Snaha Andreje Babiše ovládat ministerstvo zdravotnictví je zjevná. Jak je ovšem u miliardáře zvykem, nejedná se o jeho zájem jakkoliv pomoci občanům, ale pouze o zisk některé z jeho firem. Když začal Babiš přes svůj holding skupovat reprodukční centra, tvářil se, jak chce pomáhat lidem v choulostivé otázce početí dětí. Když se však na tento jeho byznys nahlédne z obchodního hlediska, našel zřejmě další zlatou žílu. Umělá reprodukce je totiž hojně vyhledávána a navíc velmi slušně vydělává. Je ovšem potřeba ještě trochu upravit některá omezení, a proto je nutné kontrolovat dění na Němečkově ministerstvu.
V oboru umělé reprodukce se točí miliony. Česká republika totiž oproti zahraničí stále není tolik sešněrována různými zákazy v tomto oboru, a tak kliniky lákají čím dál více klientů z ciziny. To si moc dobře uvědomuje i Babiš, který vlastní 40 procent všech těchto center u nás a další má na Slovensku. Ženy z Německa nebo třeba Velké Británie rády zaplatí vysoké částky, aby se konečně staly matkami. V Praze nebo Brně na ně čeká takzvaný fullservis, tedy vyzvednutí na nádraží nebo letišti, zajištěné ubytování a třeba i prohlídka pamětihodností. Za takové služby se samozřejmě naúčtuje pořádná suma, která se dohromady s částkou za lékařský zákrok snadno vyšplhá k milionu.
A proto se Andrej Babiš tak zajímá o zdravotnictví. Vidí, kde se na státem dotovaném odvětví dá vydělat, a přitom okatě nepobírat dotace jako v případě Agrofertu. Tvrzení, že ve zdravotnictví nejsou peníze, je tak vyvráceno. Babiš nikdy neinvestuje do něčeho, co by mu ve výhledu nepřineslo několikanásobný zisk.
Zvláštní je snaha ministerstva zdravotnictví o prodloužení věku, do kterého budou zdravotní pojišťovny proplácet zákroky v reprodukčních centrech, z 39 na čtyřicet let. U žen v tomto věku rapidně klesá pravděpodobnost, že se vysněného potomka dočkají. Ze státní kasy ale přesto poputují další obří sumy do soukromého sektoru, navíc téměř z poloviny přímo Babišovi. Ministr financí proto určitě nebude chtít tento zákon blokovat, ačkoliv na něj bude muset najít peníze v rozpočtu.
Obrazně řečeno si milionové částky přesune z jedné kapsy do druhé. Bez vysvětlování, jak zase mohl dostat od občanů peníze na rozvoj svého byznysu. On přeci zákon nepředložil, to ono nefungující ministerstvo zdravotnictví.