Útoky Palestinců z Gazy na Izrael z května 2021 (ilustrační foto). FOTO: ČTK/AP/Khalil Hamra
FOTO: ČTK/AP/Khalil Hamra
V důsledku špatných humanitárních podmínek by v Pásmu Gazy mohlo zemřít více lidí než v důsledku bombardování, varovala Světová zdravotnická organizace (WHO) a apelovala na obnovu zdravotnického systému v palestinské enklávě.
Mluvčí Světové zdravotnické organizace Margaret Harrisová v úterý na briefingu OSN v Ženevě uvedla, že je možné, že kvůli šíření nemocí v Pásmu Gazy nakonec zemře více lidí než při bombových útocích, pokud nebude opraven tamní zdravotnický systém. „Nakonec uvidíme více lidí umírat na nemoci, než kolik jich vůbec vidíme umírat v důsledku bombardování, pokud nedokážeme dát (dohromady) tento zdravotní systém,“ řekla. Kolaps nemocnice Šífa nazvala tragédií a zároveň vyjádřila znepokojení nad zadržováním zdravotníků izraelskou armádou během evakuačního konvoje WHO.
Podle úřadů v Gaze, které OSN považuje za spolehlivé zdroje, při izraelském bombardování bylo potvrzeno více než 15 000 mrtvých, přičemž by přibližně 40 procent z nich měly být děti. Čísla budou ovšem pravděpodobně vyšší, jelikož se mnoho mrtvých těl ztratilo pod troskami.
Harrisová vyjádřila obavy zejména z nárůstu infekčních nemocí, a to hlavně průjmových onemocnění, dále akutních respiračních infekcí, kožních infekcí nebo třeba vší. Ty zmínila v souvislosti se zprávou OSN o životních podmínkách vysídlených obyvatel v severní Gaze, která nesla hlavní tíhu války. Hlášení přenosných onemocnění totiž přibývá.
Uvedla, že lidé v regionu nemají přístup k lékům, vakcínám, bezpečné pitné vodě ani potravinám. „Viděli jsme velmi vysoký počet případů průjmu mezi kojenci,“ dodala.
O vlivu špatných životních podmínek hovořil i mluvčí Dětské agentury OSN UNICEF James Elder. Ten uvedl, že v nemocnicích v Gaze byla spousta dětí s válečnými zraněními a gastroenteritidou z pití špinavé vody. „Potkal jsem spoustu rodičů… Přesně vědí, co jejich děti potřebují. Nemají přístup k nezávadné vodě, a to je ochromuje,“ popsal.
V Pásmu Gazy by také mělo aktuálně být 50 000 těhotných žen, přičemž 5500 by mělo porodit v následujícím měsíci. Průměrně v Gaze porodí 183 žen za den a z toho zhruba dvacet novorozenců potřebuje specializovanou péči, uvedla mluvčí.
Zároveň v Gaze podle Harrisové žije 350 000 lidí s nemocemi, jako jsou srdeční choroby, cukrovka, rakovina a hypertenze.
V Pásmu Gazy byly kvůli nedostatku paliva nebo škodám způsobeným Izraelem uzavřeny téměř tři čtvrtiny nemocnic (26 z 36), dvě speciální ambulantní centra (Al Yaman Al Said a Musalam Eye Center) a 65 % klinik primární zdravotní péče (47 ze 72), uvedla Harrisová. V severní Gaze v současné době podle ní fungují pouze dvě malé nemocnice provozované ministerstvem zdravotnictví. Ty sice jsou schopny přijímat pacienty, ale mají extrémně omezenou kapacitu.
