Populismus 21. století zatím nepotřebuje koncentrační tábory, kam by zavíral svoje odpůrce, ani plynové komory jako nástroj „konečných řešení“. Stejně jako nacismus v Německu nebo komunismus v poválečném Československu ale potřebuje pasivní bezbrannou demokracii, na níž může parazitovat, dokud nezesílí natolik, aby se odvážil v přímém střetu nastolit nové pořádky, „vládu odborníků“ a Ruskem podporovaný „mír a pořádek“.

Na Václavském náměstí hřímá usvědčený estébácký udavač Martin Koller (v jeho svazku z předlistopadových dob zůstalo přes sto padesát rukou psaných udání) proti Evropské unii, NATO, vládě, otroctví. Fakta nebo pravdivost tvrzení nehrají roli. Jde jen o emoce. Demonstranti hýkají nadšením.

Dále čtěte

Summit Evropského politického společenství je průlom. Měl by odsoudit anexi ukrajinského území, míní Fischer

Summit Evropského politického společenství, který se ve čtvrtek koná na Pražském hradě, je průlom. Očekávám, že by měl odsoudit…

Tenhle výběr naštvaných lidí je přesvědčen, že všechny problémy hospodářství, cen energií, inflace i bezpečnosti vyřeší co nejrychlejší svržení vlády a otrocké přizpůsobení se Rusku. Nevyřeší, ale to jim nikdo nevysvětlí. Nebudou poslouchat.

Ještě před pár lety antisystémové hlasy (ve volbách přes šest set tisíc) v klidu sbírali komunisté. Dnes je nahradilo volné seskupení jednotlivců a skupinek, které se začaly mobilizovat v době covidových omezení, kdy si vytvořily úspěšnou bublinu dezinformačních „alternativních“ internetových médií.

Ruská agrese proti Ukrajině a Západu jim jen dodala nové mobilizační téma i spojence za scénou. Není navíc svinstva, které by se neschovalo za vlastenčení. A tak se řečníci zapřísáhávají budoucností dětí, vlastí, mává se vlajkami, i když dotyční „vlastenci“ nakonec ani nevědí, kterým směrem mají barvy české vlajky ukazovat.

Když chybí vůle se bránit

Demokracie informačního věku rychlých internetových mobilizací a fake news začínají selhávat, pokud populismus a otevřené lži nejsou okamžitě vyvažovány politiky, kteří umějí pracovat s fakty a prezentovat je voličům.

A to se české vládě, přetížené dramatickým souběhem domácích hospodářských těžkostí s ruskou agresí na Ukrajině a rolí předsednické země Rady EU v asi nejobtížnějším období její existence, zatím nedaří.

Prezident, který by měl v takové situaci vládu podpořit, veřejně kádruje ministry a žádá odvolání šesti z nich. Nikdy se ještě neodvážil vyslovit se k antisystémovým choutkám a lžím vykřikovaným na náměstích. A je jen dobře, že premiér Fiala odložil návštěvu Hradu a v senátních volbách výrazně posílil svoji pozici vůči prezidentovi.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Poslední dobrodružství legendárního mimozemšťana i kartelový rozhovor s Kollerem

Tentokrát má Týdeník FORUM na obálce zpěváka, a to není úplně běžné. Donutil nás k tomu Andrej Babiš, který v den své…

Stejně tak je třeba přivítat notně opožděný poslanecký návrh na zkrácení rozpočtu pro odsouzeného a vzápětí omilostněného šéfa lánské obory alespoň o symbolických třicet milionů korun.

Jako by se volič v demokraciích nikdy nedokázal poučit z minulých omylů. V Německu na počátku třicátých let 20. století ztratily během necelých dvou let důvěru v demokracii dvě třetiny voličů a svobodně se pak přiklonily k nejradikálnějším totalitním programům nacismu a komunismu.

Nacisté a komunisté společně hlasovali v Reichstagu a jejich bojůvky na ulicích společně mlátily sociální demokraty a liberály. Parlamentní systém a jeho stát nenašly cestu, jak se bránit přílivu očividných lží, nenávisti a demagogie.

Demokracie tak ve svojí pasivitě spáchala sebevraždu dávno před formálně „svobodnou, legální a demokratickou“ volbou Adolfa Hitlera. Předchozí vítězství bolševismu v Rusku a fašismu v Itálii bylo kvůli slabosti demokratické tradice a institucí v prakticky válečných podmínkách pochopitelnější.

Německo mělo svobodná média i fungující demokratické instituce. Nemělo ale vůli se bránit ani odvážné politiky, kteří by uměli čelit organizaci a novým formám masových mimoparlamentních kampaní a parlamentních obstrukcí. Hitler sám přitom otevřeně a upřímně léta nehlásal nic jiného než bludy, nenávist a násilí.

Stačí lhát a vymyslet nepřítele

Masové sdělovací prostředky a především internet a sociální sítě dnes vytvářejí v reálném čase a bez ohledu na skutečnost či pravdivost paralelní realitu „skutečných světů, které nám mocní (zednáři, Židé, bilderbergisté, liberálové, George Soros, Petr Fiala – vyberte si dle libosti) zatajují“.

Jakákoliv lež, frustrace a nejistota tak získaly instantní mimoparlamentní platformu a přímý informační kanál k ovlivňování společnosti a politiky. Profesionální média, spoutávaná etickými kodexy a redakčními pravidly, nemohou stačit reagovat na lavinu blábolivých emocionálních výkřiků šířených bez autorské zodpovědnosti a průkaznosti informačních zdrojů řetězovými maily.

Dále čtěte

Pošli hned peníze na účet mojí ženy. Organizátoři proruských demonstrací se hádají o statisíce od lidí

Napětí mezi pořadateli proruských demonstrací na Václavském náměstí narůstá. Před několika málo dny vyšlo najevo, že si hlavní pořadatelé Jiří…

Tato vskutku historická změna forem a nástrojů společenského dialogu nutně přivedla do politiky i stejně bezostyšné šíbry, pro které se účel navždy nadřadil pravdě a zodpovědnosti. Vědomě oslovují jen protestní a z nejrůznějších důvodů frustrovanou část voličů. Vědomě s pomocí lží polarizují společnost a nevyhnutelně se jim daří mobilizovat velké skupiny nemyslících podporovatelů, všude na světě stejně mávajících prapory a hesly vzývajících „vlast“ a „mír“, ochotných uvěřit každému prodavači deště, který zaútočí na „establishment“ a slibuje „bránit lid“. Nepotřebují už tisícileté vize. Stačí jim twitter.

Populisté jako Donald Trump nebo Boris Johnson dokázali zvítězit už i v etablovaných demokraciích, unavených nudou a domnělou neefektivností parlamentarismu. Stačilo začít lhát a vymyslet nepřítele. O to nebezpečnější je situace v posttotalitních zemích střední Evropy, které se demokratickým rituálům učí teprve třicet let.

České senátní volby ukázaly, že demokratické strany si zatím dokážou udržet převahu. Brzy ale budou muset ukázat větší odvahu, a dokonce tvrdost vůči dezinformacím a profesionálním organizátorům jejich šíření.

Bude proto zajímavé sledovat, jak bude česká antisystémová klaka reagovat na formální ruskou anexi okupovaných území Ukrajiny. A zda prezident Miloš Zeman skutečně – jak se zatím jen šušká – po summitu představitelů Evropské unie, který ji jednoznačně odsoudí, provokativně přijme na Pražském hradě organizátory proruských demonstrací Jiřího Havla a Ladislava Vrabela.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.