FOTO: printscreen ČT24
Kolik obětí má skutečně na svědomí nemoc COVID-19? Nejasnost ohledně čísel je dána tím, že o všech, kdo nemoc skutečně měli, nevíme. Všechno také může znejasnit rozdíl mezi smrtí přímo na koronavirus a smrt lidí, kteří ho měli, ale zemřeli oficiálně na něco jiného. Přesto existuje způsob, jak to docela dobře odhadnout.
Pomůckou může být, když porovnáme křivku úmrtí v posledních letech s tou letošní. Pokud je v některém časovém období zaznamenána mimořádná událost a současně naroste počet úmrtí, bude tam nejspíš souvislost. Zvláště tehdy, když se jedná o relativně krátký časový úsek.
Server iRozhlas.cz se obrátil s dotazem na ministerstvo vnitra, které díky evidenci obyvatel disponuje rychlejší informací o počtu zemřelých než Český statistický úřad. „Matriky a nemocnice mu je obvykle hlásí do tří dnů, ačkoli ze zákona na to mají 30, ve výjimečných případech až 60 dnů.“
Server píše: „I tato provizorní data potvrzují, že nemoc COVID-19 se zatím v celkovém počtu úmrtí v Česku projevila méně výrazně než například jarní chřipka či prázdninová vedra v roce 2018. Česká republika zvládla první nápor epidemie dobře, a to nejen ve srovnání s nejvíce zasaženými evropskými státy, jako je Švédsko či Belgie, ale i se sousedním Rakouskem, které se obvykle řadí mezi nejméně zasažené země.“
„Ačkoli v malém měřítku, i v Česku data ukazují typický průběh úmrtnosti na covid tak, jak byl pozorován v ostatních zemích včetně těch nejvíce zasažených: počty obětí byly vysoce koncentrované do časového období trvajícího přibližně jeden měsíc, pak úmrtnost klesá. V Česku již je v podstatě na normálu,“ říká pro iRozhlas.cz demografka Markéta Pechholdová z Vysoké školy ekonomické. To podle ní může souviset se zavedením karantén a také „s určitými biologickými vlastnostmi viru, který při prvním průchodu populací rychle usmrtí citlivé jedince a zbytek populace se lépe zotaví, nebo dokonce imunizuje“.
Ačkoliv si lidé zatím na koronavirus, pokud se jich bezprostředně netýká, už nějak zvykli, vědci varují, že mohou přijít nová překvapení.
„Britské vědkyně z londýnské univerzity UCL vybízejí odbornou veřejnost k tomu, aby prozkoumala, zda mohou domácí mazlíčci včetně koček a psů zpětně přenést koronavirus na člověka. Ve svém článku uveřejněném v časopise The Lancet Microbe se odbornice odvolávají na nedávný případ, kdy se objevilo podezření, že se lidé na nizozemských kožešinových farmách nakazili od infikovaných norků…
Vědecké experimenty podle britských odbornic ukázaly, že virem SARS-CoV-2 se mohou nakazit různí savci včetně koček, psů, opic, fretek a křečků. Vědkyně vybízejí k tomu, aby se možnost přenosu viru probádala také u králíků, ovcí, koz, koní a skotu, protože z počítačově simulovaných studií vyplývá, že tato zvířata by k viru také mohla být náchylná.“
Badatelky píší, že „jakmile se SARS-CoV-2 začne ve větší míře vyskytovat i mezi jinými druhy, než je člověk, bude velmi obtížné jeho šíření sledovat. Genom, který se přenáší mezi lidmi, je v zásadě identický a současné epidemiologické metody jsou zaměřené na to, abychom mohli monitorovat přenos mezi lidmi“. (ct24.ceskatelevize.cz)
Na celém světě bylo k 22. červnu oficiálně uváděno přes devět milionů případů nákazy a mrtvých asi 472 tisíc. Oficiální údaje uvádějí, že nejvíce nakažených je v USA (2 miliony 379 tisíc a 122 tisíc mrtvých, Brazílie (přes jeden milion nakažených a necelých 51 tisíc mrtvých a Rusko (592 tisíc nakažených a přes 8 tisíc mrtvých). Údaje jsou pochopitelně ovlivněny i tím, jak dotyčné státy provádějí testování. Z Ruska také přicházejí zprávy o tom, že lékaři jsou z vyšších míst tlačeni k tomu, aby uváděli nižší počty zemřelých na koronavirus. Stejně tak se za nespolehlivé považují údaje, které uvádí Čína, kde byla nemoc zaznamenána poprvé.
