních parlamentních volbách v r. 2012 k volebním urnám přišlo 59,11 % z celkového počtu 4,4 milionu oprávněných voličů.