Friedrich Merz FOTO: CDU / se souhlasem
FOTO: CDU / se souhlasem
Levicoví aktivisté dnes odpoledne obsadili sídlo konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Hannoveru. Jako důvod uváděli, že unie CDU/CSU se ve středu ve Spolkovém sněmu při prosazování rezoluce požadující zpřísnění migrační politiky spolehla na hlasy Alternativy pro Německo (AfD), která bývá označována jako pravicově populistická až krajně pravicová. Deník Tagesspiegel napsal, že aktivisté jsou „očividně“ z řad krajně levicového spektra.
Podle policie zásah pokračuje a situace je dynamická. Část aktivistů pronikla na balkon budovy, kde zapálila světlice a rozvěsila protestní plakáty. CDU již podala trestní oznámení. Pracovníci budovu v pořádku opustili.
Ve středu poslanci schválili výzvu, aby vládla zpřísnila migrační a azylovou politiku. Obsahuje mimo jiné požadavek na zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, na důslednější deportace či na odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Protesty nevyvolal ani tak obsah právně nezávazného dokumentu, ale skutečnost, že CDU/CSU k jejímu schválení pomohla AfD. Kritiku si konzervativci vysloužili i od své bývalé kancléřky Angely Merkelové, která se jinak k aktuální politice vyjadřuje jen zřídka.
Vládní strany – sociální demokraté (SPD) a zelení – označily středeční schválení návrhu pomocí hlasů AfD za prolomení tabu, německá média psala o protržení hráze či pádu protipožární zdi. Do ulic v mnoha německých městech vyšly desítky tisíc lidí, kteří protestovali proti parlamentní spolupráci s AfD, ale i proti Merzovi. Druhý ze středečních návrhů, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře už většinu nenašel.
Jeden z vyvěšených plakátů aktivistů označil šéfa CDU Friedricha Merze, který za konzervativní unii CDU/CSU kandiduje v únorových předčasných parlamentních volbách na kancléře, za Friedricha von Hindenburga.
Někdejší německý polní maršál a říšský prezident Paul von Hindenburg jmenoval v lednu 1933 Adolfa Hitlera říšským kancléřem, což v konečném důsledku vedlo k ovládnutí Německa nacisty.
Unie za středeční hlasování ve Spolkovém sněmu čelí kritice z řad politiků, médií, přeživších holokaustu a také veřejnosti. Už ve čtvrtek demonstrovaly v řadě německých měst před kancelářemi CDU a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) tisíce lidí.
Merzův zákon Bundestagem neprošel
Poslanci německého Spolkového sněmu zároveň v pátek odmítli návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, jehož cílem bylo migraci omezit. Nenaplnily se tak obavy, že bude návrh zákona poprvé v dějinách spolkové republiky schválen pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která bývá označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který se podle průzkumů po únorových parlamentních volbách stane německým kancléřem, předložil tento týden Spolkovému sněmu celkem tři návrhy směřující podle něj k omezení migrace. Reagoval jimi na útok v bavorském městě Aschaffenburgu, kde 28letý neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu minulý týden napadl děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.
Návrh v pátek zamítnutého zákona obsahoval mimo jiné ustanovení o omezení slučování rodin uprchlíků, kteří požívají v Německu jen omezeného práva na ochranu. Dotklo by se to například mnoha Syřanů. Návrh také rozšiřoval pravomoci spolkové policie, která má na starosti ochranu hranic. V určitých případech by mohla sama iniciovat deportace lidí bez povolení k pobytu.
Schvalování předcházela několikahodinová ostrá debata. Ministryně vnitra Nancy Faeserová varovala CDU/CSU před „dalším prolomením tabu“, už středečním hlasováním s AfD podle ní konzervativci „opustili demokratický střed“. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že na Německo v tuto chvíli hledí celá Evropa.
Merz v debatě obvinil sociální demokraty a zelené, že jejich neochota jednat o podpoře návrhu zákona způsobila, že může být schválen pomocí hlasů AfD. Poslanci nakonec návrh zákona ale překvapivě odmítli a to poměrem 338 hlasů pro a 350 proti. Pět poslanců se zdrželo hlasování.
Migrace se stala v posledních dnech hlavním tématem kampaně před parlamentními volbami, které se uskuteční 23. února. CDU/CSU podle současných průzkumů veřejného mínění ve volbách zvítězí, a to se ziskem kolem 30 procent hlasů. Na druhém místě skončí zřejmě AfD, která by mohla získat 20 až 23 procent hlasů.
Sociální demokraté současného kancléře Olafa Scholze budou zřejmě třetí s 15 až 17 procenty a jejich koaliční partner v menšinové vládě – strana Zelených – čtvrtí s 13 až 15 procenty. Scholz v podcastu deníku Zeit uvedl, že považuje za možné, že CDU/CSU po únorových volbách povede „pro forma koaliční jednání“ s SPD nebo zelenými a pak na podzim uzavře koalici s AfD. Merz označil tvrzení za přitažené za vlasy a na plénu dnes zopakoval, že povolební spolupráci s AfD kategoricky vylučuje.
