Ředitel Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza se opět pustil do agrobaronů. Ti podle něj můžou za vysoké ceny potravin. Vyzval stát, aby více podporoval konkurenci a menší zemědělce a zároveň trestal agrobarony, kteří zneužívají své pozice.
Drahé potraviny se v Česku řeší už déle než rok, stále ale není jednoznačné, kdo za ně může. Vysoké ceny prošetřoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který zkoumal pět základních potravin v celé délce dodavatelského řetězce, tedy od zemědělské výroby přes zpracovatele až po maloobchodní prodej. Žádné porušení hospodářské soutěže ale nezjistil.
Na konci srpna se tím zabýval i premiér Petr Fiala (ODS), který při zahájení tradiční výstavy Země živitelka jednal se zástupci zemědělského a potravinářského průmyslu. V Česku zatím klesají ceny másla, cukru i mléka, zlevnit ale musí i další potraviny, řekl. Zdůraznil, že firmy mají velké zisky, lidé to ale musí pocítit na poklesu cen. Poté kritizoval koncern Agrofert Andreje Babiše, který by podle premiéra mohl jedním rozhodnutím snížit ceny potravin.
Zrovna holding Agrofert loni svůj zisk více než zdvojnásobil na 12,97 miliardy korun, jak v tiskové zprávě uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Zisk vzrostl o 124 procent oproti 5,8 miliardy korun v roce 2021. Tržby skupiny vzrostly o 33 procent na 245 miliard korun. Například Vodňanské kuře si připsalo o 165 procent větší zisk než loni a Mlékárna Hlinsko 126 procent.
Prouza se k drahým potravinám opět vyjádřil ve středu na sociální síti. Podle něj by měl stát víc podporovat konkurenci a menší zemědělce. „Myslím, že už je nenažranosti agrobaronů skutečně dost. Stát musí více podporovat konkurenci a menší zemědělce, zatímco bude tvrdě trestat agrobarony, kteří zneužívají své pozice. Není to tak těžké a je to rozhodně lepší než lidi posílat za nákupy do Polska,“ napsal Prouza na sociální síti X.
Právě do zahraničí jezdí Češi nakupovat stále častěji. Nejoblíbenější je Polsko, dále Německo a Rakousko.
„Agrobaroni lidi vyděsili chlebem za 200 korun, oškubali je, po cestě pobrali dotace a pak oznámili rekordní zisky. Teď ještě brečí, že mají málo. Vláda by jim měla přiškrtit penězovody. Takhle to dál nejde.“
Není to poprvé, co Prouza agroholdingy obvinil, že mohou za drahé potraviny. Stejně mluvil i v květnu, kdy ÚOHS zveřejnil výsledky svého šetření. „Jak jasně píše ÚOHS, základním problémem vysokých cen potravin je výrazné zdražení energií, tedy Putinova energetická válka vůči Evropě. Ta byla v Česku účinnější než v řadě jiných zemí, protože se český průmysl (včetně velkozemědělců) roky vysmíval Green Dealu a snaze snížit energetickou náročnost podnikání, takže ten vysoký nárůst cen měl pak v Česku mnohem vyšší dopad než v zemích, kde firmy už roky investovaly do obnovitelných zdrojů a modernizace,“ sdělil tehdy na dotaz deníku FORUM 24.
Upozornil i na vysoké zisky agrobaronů. „České potraviny podle ČSÚ za poslední tři roky zdražily o 35 %, zatímco potraviny z dovozu jen o 19 %, což opět ukazuje, že čeští dodavatelé byli vůči zákazníkům mnohem tvrdší, zejména v sektorech, kde chybí konkurence. Je proto nejvyšší čas, aby část těchto extrémních zisků agrobaroni lidem vrátili a začali rychle snižovat ceny,“ upozornil.