Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs v rozhovoru pro Deutsche Welle vyzval Západ, aby posílil svou podporu pro Kyjev v boji proti Rusku, a varoval před únavou z pomoci Ukrajině. V poslední době jde o druhou výzvu po slovech finské ministryně zahraničí Eliny Valtonenové, která už dříve prohlásila, že únava z války na Západě je skutečná a stále větší.
„Pokračujte v podpoře Ukrajiny všemi prostředky, politickými, finančními i vojenskými,“ vyzval Rinkēvičs v rozhovoru pro německou veřejnoprávní stanici Deutsche Welle. „Část patové situace je způsobena tím, že existují omezení použití západních zbraní Ukrajinou proti ruským legitimním vojenským cílům, a taková situace se vyřeší pouze tehdy, pokud země podporující mezinárodní právo a Ukrajinu nějakým způsobem zmobilizují větší podporu,“ dodal.
Na únavu z války na Ukrajině přitom podle lotyšského prezidenta není čas ani místo, „jinak se dočkáme obrovských negativních důsledků pro regionální i globální bezpečnost“.
„Myslím, že bychom si neměli myslet, že když začneme válku ignorovat, tak skončí. Skutečně, k Ukrajině se blíží velmi těžká zima, její energetická infrastruktura je terčem útoků Ruska; a ano, lze souhlasit s tím, že situace na bojišti je poměrně složitá, ale věřím, že po amerických volbách uvidíme posun,“ poznamenal Rinkēvičs.
Jde o druhé podobné vyjádření od západního lídra během posledních pár dní. Už dříve finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová podle britského deníku The Financial Times vyzvala k pevnějšímu odhodlání podpořit Kyjev. „Je to skutečné. A stále více,“ řekla Valtonenová o únavě Západu s tím, že někteří partneři doufají v rychlejší řešení.
Obavy o budoucnost západní podpory rostou s tím, jak se blíží nejisté volby v USA. Republikánský kandidát a exprezident Donald Trump prohlásil, že chce Spojené státy z války „vyřadit“, což vyvolává obavy, že Washington, který stál v čele prokyjevské aliance, by mohl svou podporu omezit nebo stáhnout.
Podle šéfa finské diplomacie odvádí pozornost a zdroje od Ukrajiny také probíhající konflikt na Blízkém východě. „Tyto dva konflikty jsou samozřejmě velmi propojené, ale pro nás Evropany by bylo důležité si uvědomit, že pokud dovolíme Rusku zvítězit na Ukrajině, pak v podstatě ukončíme důvěryhodnost našeho odstrašení,“ poznamenala Valtonenová.
Rozsah nepřátelských akcí na Blízkém východě se pouze zvětšuje, neboť Izrael zahájil údery proti militantní skupině Hizballáh v Libanonu, zatímco v Gaze dále na jihu nadále zuří válka.
Hizballáh a Hamás, z nichž druhý jmenovaný zahájil útok proti Izraeli loni v říjnu, jsou podporovány Íránem. Teherán zase v posledních letech navázal úzké vztahy s Ruskem a dodává Moskvě bezpilotní letouny a rakety pro válku proti Ukrajině.
Tváří v tvář rostoucímu ekonomickému a sociálnímu tlaku války a slábnoucímu odhodlání spojenců vyzval prezident Volodymyr Zelenskyj mezinárodní partnery k „rozhodné akci“, která by válku ukončila do roku 2025. Prezident se snaží získat mezinárodní podporu pro vítězný plán své země, který byl představen západním představitelům i veřejnosti.