Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Výzkumná agentura PAQ Research představila další analýzu ze série Odpovědní zřizovatelé – lepší školy. Tentokrát se zaměřila na financování a kapacity škol, přičemž z šetření podle agentury vyplývá, že nejdražší školy jsou ty nenaplněné. Výsledky přitom nemají.
V České republice je aktuálně 756 podlimitních škol z celkových 3620 obecních, které nesplňují podmínku počtu žáků na třídu stanovenou legislativou, a fungují tedy na výjimku. Státu a obcím se nicméně prodraží, protože v nich za jednoho žáka či žačku platí ročně v průměru o 31 tisíc korun více, vysvětlila agentura PAQ Research.
„Neplatí přitom argument, že podlimitní (málo naplněné) školy přináší lepší výsledky. Neexistuje významný rozdíl v opakování ročníků nebo nedokončování ZŠ mezi podlimitními a ostatními školami,“ uvedla. Podle zprávy České školní inspekce mají dokonce devítiročníkové podlimitní základní školy horší průměrné výsledky.
Analýza PAQ Research podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) potvrzuje, že efektivita je nezbytnou podmínkou, nikoli protikladem kvality vzdělávání. „Děkuji kolegům za racionální příspěvek do diskuze o financovaní regionálního školství,“ uvedl.
Žáci nenaplněných škol nemají lepší výsledky
Podlimitní a málo naplněné školy nemají ani lepší výsledky, které by odůvodňovaly jejich vyšší nákladnost, přičemž méně naplněné třídy bývají oceňovány za to, že dovolují individuální přístup. Vzdělávací neúspěšnost mají školy při kontrole sociálních podmínek a složení žáků srovnatelnou s těmi nadlimitními a výrazný rozdíl není ani u nedokončování základního vzdělávání.
„Podlimitní školy mají mírně vyšší míru opakování, vyšší podíl nekvalifikované výuky a menší podíl škol s psychologem nebo speciálním pedagogem,“ dodává PAQ Research.
Podlimitní školy mají zároveň horší zajištění pedagogickým a podpůrným personálem, což agentura vysvětluje jejich častým výskytem mimo velká města a menšími možnostmi pro nadstandardní financování kompenzující lokalitu školy. „Problémem je, že podlimitní školy se nachází častěji v oblastech s vyšším počtem sociálně znevýhodněných žáků, zároveň je pro ně složitější získat kvalifikované pedagogy a specialisty, kteří by se mohli žákům věnovat,“ dodala.
Nenaplněné školy se nevyplácí
Podlimitní školy se finančně nevyplácí a pro obce jsou náročné pro jejich rozpočty. „Každý žák ve škole s 10–15 žáky na třídu stojí obec o 13 tisíc Kč více než ve školách s naplněnými třídami o 21–24 žácích,“ popsala agentura s tím, že data o financování obcí na žáka naznačují, že menší školy s nenaplněnými třídami musí zřizovatel více finančně podporovat a doplácet na jejich provoz. Na tom se totiž v souvislosti s nižším počtem žáků ušetřit nedá. V budovách se musí stejně topit, svítit, platit internet, uklízet nebo dělat účetnictví.
Zároveň na málo naplněných třídách tratí i platy pro učitele a učitelky. Ředitel či ředitelka s naplněnou třídou o 22 žácích dostává totiž pro své vyučující o 5 až 6 tisíce Kč měsíčně více na odměny učitelů než protějšek s třídami o 13 žácích.
Princip naplněnosti je zásadní také pro státní financování. „Třídy s 10 až 15 žáky má necelých 23 % škol obecních zřizovatelů a stát zde platí v průměru na žáka 56 tisíc Kč. Škol s 21 a více žáky na třídu je v Česku pouze jedna třetina a stát v nich platí na žáka v průměru 38,5 až 40,5 tisíc Kč,“ přiblížila agentura.
Velké školy vyžadují od státu samozřejmě větší objem peněz, uznala agentura, ale dodala, že rozdělením mezi žáky jsou finančně výhodnější, a ještě si mohou dovolit častější dělení tříd (například angličtina na dvě skupiny), a to díky vyššímu počtu financovaných hodin výuky podle tzv. PHmax.
Svazkové školy jako řešení
Řešením podlimitních nebo málo naplněných škol jsou podle PAQ Research svazkové školy. Jedná se o formu sloučení škol pod jedno společné ředitelství. Model v rámci dobrovolného svazku obcí v Česku sice existuje, ale dostatečně se neuplatňuje. V České republice existuje pouze devět svazkových škol, které zřizují různě velké svazky dohromady pětadvaceti obcí. Téměř čtvrtina všech škol – celkem 877 škol – v Česku přitom má pod 50 žáků, platí proto za adepty pro efektivní svazkování.
„Svazkování zvyšuje počet žáků, naplněnost tříd a především objem financí. Svazková škola má vždy jedno ředitelství, avšak většinu provozních věcí mohou ovlivňovat všechny zúčastněné obce vhodným nastavením pravomocí, všechny hlasují o rozpočtu a podobně,“ vysvětlila agentura.
Ministerstvu školství tedy PAQ Research pro snížení počtu podlimitních škol a vyrovnání nerovností u malých škol a zřizovatelů navrhlo, aby rezort jasně komunikoval finanční zvýhodnění škol naplněných, častěji motivoval dotačními prostředky pro stavbu nebo rozšiřování budov svazkových škol a zvýhodnil dobrovolné svazky obcí či společenství obcí při převodu financování nepedagogických pozic na zřizovatele.
Podlimitní školy by podle objektivních kritérií, jako například dojezdnosti, vzdělávacích výsledků nebo neúměrné zátěže dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo sociálním znevýhodněním, na základě další analýzy dle agentury mohly být omezeny a svazkování škol při zásadně podlimitní naplněnosti tříd by mohlo být povinné.
