Když vidíme, co všechno píše politický myslitel Jevgenij Satanovskij, napadne nás, z jakého kruhu pekla se takové bytosti rodí. No samozřejmě v současném Rusku, kde jinde.
Jevgenij Satanovskij ve svém nedávném příspěvku na Telegramu zřejmě hledá vnitřního nepřítele. Vykládá, jak si Rusko za všechno může samo, protože naletělo Západu. Západ je podle něj samozřejmě zvrhlý, ale v Rusku neměli na všechny jeho snahy o ovládnutí skočit.
Podívejme se na jeden odstavec z jeho myšlenek, který začíná netradičně, ale pak je to dál jako vždycky.
„Proč na Američany pořád nadáváme?! Jako děti, proboha! Ať se stydí! Slíbili Gorbačovovi, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, ale ve skutečnosti… Ach, my jsme jim dali to a to a pomáhali jsme jim v boji proti teroristům a akceptovali jsme všechny jejich hodnoty, dokud se nám nepokusili v pravém slova smyslu vlézt do zadku a nezačali tahat za ruce naše děti s tématem legalizace pedofilie a změny pohlaví… Vstoupili jsme do všech mezinárodních organizací, které zorganizovali, bez ohledu na to, zda jsme to potřebovali, nebo ne. Tam jsme se drželi při zemi. Vypumpovali jsme biliony (v dolarech) peněz z vlastní země, koupili od nich nemovitosti, přizpůsobili naše národní zájmy jejich zájmům, zatímco jsme měnili školství, vědu a medicínu v jejich prospěch,“ tvrdí Satanovskij.
Je to mimořádná koncentrace nepravd na malém prostoru. Západ nikdy nesliboval Gorbačovovi, že se nebude NATO rozšiřovat na východ. To první a zároveň poslední sovětský prezident sám potvrdil. „Téma ‚rozšiřování NATO‘ se vůbec neprobíralo a v těch letech se o něm vůbec nemluvilo,“ přiznal Gorbačov.
Západ po Rusku nikdy nechtěl legalizaci pedofilie a změny pohlaví dětí. Rusko ovšem jako mstu za sankce zakázalo adopci dětí do Spojených států. Teď si tedy mohou zachráněné ratolesti hrát v uniformičkách na vojáky, pokud ty starší už nedospěly a nejely padnout na Donbas. Není jasné, jak se z Ruska „vypumpovaly biliony dolarů“, když peníze tekly vždy opačným směrem. Čtyřicet procent plynu v Evropě bylo z Ruska a západní firmy v Rusku investovaly. Nemovitosti ovšem příslušníci elity nakupovali na Západě rádi, proto se taky Londýnu přezdívá Londongrad. Sám fanatický moderátor Vladimir Solovjov je pobouřen, že mu teď zabavili v Itálii vilu u jezera.
To jsou jen takové konkrétní detaily. Podstatný je sám Satanovského myšlenkový základ, totiž že Rusko má nějaké zvláštní hodnoty, které jim někdo kazí. Netušíme, jaké by to měly být.
Když už jsme u těch dětí, můžeme se podívat na to, jak to v Rusku s tou tradiční rodinou vypadá. Použijeme jejich vlastní oficiální čísla, aby se neřeklo, že je to pomluva.
„Podle statistik z roku 2021 žije v Rusku 65,8 procenta dětí se dvěma rodiči, 28,1 procenta pouze s matkou a 6,1 procenta s otcem. Ve srovnání se sčítáním lidu v roce 2010 je více rodin s jedním rodičem. Podíl osamělých otců se téměř zdvojnásobil, a to z 3,7 procenta na 7,3 procenta. A podíl matek samoživitelek se zvýšil z 28,9 procenta na 31,3 procenta,“ říká profesor Oleg Apolichin, člen korespondent Ruské akademie věd.
Jak je na tom tradiční rodina, tento ruský klenot, který tak rád zdůrazňuje Vladimir Putin, sám rozvedený a pravděpodobně s několika nemanželskými potomky? Nic moc.
Podle údajů EMISS (Jednotný meziagenturní informační a statistický systém) bylo od ledna do října 2022 registrováno 868 691 manželství a 567 271 manželství bylo rozvedeno. Oficiální údaje o statistice rozvodů za celý kalendářní rok 2022 a 2023 zatím nejsou k dispozici. Ve srovnání s rokem 2020 se počet rozvodů v roce 2021 zvýšil o 14 procent, to jest téměř o 80 tisíc… Nejvyšší počet rozvodů za posledních 70 let byl zaznamenán v roce 2002 – 853 647 rozvodů – a za posledních 20 let byl skokový nárůst rozvodovosti zaznamenán v roce 2008 – 703 412 rozvodů… Podle EMISS se v roce 2021 v Rusku rozvedlo 70 procent manželství, v roce 2020 to bylo 73 procent. (To je samozřejmě jen poměr svatby/rozvody v daném roce, nejsou to ty samé sňatky a jejich osud. Trend je ale jasný.)
Za ta vysoká čísla nemůže ani vliv Západu, ani Gorbačov s Jelcinem. Křivka rozvodů začala strmě stoupat od roku 1950 a na dnešní úroveň, kolem které to kolísá, se dostala kolem roku 1980.
Takže čím se může Rusko chlubit, když ekonomika drhne, rodina chátrá a vojenské úspěchy se nekonají? Není to jasné. Pokud to Jevgenij Satanovskij ví, tak nám to dosud neprozradil. Za jeho úsilí hledat vnitřního nepřítele v současných ruských elitách ho ale chválíme a fandíme mu ze všech sil. Jen do toho. Odhalte se tam všichni navzájem a udávejte se mezi sebou! Nás baví to sledovat.