Lesní požár na Velikonočním ostrově způsobil nenahraditelné škody. Carolina Perezová, náměstkyně pro kulturní dědictví ministerstva kultury, umění a dědictví Chile, uvedla, že ostrov byl od pondělí ničen plameny. Oheň zasáhl více než sto hektarů národního parku a zcela spálil některé z proslulých monumentálních soch známých jako moai. Informoval o tom server The Guardian.
Požár se údajně prohnal národním parkem Rapa Nui, který leží asi 3 500 kilometrů od západního pobřeží Chile, a měl způsobit nenapravitelné škody na archeologickém nalezišti. V Rapa Nui se nachází více než tisíc kamenných soch moai. Jedná se například o obří hlavy, které měly být vytesány původními obyvateli ostrova již ve 13. století.
Nejvíce postižena byla oblast kolem sopky Rano Raraku, která je na seznamu světového dědictví UNESCO. „V sektoru Rano Raraku, který zahrnuje mokřady a sochy moai, bylo zasaženo více než sto hektarů (247 akrů),“ uvedl národní park ve čtvrtečním prohlášení na své oficiální facebookové stránce.
Podle odhadů by v této oblasti mělo být několik stovek moai, stejně jako v lomu, kde se těží kámen používaný k vyřezávání soch. Park uvedl, že úředníkům brání dostat oheň pod kontrolu nedostatek dobrovolníků. Celková škoda na místě ještě nebyla vyčíslena.
Ariki Tepano, ředitel komunity Ma’u Henua, která má na starosti správu a údržbu parku, popsal škody jako „nenapravitelné“. „Moai jsou úplně ohořelé a můžete na nich vidět dopady ohně,“ řekl.
Starosta Velikonočního ostrova Pedro Edmunds Paoa se domnívá, že požár „nebyl náhoda“. „Všechny požáry na Rapa Nui jsou zaviněny lidmi,“ řekl místnímu vysílání Radio Pauta. Škody způsobené požárem podle něj není možné napravit. „Poškození originálního a symbolického kamene nelze obnovit bez ohledu na to, kolik milionů eur nebo dolarů se do něj vloží,“ komentoval.
Požár přišel pouhé tři měsíce poté, co byl ostrov 5. srpna znovu otevřen pro cestovní ruch. Předtím byl dva roky uzavřen kvůli covidu-19, který zcela pozastavil turismus v Chile. Před pandemií navštívilo Velikonoční ostrov až 160 tisíc návštěvníků ročně.
Ostrov byl v minulosti předtím, než ho roku 1888 anektovalo Chile, obýván polynéským lidem. Předpokládá se, že památky představují právě předky polynéského lidu Velikonočního ostrova a kdysi tvořily ústřední bod komunity a byly spojeny s rituály.