Evropská komise představila v úterý nový unijní cíl snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Experti z organizace Fakta o klimatu upozorňují, že jde o důležitý milník pro dosažení evropské klimatické neutrality v roce 2050. Europoslanci se ale ve svých názorech na doporučení liší.

„Komise doporučuje 90procentní snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2040 ve srovnání s úrovní v roce 1990 a zahájení diskuze se všemi zúčastněnými stranami,“ napsala v tiskové zprávě. Legislativní návrh týkající se těchto plánů by ale měla vypracovat až příští Evropská komise, která vznikne po evropských volbách letos v červnu. Návrh pak musí odsouhlasit členské státy a Evropský parlament. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly také jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě.

Dále čtěte

Loňský rok byl nejteplejší v historii. Přiblížili jsme se hranici 1,5 stupně, vývoj ale ještě lze zvrátit

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus tento týden potvrdila, že rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota…

Stanovení tohoto cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle unie, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. Tím by se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

„Stanovení klimatického cíle do roku 2040 pomůže evropskému průmyslu, investorům, občanům a vládám přijímat v tomto desetiletí rozhodnutí, která udrží EU na cestě ke splnění cíle, kterým je klimatická neutralita v roce 2050,“ napsala Evropská komise. Podle ní stanovení tohoto cíle také „vyšle důležité signály, jak efektivně investovat a plánovat v dlouhodobějším horizontu“. Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu loni v červnu dokonce doporučoval stanovit cíl na 95 procent.

„V širokém politickém dialogu se zúčastněnými stranami a občany probereme nejlepší způsoby a řešení, jak cíle dosáhnout,“ přivítala doporučení šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Dále čtěte

Klimatolog Trnka: Nárůst cen energií nás nutí snižovat i emise

ROZHOVOR / Cenový šok s nárůstem cen energií nás velmi akutně nutí snižovat spotřebu energie a tepla a tím i emise,…

„Průběžné cíle pro snižování emisí jsou důležité, ale klíčové jsou reálné kroky. Ve své podstatě totiž není důležité, kdy do atmosféry vypustíme poslední tunu CO₂, ale kolik tun skleníkových plynů do atmosféry vypustíme celkem,“ upozornila analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová.

„V domácím kontextu je dobré připomenout, že v současnosti prochází revizí národní strategické dokumenty, které budou definovat klimatickou politiku Česka v probíhající dekádě. Je otázkou, zda budou dostatečně ambiciózní, aby Česko odpovídajícím podílem přispělo k udržení globálního oteplení pod 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Transformace k bezemisní ekonomice povede jednak k odolné a zdravé krajině, jednak k vyšší energetické nezávislosti,“ dodala.

„Evropa není ve snižování emisí osamocena. Závazky k dosažení klimatické neutrality přijalo nebo diskutuje o jejich přijetí přibližně 150 států světa, které pokrývají kolem 90 procent světových emisí oxidu uhličitého. Zatímco USA si stejně jako EU zvolily rok 2050, Čína 2060,“ vysvětluje Kolouchová.

Jen za posledních pět let se ekonomické škody související s klimatem odhadují na 170 miliard eur (4,2 bilionu Kč). EK dodala, že při posuzování dopadů zjistila, že i podle konzervativních odhadů by větší globální oteplování v důsledku nynější nečinnosti mohlo do konce století vést ke snížení HDP Evropské unie přibližně o sedm procent.

Čeští europoslanci se v názorech na nové doporučení liší. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) je zodpovědné, že se komise začala věnovat potřebným změnám pro další dekádu, i když už jí končí mandát a v tomto složení nestihne deklarované návrhy uvést do praxe. „Klimatická změna je reálná hrozba, které se bude muset věnovat každá další komise i všechny členské státy. Koncepční změny v energetice, dopravě nebo zemědělství nejde dělat ze dne na den, a je proto správně, že se už dnes bavíme o horizontu roku 2040,“ oznámil v tiskové zprávě. Návrh na snížení emisí o 90 procent je podle něj realistický. 

Další europoslanci, například Alexander Vondra (ODS) či Ondřej Knotek (ANO), doporučení kritizovali. Proti je i Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Považuji toto doporučení za nesmyslné a nesplnitelné. Podle mě povede k likvidaci evropského průmyslu. Je potřeba vzkázat Evropské komisi, aby přestala dávat naprosto nesmyslné proklamace a nesplnitelné cíle,“ sdělil deníku FORUM 24. „Pokud někdo tady nahrává populistům, tak to jsou idioti v Evropské komisi, kteří jsou naprosto odstřiženi od reality,“ dodal.

Dále čtěte

Vrátí se Andrej Babiš? Přijďte na debatu o tom, jak tomu vláda může zabránit

Co by strany současné vládní koalice měly dělat, aby se nevrátil k moci Babiš? Proč vláda vzbuzuje dojem slabosti a…

„Nově stanovený cíl do roku 2040 naprosto neodráží realitu a považuji ho za výsměch. Ještě jsme ani nesplnili cíl do roku 2030, a už tu máme další plánování na skoro dvacet let. Přitom EU nikdy své cíle ani v minulosti neplnila. Je to pouze další ukázka odtržení EK od reality. Doufám, že nová komise, která vznikne po volbách, nebude toto sdělení brát vážně. Navíc komise cíl představila v den, kdy byl Evropský parlament v obležení zemědělců, na které všechny tyhle cíle dopadají jako na první,“ napsala deníku FORUM 24 europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).